Zemědělci na Vysočině začínají sázet brambory. Tradičně jich dodávají nejvíc v Česku. Březnové mrazy nezpůsobily větší zpoždění. Dopad na příští sklizeň odrůd určených na jídlo by ale mohlo mít to, že v zahraničí jich jsou velké zásoby a obchodníci je mohou dovézt za ceny, které jsou pro domácí pěstitele ztrátové.
Bramboráři z Vysočiny naříkají: Dovozy brambor z ciziny jsou moc levné, skladování se nevyplatí
Rané brambory pěstované v Polabí už má řada podniků nasázené a další sázení dokončují. Na kopcovité Vysočině se daří později sklízeným odrůdám brambor. Pěstitelům, kteří část loňské úrody uskladnili s vyhlídkou, že je v prvních měsících roku prodají lépe, se ale s tím spojené vyšší náklady kvůli levnému dovozu nevrátí. Proto se nedá čekat, že letos budou chtít pěstovat víc konzumních brambor. „Plochy třeba zachovají, protože na to jsou zařízení, mají na to techniku a nějaké skladovací kapacity, ale o navýšení se v letošním roce nedá hovořit,“ řekl Josef Králíček z Českého bramborářského svazu.
Sklady v Evropě jsou plné, cena brambor nízká
Hodně brambor podle Josefa Králíčka zůstává po loňské velmi dobré úrodě v klimatizovaných skladech například v Německu, Francii či Belgii. Zásoby potřebují prodat, proto cena klesá. Králíček podotkl, že v této roční době se brambory dovážely i jindy, protože v Česku není dost dobrých skladů, ale jejich ceny byly vyšší. Podle informací, které má bramborářský svaz od pěstitelů, by se letos mohla trochu zvýšit jen rozloha polí s bramborami určenými na výrobu škrobu.
Zemědělské podniky na Vysočině podle Českého statistického úřadu loni pěstovaly brambory na víc než osmi tisících hektarech polí, což představovalo třicet pět procent republikové výměry s touto plodinou.