Na pultech obchodů chybí české brambory. Urodilo se jich míň i kvůli loňskému suchu. Cena tak podle pěstitelů poroste. Nedostatek vody navíc ohrožuje i letošní úrodu. Řada zemědělců proto zkouší nové odrůdy, které by měly být odolnější.
Současné suché počasí dělá zemědělcům starosti i letos. Čekají na vydatnější jarní déšť. Třeba pěstitel brambor Libor Janečka testuje na poli nedaleko Staříče na Frýdecko-Místecku nové odrůdy.
Traktor tam do země sází různé druhy brambor. Během tří týdnů takto projede 750 kilometrů řádků. Loňskou úrodu hodnotí Janečka, který brambory pěstuje už pětadvacet let, jako nejhorší.
„Letos zkoušíme odrůdu jménem Alexandra. Vloni jsme to nasázeli na pokusném políčku, dvakrát metr, dopadlo moc dobře,“ uvedl pěstitel.
Pro sadbu podle něj byly podmínky téměř ideální. „Brambora potřebuje nasázet do sucha, aby nebyla zamatlaná, takže to je zatím dobré,“ naznal. Jenže teď už jim chybí voda. „Když se podíváme na řádek, tak se hlína sesypává samovolně dolů. Měla by pěkně držet formu.“
„Ještě pár týdnů bez deště a už budou některé procesy, co se týče plodin, dost nevratné,“ je si vědom i velkostatkář z Luční farmy v Bartošovicích Petr Klečka.
Kromě počasí hraje roli i řepka
Českou produkci brambor neovlivňuje pouze počasí, ale také přibývání hektarů řepky. Ta se teď pěstuje na přibližně 400 tisících hektarů, čili dvacetinásobku plochy, na které teď rostou brambory.
Ještě v devadesátých letech si přitom tyto dvě plodiny dělily zemědělskou půdu rovným dílem. Pěstování řepky je ale pro zemědělce jednodušší. Brambory totiž vyžadují mnohem větší přípravu půdy.
„Je to jedna z nejnáročnějších plodin, co se týče půdních podmínek. Musí to být nejlépe hluboké hlinité půdy, bez skeletu, bez těžkých například jílovitých částic,“ dodal Klečka.
Do obchodů by se měly první české brambory z letoška dostat nejdřív na přelomu května a června. Do té doby se musejí zákazníci spokojit ze zahraniční produkcí.
