Cena emisních povolenek v EU vystoupila na rekordních více než sedmdesát eur za tunu

Cena emisních povolenek v Evropské unii poprvé překročila hranici 70 eur (zhruba 1780 korun) za tunu, ukazují grafy. Systém obchodování s povolenkami byl v Evropské unii zaveden v roce 2005 a růst cen z posledních měsíců je jedním z faktorů, které přispívají i k růstu cen energií. Podle analytiků cena emisních povolenek poroste a domácnostem se zdraží elektřina.

Cena se v pondělí dopoledne vyšplhala až na 70,43 eura za tunu, později mírně klesla a kolem poledne se pohybovala v blízkosti 69,90 eura za tunu. Za poslední rok cena vzrostla přibližně o šedesát procent, nad 60 eur za tunu se poprvé dostala koncem srpna.

Do cen se nyní promítlo chladné počasí a také nižší výkon větrných elektráren. Tím stoupla výroba energií pomocí fosilních paliv a následně se zvýšila poptávka po povolenkách, řekla agentuře Reuters analytička společnosti Refinitiv Ingvild Sorhusová.

Evropský systém obchodování s emisemi ETS je hlavním nástrojem pro snížení emisí skleníkových plynů. Stanovuje limity celkového množství skleníkových plynů, které mohou vypouštět sektory v jeho působnosti, a zároveň umožňuje podnikům získat nebo zakoupit emisní povolenky, s nimiž lze podle potřeby obchodovat. Když se cena povolenek zvyšuje, roste i motivace firem snažit se omezovat emise.

Evropská komise (EK) v květnu uvedla, že počet povolenek v oběhu se loni zvýšil, protože pandemie covidu-19 vedla k poklesu emisí. Na konci loňského roku bylo podle Komise v oběhu zhruba 1,579 miliardy povolenek, o čtrnáct procent více než před rokem. Komise proto rozhodla, že z budoucích aukcí stáhne 378,9 milionu povolenek a umístí je do rezervy pro stabilizaci trhu.

Ekonom Šnobr: Trochu úlet

Na rekordní cenu emisních povolenek se objevují i reakce na Twitteru. „Emisní povolenka právě zdolala hranici 70 eur. Nebude to dlouho trvat a brzy se opět dozvíme, že za zdražování elektřiny může trh,“ uvedla na svém twitterovém účtu společnost Sev.en Energy.

Ekonom Michal Šnobr, který patří k menšinovým akcionářům ČEZ a který je poradcem investiční skupiny J&T, označil překonání hranice 70 eur jako „trochu úlet“. „Touto rychlostí se v určitém okamžiku odchod od uhlí může vymknout kontrole,“ napsal Šnobr na Twitteru.

Analytik Pavel Farkač uvedl, že cena emisní povolenky aktuálně odpovídá „větší polovině“ ceny silové elektřiny. Farkač je analytik skupiny Sev.en Energy, která se zaměřuje na konvenční způsob výroby elektrické energie, zabývá se mimo jiné těžbou uhlí.

„Pokud se na této úrovni udrží i do budoucna či půjde ještě výš, můžeme zapomenout na to, že se ceny pro koncové zákazníky vrátí na hodnoty, na které byli zvyklí ještě letos. Je to tvrdá a jednoznačná ekonomická odpověď na otázku, zda se Evropa v nadcházejících dekádách obejde bez fosilních paliv. Zejména v zimě rozhodně ne,“ řekl Farkač.

Navíc v energetickém mixu je podle něj možné dlouhodobě sledovat nástup dováženého plynu na úkor domácího uhlí. Výsledkem je hned dvojí negativní dopad na evropské ceny elektřiny. „Kromě emisní povolenky do nich promlouvá i značně nevyzpytatelná cena samotného plynu,“ uvedl Farkač.

„Dopad bude dramatický“

Analytik ENAS Energy Services Vladimír Štěpán s odkazem na dřívější vyjádření Šnobra uvedl, že každé zdražení povolenky o jedno euro způsobí zdražení elektřiny o 0,7 až euro na megawatthodinu. „Vím, že se objevily komentáře, že cena povolenky ovlivní cenu elektřiny minimálně, proto to uvádím. Myslím, že dopad bude dramatický,“ řekl Štěpán.

Před několika dny vydala Evropská unie stanovisko, že nebude regulovat, respektive fixně stanovovat cenu povolenky. „Takže jí vydala napospas spekulantům, kteří vyženou cenu ještě výše, na 80 nebo i 90 eur. Což je v současnosti, kdy jsou ceny energií extrémní, velmi špatná zpráva. Ještě před zimním obdobím,“ řekl Štěpán. Je to podle něj další případ, kdy EU příliš rychle uzavírá zdroje, za které nemá náhradu.

Vyšší ceny podle něj postihnou hlavně nízkoúčinné zdroje pro výrobu tepla a elektřiny, ale i průmyslové podniky, tedy zdroje, které spalují uhlí. „To urychlí přechod těchto zdrojů zejména na plyn. V současné době asi až příliš rychle,“ řekl Štěpán.

„Znečišťovatelé mají povolenek dostatek“

Analytik ENA Jiří Gavor uvedl, že důvodem rostoucí ceny povolenek je rostoucí poptávka. „Neznáme přesnou strukturu poptávky, jestli je ze strany finančních investorů, což je poslední dobou problém, nebo ze strany znečišťovatelů, kteří ale mají povolenek dostatek,“ řekl Gavor. Je podle něj ale možné, že je znečišťovatelé nakupují nyní, aby se v budoucnu vyhnuli jejich vyšším cenám.

Podle něj se vyšší ceny za emisní povolenky promítnou i do účtu za elektřiny v domácnostech, a to v časovém horizontu podle fixace. „Zklamal mě postoj Evropské komise, která naprosto nereaguje na to, že cena povolenek roste příliš rychle a příliš nepředvídatelně,“ řekl Gavor. Emisní povolenka je podle něj nástrojem, jak ovlivnit celkovou velkoobchodní cenu elektřiny.

„Klíčem k pochopení je Německo“

Klíčem k pochopení rostoucích cen emisních povolenek je podle ekonoma Natland Petra Bartoně Německo. „To pokračuje v odchodu jak z atomové energie, tak z uhlí. Velká část těchto elektráren má tam být vypnuta již příští rok. Stavění obnovitelných zdrojů jde pomalu, tak výpadek výroby měl nahradit výkon plynových elektráren,“ řekl.

Ty mají volnou kapacitu, protože byly zatím používány jen ve špičce , jelikož plyn lze rychle spustit a zase vypnout. „Do toho však přišlo zdražení plynu v Evropě. Při tak vysokých cenách už se více vyplatí spustit uhelné elektrárny – navzdory vysokým cenám za povolenky,“ dodal.

Z evropského pohledu je podle něj cena povolenek ještě nízká, teprve až naroste dál, stane se elektřina z plynu levnější než elektřina z uhlí, a emise budou moci klesnout. „V Glasgow se navíc před dvěma týdny domluvilo, že emisní povolenky mají být rozšířeny na celý svět, což opět zvyšuje atraktivitu evropských povolenek a jejich cenu,“ uvedl Bartoň.

Jak rychle se zvýšení cen povolenek promítne do cen pro domácnosti záleží na tom, v jakém režimu domácnost energie odebírá. „Velká část má roční fixy, velcí odběratelé na příští rok již stanovili, a tak pokud nedojde k zatím neočekávaným obřím růstům, náklad vyšších cen ponesou dodavatelé, nikoli domácnosti,“ řekl Bartoň. Domácnosti, které ještě nepřešly od ukončených dodavatelů na delší kontrakty, cenu podle něj pocítí okamžitě, protože platí okamžitou tržní cenu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Americká vláda pozastavuje část sankcí proti ruskému Lukoilu

Americká vláda pozastavuje část sankcí proti ruskému ropnému gigantu Lukoil. Zdůvodňuje to snahou umožnit čerpacím stanicím mimo Rusko udržet provoz. O čtvrtečním oznámení Washingtonu informuje agentura AFP.
před 10 hhodinami

Minoritní akcionáři ČEZu podali žalobu na stát kvůli windfall tax

Spolek minoritních akcionářů energetické společnosti ČEZ podal žalobu na stát kvůli windfall tax. Mimořádná daň z neočekávaných zisků podle spolku menšinové akcionáře společnosti poškodila, uvedl ve čtvrtek server iRozhlas.cz.
před 13 hhodinami

Meziroční inflace zvolnila na 2,1 procenta, odhadl ČSÚ

Meziroční inflace je nejnižší od letošního dubna, v listopadu zpomalila na 2,1 procenta z říjnových 2,5 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně spotřebitelské ceny v listopadu klesly o 0,3 procenta. Konečnou hodnotu listopadové inflace zveřejní ČSÚ 10. prosince, v předchozích měsících její hodnotu pokaždé potvrdil.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Během pár týdnů se vyrovnaný rozpočet nedá sestavit, říká Ševčík

Místopředseda rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Miroslav Ševčík (za SPD) mluvil ve středečním Interview ČT24 zejména o rozpočtu na rok letošní a příští. Prozradil, kterým resortům by peníze přidal, kterým naopak sebral. Opakovaně kritizoval končící vládu. Zároveň ale připustil, že vyrovnaný rozpočet se „během pár týdnů“ sestavit nedá. Také sdělil, kdy chce prý šéf hnutí ANO Andrej Babiš oznámit, jak hodlá vyřešit svůj střet zájmů. Rozhovor vedl Daniel Takáč.
před 17 hhodinami

Průměrná mzda reálně vzrostla o 4,5 procenta

Průměrná mzda v Česku stoupla ve třetím čtvrtletí meziročně o 7,1 procenta na 48 295 korun. Ve srovnání se stejným loňským kvartálem tak přibylo zaměstnancům ve výplatě v průměru 3194 korun. Při zohlednění inflace, která činila 2,5 procenta, mzda reálně vzrostla o 4,5 procenta, informoval na webu Český statistický úřad.
před 19 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 20 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
před 23 hhodinami

Ukrajina uskutečnila v Rusku další útok na ropovod Družba, píší média

Ukrajina v pondělí zasáhla v ruské Tambovské oblasti ropovod Družba, uvedl podle několika ukrajinských médií zdroj z ukrajinské vojenské tajné služby HUR. Podle agentury Reuters jde letos o pátý útok na toto potrubí, kterým teče ruská ropa na Slovensko a do Maďarska. Slovenský přepravce ropy Transpetrol nicméně neeviduje žádné výpadky dodávek. Ty do Maďarska jsou zajištěny, uvedl následně dle agentury MTI maďarský premiér Viktor Orbán.
3. 12. 2025Aktualizováno3. 12. 2025
Načítání...