Cena nafty v Česku klesla o deset haléřů, u benzinu stagnuje. Čeká se další zlevňování

Průměrná cena nafty v Česku klesla za poslední týden o deset haléřů na 39,31 koruny za litr. Levnější diesel byl naposledy v polovině září. Cena benzinu po říjnovém poklesu nyní stagnuje. Litr naturalu se na čerpacích stanicích ve středu prodával v průměru za 38,85 koruny, stejně jako o týden dříve. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Podle analytiků by mělo zlevňování pokračovat i v následujících dnech.

Na ceny paliv v uplynulých dnech působil podle analytika Purple Trading Petra Lajska pokračující pokles ceny ropy na trhu. „Z té již vyprchalo válečné prémium, které ceny ropy nabraly po propuknutí konfliktu na Blízkém východě. Aktuálně je cena ropy Brent dokonce pod úrovní před začátkem války,“ řekl Lajsek. Za jejím zlevňováním podle něj stojí zejména růst obav o zdraví globální ekonomiky. Negativně se naopak projevil vývoj české koruny, která je důležitá pro import ropy a pohonných hmot.

Situace na trhu podle analytiků nahrává dalšímu zlevňování pohonných hmot. „V nejbližším týdnu čekáme další zlevňování. U benzinu by měl být pokles cen o více než padesát haléřů,“ řekl manažer Finlord Boris Tomčiak. Upozornil, že v předchozích dnech evropské velkoobchodní marže poklesly u benzinu, naopak u nafty mírně stouply.

Podle analytika XTB Jiřího Tylečka by ceny paliv mohly v případě, že vydrží propad ropy z posledních dní, klesnout až k srpnovým úrovním. „To znamená do rozmezí 37 až 38 korun za litr nafty i benzinu,“ řekl Tyleček. Vývoj na trhu podle něj napovídá o rychlejším poklesu u benzinu, teplé počasí naopak svědčí zlevňování nafty.

S pokračujícím zlevňováním počítá i Lajsek, podle něhož by měla dál působit na ceny levnější ropa. „Průměrná cena nafty i benzinu by tak mohla spadnout i pod třicet osm korun za litr,“ tvrdí Lajsek. Zároveň ale varoval před další eskalací konfliktu na Blízkém východě, která by mohla trend poklesu cen otočit.

Stav v krajích

Nejdražší paliva nabízejí čerpací stanice v Praze. Litr naturalu vyjde v metropoli průměrně na 40,72 koruny a stejné množství nafty na 40,94 koruny. Ve všech ostatních krajích jsou průměrné ceny pohonných hmot pod čtyřiceti korunami za litr, a to jak u naturalu, tak dieselu.

Nejlevněji tankují řidiči benzin v Ústeckém kraji s průměrnou cenou třicet osm korun za litr. Nafta vychází nejlevněji v Královéhradeckém kraji, v průměru za 38,76 koruny.

Paliva v Česku zlevňují od začátku října. Předtím zhruba čtyři měsíce zdražovala. V meziročním srovnání jsou pohonné hmoty nyní výrazně levnější. Před rokem platili motoristé za benzin zhruba o tři koruny více a nafta byla dražší o 6,90 koruny.

Jet pro benzin do Polska se už nevyplatí

Pro levnější benzin, mnohdy až o téměř osm korun za litr, jezdili Češi do sousedního Polska. Jenže tam už se teď fronty netvoří, pohonné hmoty u severních sousedů jsou totiž na některých místech dokonce dražší než v Česku.  

Třeba v polském městě Kudowa-Zdrój u Náchoda Češi stále tankují. Rozdíl v ceně je však už jen minimální. „Jelikož bydlím v Hradci, tak to porovnávám dost. Tam to vychází o dost víc, furt nějaká koruna se dá ušetřit,“ popsal Radek Chalupa. „Když tady jsem, tak si natankuji, ale že bych sem zajížděl pravidelně, tak to ne,“ uvedl další řidič Michal Novotný.

Nahrávám video

Na okraji města je cena benzinu 37 korun za litr, to znamená, že čeští řidiči ušetří na litru asi šedesát haléřů. Jiná situace je však poblíž centra města, kde už řidiči zaplatí v přepočtu o padesát haléřů víc než v českém příhraničí. V Polsku tak už tankují hlavně ti, kteří bydlí nedaleko hranic a u sousedů pořizují i jiné nákupy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 53 mminutami

USA neprodloužily obchodní dohodu s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 1 hhodinou

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 10 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Schodek rozpočtu se v pololetí prohloubil na 183,6 miliardy korun

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy korun, informovalo ministerstvo financí. Letošní červnový deficit byl tak čtvrtý nejvyšší od vzniku Česka. Loni na konci června byl rozpočet ve schodku 152,4 miliardy korun. Rozpočtové příjmy meziročně vzrostly o čtyři procenta, tedy 40,7 miliardy korun. Výdaje se meziročně zvýšily o 6,2 procenta, o 71,9 miliardy korun.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Levné balíčky z Číny podraží. Nová pravidla mají narovnat podmínky na trhu

Zásilky do 150 eur ze zemí mimo Evropskou unii už od 1. července nejsou osvobozené od celních poplatků. Předpis nově ukládá zaplatit tři eura za každou kategorii zboží. Změna míří hlavně na levné nákupy z čínských platforem. Podle hostů ve vysílání ČT24 opatření narovná podmínky trhu a způsobí pokles objemu zboží doručovaného v malých zásilkách. Prodejce může přimět k většímu využívání evropských skladů.
před 14 hhodinami

Státy EU vyrobily skoro polovinu elektřiny zeleně. Česko je na chvostu

V prvním čtvrtletí letošního roku pocházelo 45,5 procenta elektřiny vyrobené v EU z obnovitelných zdrojů energie (OZE). To představuje nárůst oproti stejnému kvartálu roku 2025, kdy tento podíl činil 42,7 procenta, uvedl Eurostat. V čele je Dánsko, které z těchto zdrojů produkuje drtivou většinu elektřiny, na poslední příčce je Česko.
před 16 hhodinami

VideoVýnosy z EET pokryjí volební sliby, míní Pařil. Kovářová hovoří o mrhání penězi

Sněmovní rozpočtový výbor nepodpořil žádné úpravy zákona o elektronické evidenci tržeb (EET). Dolní komoře doporučil schválit předlohu tak, jak ji navrhla vláda. Má platit od začátku příštího roku. Vláda si od nové EET slibuje přínosy kolem čtrnácti miliard korun, což ale opozice zpochybňuje. „Je zásadní problém, že vláda místo podpory hospodářského růstu tyto výnosy z EET utratí na sliby voličům. Je to mrhání penězi a zvyšování deficitu státního rozpočtu,“ míní místopředsedkyně sněmovního rozpočtového výboru Věra Kovářová (STAN). „Výnosy z EET pokryjí například školkovné, slevu na studenta i snížení DPH na nealkoholické nápoje, což jsou naše předvolební sliby voličům. My se tím netajíme a přiznáváme to. Pomůže to lidem,“ uvedl místopředseda stejného výboru Patrik Pařil (ANO). Pořadem provázela Tereza Řezníčková.
před 21 hhodinami

Evropský pohled