Cena emisních povolenek v EU vystoupila na rekordních více než sedmdesát eur za tunu

Cena emisních povolenek v Evropské unii poprvé překročila hranici 70 eur (zhruba 1780 korun) za tunu, ukazují grafy. Systém obchodování s povolenkami byl v Evropské unii zaveden v roce 2005 a růst cen z posledních měsíců je jedním z faktorů, které přispívají i k růstu cen energií. Podle analytiků cena emisních povolenek poroste a domácnostem se zdraží elektřina.

Cena se v pondělí dopoledne vyšplhala až na 70,43 eura za tunu, později mírně klesla a kolem poledne se pohybovala v blízkosti 69,90 eura za tunu. Za poslední rok cena vzrostla přibližně o šedesát procent, nad 60 eur za tunu se poprvé dostala koncem srpna.

Do cen se nyní promítlo chladné počasí a také nižší výkon větrných elektráren. Tím stoupla výroba energií pomocí fosilních paliv a následně se zvýšila poptávka po povolenkách, řekla agentuře Reuters analytička společnosti Refinitiv Ingvild Sorhusová.

Evropský systém obchodování s emisemi ETS je hlavním nástrojem pro snížení emisí skleníkových plynů. Stanovuje limity celkového množství skleníkových plynů, které mohou vypouštět sektory v jeho působnosti, a zároveň umožňuje podnikům získat nebo zakoupit emisní povolenky, s nimiž lze podle potřeby obchodovat. Když se cena povolenek zvyšuje, roste i motivace firem snažit se omezovat emise.

Evropská komise (EK) v květnu uvedla, že počet povolenek v oběhu se loni zvýšil, protože pandemie covidu-19 vedla k poklesu emisí. Na konci loňského roku bylo podle Komise v oběhu zhruba 1,579 miliardy povolenek, o čtrnáct procent více než před rokem. Komise proto rozhodla, že z budoucích aukcí stáhne 378,9 milionu povolenek a umístí je do rezervy pro stabilizaci trhu.

Ekonom Šnobr: Trochu úlet

Na rekordní cenu emisních povolenek se objevují i reakce na Twitteru. „Emisní povolenka právě zdolala hranici 70 eur. Nebude to dlouho trvat a brzy se opět dozvíme, že za zdražování elektřiny může trh,“ uvedla na svém twitterovém účtu společnost Sev.en Energy.

Ekonom Michal Šnobr, který patří k menšinovým akcionářům ČEZ a který je poradcem investiční skupiny J&T, označil překonání hranice 70 eur jako „trochu úlet“. „Touto rychlostí se v určitém okamžiku odchod od uhlí může vymknout kontrole,“ napsal Šnobr na Twitteru.

Analytik Pavel Farkač uvedl, že cena emisní povolenky aktuálně odpovídá „větší polovině“ ceny silové elektřiny. Farkač je analytik skupiny Sev.en Energy, která se zaměřuje na konvenční způsob výroby elektrické energie, zabývá se mimo jiné těžbou uhlí.

„Pokud se na této úrovni udrží i do budoucna či půjde ještě výš, můžeme zapomenout na to, že se ceny pro koncové zákazníky vrátí na hodnoty, na které byli zvyklí ještě letos. Je to tvrdá a jednoznačná ekonomická odpověď na otázku, zda se Evropa v nadcházejících dekádách obejde bez fosilních paliv. Zejména v zimě rozhodně ne,“ řekl Farkač.

Navíc v energetickém mixu je podle něj možné dlouhodobě sledovat nástup dováženého plynu na úkor domácího uhlí. Výsledkem je hned dvojí negativní dopad na evropské ceny elektřiny. „Kromě emisní povolenky do nich promlouvá i značně nevyzpytatelná cena samotného plynu,“ uvedl Farkač.

„Dopad bude dramatický“

Analytik ENAS Energy Services Vladimír Štěpán s odkazem na dřívější vyjádření Šnobra uvedl, že každé zdražení povolenky o jedno euro způsobí zdražení elektřiny o 0,7 až euro na megawatthodinu. „Vím, že se objevily komentáře, že cena povolenky ovlivní cenu elektřiny minimálně, proto to uvádím. Myslím, že dopad bude dramatický,“ řekl Štěpán.

Před několika dny vydala Evropská unie stanovisko, že nebude regulovat, respektive fixně stanovovat cenu povolenky. „Takže jí vydala napospas spekulantům, kteří vyženou cenu ještě výše, na 80 nebo i 90 eur. Což je v současnosti, kdy jsou ceny energií extrémní, velmi špatná zpráva. Ještě před zimním obdobím,“ řekl Štěpán. Je to podle něj další případ, kdy EU příliš rychle uzavírá zdroje, za které nemá náhradu.

Vyšší ceny podle něj postihnou hlavně nízkoúčinné zdroje pro výrobu tepla a elektřiny, ale i průmyslové podniky, tedy zdroje, které spalují uhlí. „To urychlí přechod těchto zdrojů zejména na plyn. V současné době asi až příliš rychle,“ řekl Štěpán.

„Znečišťovatelé mají povolenek dostatek“

Analytik ENA Jiří Gavor uvedl, že důvodem rostoucí ceny povolenek je rostoucí poptávka. „Neznáme přesnou strukturu poptávky, jestli je ze strany finančních investorů, což je poslední dobou problém, nebo ze strany znečišťovatelů, kteří ale mají povolenek dostatek,“ řekl Gavor. Je podle něj ale možné, že je znečišťovatelé nakupují nyní, aby se v budoucnu vyhnuli jejich vyšším cenám.

Podle něj se vyšší ceny za emisní povolenky promítnou i do účtu za elektřiny v domácnostech, a to v časovém horizontu podle fixace. „Zklamal mě postoj Evropské komise, která naprosto nereaguje na to, že cena povolenek roste příliš rychle a příliš nepředvídatelně,“ řekl Gavor. Emisní povolenka je podle něj nástrojem, jak ovlivnit celkovou velkoobchodní cenu elektřiny.

„Klíčem k pochopení je Německo“

Klíčem k pochopení rostoucích cen emisních povolenek je podle ekonoma Natland Petra Bartoně Německo. „To pokračuje v odchodu jak z atomové energie, tak z uhlí. Velká část těchto elektráren má tam být vypnuta již příští rok. Stavění obnovitelných zdrojů jde pomalu, tak výpadek výroby měl nahradit výkon plynových elektráren,“ řekl.

Ty mají volnou kapacitu, protože byly zatím používány jen ve špičce , jelikož plyn lze rychle spustit a zase vypnout. „Do toho však přišlo zdražení plynu v Evropě. Při tak vysokých cenách už se více vyplatí spustit uhelné elektrárny – navzdory vysokým cenám za povolenky,“ dodal.

Z evropského pohledu je podle něj cena povolenek ještě nízká, teprve až naroste dál, stane se elektřina z plynu levnější než elektřina z uhlí, a emise budou moci klesnout. „V Glasgow se navíc před dvěma týdny domluvilo, že emisní povolenky mají být rozšířeny na celý svět, což opět zvyšuje atraktivitu evropských povolenek a jejich cenu,“ uvedl Bartoň.

Jak rychle se zvýšení cen povolenek promítne do cen pro domácnosti záleží na tom, v jakém režimu domácnost energie odebírá. „Velká část má roční fixy, velcí odběratelé na příští rok již stanovili, a tak pokud nedojde k zatím neočekávaným obřím růstům, náklad vyšších cen ponesou dodavatelé, nikoli domácnosti,“ řekl Bartoň. Domácnosti, které ještě nepřešly od ukončených dodavatelů na delší kontrakty, cenu podle něj pocítí okamžitě, protože platí okamžitou tržní cenu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Měly by algoritmy určovat mzdy lidí na volné noze? Litevská vláda je rozdělena

V Litvě vypukla roztržka ohledně toho, kdo by měl určovat cenu jízdy nebo za doručení jídla – zda člověk, nebo software. Spor se dotýká širší evropské debaty o právech pracovníků takzvané gig ekonomiky a Litva ho musí vyřešit do prosince.
před 3 hhodinami

Cena jednorázových rukavic roste. Dodavatelé zavádějí limity

Konflikt na Blízkém východě a krize v Hormuzském průlivu zdražují produkty vyráběné z ropy. Růst cen se dotkl i zdravotnického materiálu, zejména jednorázových rukavic. Některé typy podražily až o sto procent, nemocnice proto navyšují zásoby a dodavatelé zavádějí odběrové limity.
včera v 20:10

Česko dle ministerstva vyhrálo stamilionovou arbitráž s JCDecaux

Česko podle ministerstva financí vyhrálo arbitráž s francouzskou společností JCDecaux a nemusí tak platit údajnou škodu zhruba 550 milionů korun. Firma žalovala stát kvůli ukončení smlouvy o pronájmu reklamních ploch mezi pražským dopravním podnikem (DPP) a svou dceřinou firmou Rencar.
včeraAktualizovánovčera v 14:41

Z reformy penzijního spoření vyjdou nejlépe mladí, říká ekonom

Byla by to asi největší změna dobrovolného spoření na důchod za třicet let. Ministerstvo financí chce mladé motivovat k zajištění na stáří, snížit poplatky penzijních společností a upřednostnit dynamické investice. V horizontu deseti let počítá také se zrušením starých transformovaných fondů. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali externí poradce ministerstva financí a ekonom ze společnosti CERGE-EI Lukáš Nádvorník a prezident Asociace penzijních společností Radek Moc. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
včera v 13:13

VideoKvůli krizi Hormuzu přivolává pozornost Malacký průliv

Přetrvávající krize v Hormuzském průlivu vyvolává obavy o další významnou obchodní tepnu mezi Asií, Evropou a Blízkým východem – Malacký průliv. Je to nejkratší námořní spojení mezi Indickým a Tichým ocenánem a prochází jím čtvrtina veškerého námořního obchodu a pětačtyřicet procent ropy přepravované po moři. Pro východní Asii je hlavní trasou pro dovoz energií, opačným směrem proudí zboží na evropské a jiné světové trhy. Znepokojení vyvolává nedávný výrok indonéského ministra, který naznačil možnost poplatků.
6. 6. 2026

Bitcoin se poprvé od října 2024 propadl pod hranici 60 tisíc dolarů

Cena nejrozšířenější kryptoměny bitcoin se v pátek poprvé od října 2024 propadla pod hranici šedesáti tisíc dolarů (1,3 milionu korun). Investoři se kvůli širší globální nejistotě zbavují aktiv považovaných za riziková. Více než kryptoměny je nyní zajímají investice do umělé inteligence (AI). Podle některých analytiků se někteří také mohou chystat z peněz utržených za bitcoin nakoupit akcie vesmírné společnosti SpaceX, která příští týden vstupuje na akciovou burzu.
5. 6. 2026

Maloobchodní tržby v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta

Maloobchodní tržby v Česku bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel letos v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta. V březnu rostly po revizi o 6,2 procenta. Údaje v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně tržby obchodníků o 0,9 procenta klesly. Výsledek zaostal za očekáváním odborníků.
5. 6. 2026Aktualizováno5. 6. 2026

VideoVýpadky elektřiny, strádající turismus. Kubánská krize se prohlubuje

Devastace Kuby se nadále zhoršuje. Španělský řetězec Meliá zavírá více než třetinu svých hotelů, další zahraniční společnosti utlumují činnost kvůli novým americkým sankcím. Od soboty nebudou na Kubě fungovat ani platební systémy Visa a Mastercard. Strádání zhoršuje propad hlavního odvětví kubánské ekonomiky – turismu. Americká ropná blokáda trvající od ledna se začíná skutečně projevovat, Washington nastavil postih pro zahraniční společnosti podnikající na Kubě. Výpadky elektřiny – i na dvacet hodin denně – jsou běžné, bez čerpadel neteče voda. Vláda v Havaně opakuje, že se hodlá bránit.
5. 6. 2026
Načítání...