Opatření související s koronavirovou pandemií české domácnosti finančně zasáhla. Nálada je ale i přes nárůst nejistoty relativně dobrá. Pětina dospělých se uskromnila, zásadní problémy má 400 tisíc Čechů. Index finanční situace domácností, který zjišťuje agentura STEM ve spolupráci s poradenskou firmou KPMG, je na úrovni roku 2017. Analytici však zároveň upozorňují, že Češi kvůli koronaviru a obavám z budoucnosti navyšovali v prvním čtvrtletí své úspory nejvýrazněji za posledních šest let.
České domácnosti mají přes nárůst nejistoty spojené s pandemií poměrně dobrou náladu
Potíže nedopadají na všechny části populace stejně. Bezprostředně pokles častěji pociťují živnostníci a podnikatelé, ale také lidé s nižším vzděláním, typicky z dělnických profesí. Krize dosud naplno nezasáhla zaměstnance.
Kontinuální výzkum provádí STEM od počátku 90. let metodou osobních rozhovorů na reprezentativním souboru tisícovky obyvatel ČR starších 18 let. Poslední výzkum se uskutečnil od 22. května do 1. června 2020, tedy po skončení nouzového stavu a v době uvolňování přijatých opatření.
Lidé měli možnost v uplynulých měsících akumulovat úspory, ještě nezačalo významnější propouštění a nenastala povinnost splácet odložené závazky. Jde tak o jistý typ klidu před přívalem nepříznivých dat, která začnou přicházet až v poslední čtvrtině roku.
Zásadní problémy má už teď pět procent obyvatel, což je asi 400 tisíc dospělých. Další pětina dospělých se uskromnila, sahají do rezerv nebo odkládají investice. Z dat je patrné, že lidé věří, že česká ekonomika má nejhorší situaci za sebou a propad se už nebude dále prohlubovat. Ten ale může přijít s propouštěním, opětovným zhoršením pandemické situace, případně nízkou efektivitou vládních opatření, dodal Mojmír Hampl z KPMG.
To, jak Češi vidí svoji aktuální finanční situaci v porovnání se situací před rokem, se mezi lednem a květnem 2020 zhoršilo. Zatím je toto srovnání na úrovni konce předchozí krize, tj. roku 2014.
Pohled do budoucnosti je poměrně kladný
Z pohledu dlouhodobého vývoje je situace poměrně dobrá. Výhled obyvatel na rok i pět let dopředu je vcelku pozitivní. Největší obavy mají z budoucnosti senioři. Kromě posledních dvou let, kdy bylo hodnocení mimořádně pozitivní, je situace podobná jako v době před ekonomickou krizí v letech 2009 až 2013, nebo po jejím odeznění.
„Důvěra v relativně blízkou budoucnost je hodně důležitá. I v lednu, na vrcholu konjunktury, bylo 17 procent těch, jejichž vyhlídky byly spíše negativní. Nyní je to 30 procent. Jde samozřejmě o významný nárůst, ale při pohledu na posledních 30 let vývoje naší země jde spíš o návrat k běžným hodnotám,“ uvedl ředitel STEM Martin Buchtík.
Index finanční situace domácností v květnu 2020 poprvé od roku 2010 klesl, a to na hodnotu 16. Subjektivní dojem obyvatel České republiky z toho, jak doma vycházejí s penězi a jak se situace meziročně proměňuje, se tak zhoršil.
Je také patrné, že se vrchol předchozí ekonomické konjunktury zrcadlil v domácnostech. V posledních dvou letech byl poprvé větší podíl domácností, které viděly svou situaci pozitivně, období růstu bylo z pohledu domácností nejdelší v novodobých dějinách. Současný vnímaný pokles je patrný a rychlý, ale celková nálada vypadá poměrně pozitivně, pohybuje se na úrovni roku 2017.
Lidé se připravují na příchod krize
„Lidé očekávají příchod horších časů a začali si více spořit. Přesto stále platí, že drtivou většinu svých příjmů hned utratí,“ nabídl odlišný pohled hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček. Reagoval tak na úterní data Českého statistického úřadu, která zachycují vývoj příjmů domácností za první čtvrtletí letošního roku.
„Podnikům v České republice se přestává dařit. Jejich míra zisku meziročně klesla o 0,3 procentního bodu. Naopak celkové mzdové náklady meziročně vzrostly o 2,6 procenta,“ uvedl Křeček.
Ze statistických dat podle něho vyplývá, že pracující lidé se v průměru mají výrazně lépe než zbytek společnosti. Průměrný měsíční příjem ze zaměstnání dosáhl v prvním čtvrtletí letošního roku úrovně 35 658 korun. Byl tak vyšší než průměrný měsíční příjem na osobu , který dosáhl 28 723 korun.
Tyto dva typy měsíčních příjmů pak dal Křeček do souvislosti s průměrnou měsíční spotřebou, která na obyvatele dosáhla 25 586 korun.
„To znamená, že lidé drtivou většinu svých příjmů hned utratí. Ze statistických dat je však patrné, že růst reálné spotřeby obyvatel roste pomaleji než peněžní a nepeněžní příjmy. Lze tedy říct, že lidé začínají více myslet na budoucnost a více si spoří,“ zdůraznil ekonom.
Češi začali rychle zvyšovat úspory
Hlavní ekonom Czech Fund a člen Národní ekonomické rady vlády Lukáš Kovanda pak upozorňuje na to, že Češi kvůli koronaviru a obavě z budoucnosti navyšují své úspory nejvýrazněji za posledních šest let.
„Míra úspor narostla v prvním čtvrletí o 1,8 procentního bodu, tedy nejvýrazněji za celé období od prvního čtvrtletí roku 2014,“ uvedl.
Důvodem vzestupu míry úspor domácností v prvním čtvrtletí však podle Kovandy není jen koronavirus. „Domácnostem totiž také rostl reálný měsíční příjem ze zaměstnání meziročně nejpomaleji za celé období od posledního čtvrtletí roku 2013. Na tomto vývoji se podepsalo slábnutí růstu výdělků v ekonomice a současně zrychlující spotřebitelská inflace,“ uvedl s tím, že pro domácnosti to byl signál, že časy prosperity končí a je třeba preventivně akumulovat úspory.
„Časy prosperity uplynulých několika let navíc Čechy poměrně obstojně konzumně nasytily, což usnadnilo právě zmíněný jistý posun od spotřeby ke spoření,“ dodal ekonom.
