Chystané snižování výdajů státu vypovídá o zdravém rozumu, říká bývalý ministr financí Pilný

26 minut
Ivan Pilný v pořadu Interview ČT24
Zdroj: ČT24

Bývalý ministr financí a stávající náměstek ministryně průmyslu a obchodu Ivan Pilný (ANO) neví, co přesně znamená plán ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) na snížení počtu státních zaměstnanců – kromě učitelů a příslušníků bezpečnostních složek – o 10 procent. Uvedl to v pořadu Interview ČT24. Chystaná úsporná opatření jako celek však vítá. Podle něj vypovídají o zdravém rozumu.

Snižování počtu státních zaměstnanců se může podle Pilného projevit například jako škrtání neobsazených tabulkových míst. Těch jsou na každém ministerstvu desítky nebo stovky a byla by to zřejmě nejméně bolestná varianta. Pokud by to znamenalo opravdové propouštění, šlo by o něco jiného. Zaměstnanců (státu) je tolik, že 10 procent není legrace, upozornil Pilný. 

„Asi bychom měli říci, co s nimi uděláme. Pošleme je na úřad práce, nebo jim najdeme jiné zaměstnání? Nevím přesně, co znamená snížení,“ řekl. 

Přitom zastává názor, že stát je neefektivní. „To je úplně bez debaty.“ Upozornil, že některé zákony, které poslanci přijmou, vytvářejí nová pracovní místa ve státní či veřejné správě, jež se pak musí naplnit. 

V této souvislosti zmínil i služební zákon, který považuje za nepovedený. Má podle něho dva parametry: mít diplom o vzdělání a odpracované roky. Výběrových řízení se pak nemohli zúčastnit lidé z praxe, z podnikatelského prostředí. Tedy právě ti, kteří mají zkušenost a mohli by zvýšit efektivitu státní správy, dodal. 

Zamýšlené snižování výdajů státu však Pilný schvaluje. Vypovídají podle něj o zdravém rozumu. Ministryně totiž musí udržet parametry rozpočtu, včetně deficitu (pro letošek i příští rok se počítá se schodkem maximálně 40 miliard korun). A to nejde tím, že se stále zvyšují výdaje a příjmy začnou eventuálně klesat, poznamenal. 

Narážel tím na zhoršování hospodářské situace ve světě, která bude mít nepříznivý dopad i na českou ekonomiku. O to větší, že se ji nepodařilo diverzifikovat tak, aby nebyla tolik závislá na Německu a EU. „A zejména na automobilovém průmyslu, který se momentálně dostává do velkých problémů.“

Ze své zkušenosti Pilný připomněl i značný tlak na každého ministra financí. Rostou mandatorní (povinné) výdaje  a prostor pro strážce státní kasy se značně zmenšuje. Zpochybnil například slevy na jízdném či dříve zvažované obědy zdarma pro všechny školní děti: „Pytel peněz není nekonečný.“

Upozornil, že rezervy státního rozpočtu jsou vyčerpané. „I ta poslední rezerva v  takzvaném Privatizačním fondu, který se směl využívat jen na ekologické škody nebo na vyrovnávání deficitu důchodového účtu, je už zařazena do státního rozpočtu.“

Hospodaření důchodového účtu
Zdroj: ČT24

Další část pořadu byla věnována důchodům. Pilný poznamenal, že zafixování důchodového věku (nyní na 65 let) je nesmysl, protože populace stárne a bude se muset s hranicí pohnout.  Důchodovou reformu považuje za nutnou, protože současný systém je nestabilní. 

Kritizoval také plány současné ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) na růst peněz určených na důchody. „Neřekla, jako obvykle, v kterých  oblastech se ty peníze vezmou. To není její starost, její starost je utrácet…“

Podle něho ministryně přehlíží i to, že populace stárne a rostou náklady na důchody a za zdravotnictví. „Musíme mít nějakou dlouhodobou strategii a tu paní ministryně evidentně nemá,“ dodal Pilný.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
před 5 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...