Cena emisních povolenek v EU vystoupila na rekordních více než sedmdesát eur za tunu

Cena emisních povolenek v Evropské unii poprvé překročila hranici 70 eur (zhruba 1780 korun) za tunu, ukazují grafy. Systém obchodování s povolenkami byl v Evropské unii zaveden v roce 2005 a růst cen z posledních měsíců je jedním z faktorů, které přispívají i k růstu cen energií. Podle analytiků cena emisních povolenek poroste a domácnostem se zdraží elektřina.

Cena se v pondělí dopoledne vyšplhala až na 70,43 eura za tunu, později mírně klesla a kolem poledne se pohybovala v blízkosti 69,90 eura za tunu. Za poslední rok cena vzrostla přibližně o šedesát procent, nad 60 eur za tunu se poprvé dostala koncem srpna.

Do cen se nyní promítlo chladné počasí a také nižší výkon větrných elektráren. Tím stoupla výroba energií pomocí fosilních paliv a následně se zvýšila poptávka po povolenkách, řekla agentuře Reuters analytička společnosti Refinitiv Ingvild Sorhusová.

Evropský systém obchodování s emisemi ETS je hlavním nástrojem pro snížení emisí skleníkových plynů. Stanovuje limity celkového množství skleníkových plynů, které mohou vypouštět sektory v jeho působnosti, a zároveň umožňuje podnikům získat nebo zakoupit emisní povolenky, s nimiž lze podle potřeby obchodovat. Když se cena povolenek zvyšuje, roste i motivace firem snažit se omezovat emise.

Evropská komise (EK) v květnu uvedla, že počet povolenek v oběhu se loni zvýšil, protože pandemie covidu-19 vedla k poklesu emisí. Na konci loňského roku bylo podle Komise v oběhu zhruba 1,579 miliardy povolenek, o čtrnáct procent více než před rokem. Komise proto rozhodla, že z budoucích aukcí stáhne 378,9 milionu povolenek a umístí je do rezervy pro stabilizaci trhu.

Ekonom Šnobr: Trochu úlet

Na rekordní cenu emisních povolenek se objevují i reakce na Twitteru. „Emisní povolenka právě zdolala hranici 70 eur. Nebude to dlouho trvat a brzy se opět dozvíme, že za zdražování elektřiny může trh,“ uvedla na svém twitterovém účtu společnost Sev.en Energy.

Ekonom Michal Šnobr, který patří k menšinovým akcionářům ČEZ a který je poradcem investiční skupiny J&T, označil překonání hranice 70 eur jako „trochu úlet“. „Touto rychlostí se v určitém okamžiku odchod od uhlí může vymknout kontrole,“ napsal Šnobr na Twitteru.

Analytik Pavel Farkač uvedl, že cena emisní povolenky aktuálně odpovídá „větší polovině“ ceny silové elektřiny. Farkač je analytik skupiny Sev.en Energy, která se zaměřuje na konvenční způsob výroby elektrické energie, zabývá se mimo jiné těžbou uhlí.

„Pokud se na této úrovni udrží i do budoucna či půjde ještě výš, můžeme zapomenout na to, že se ceny pro koncové zákazníky vrátí na hodnoty, na které byli zvyklí ještě letos. Je to tvrdá a jednoznačná ekonomická odpověď na otázku, zda se Evropa v nadcházejících dekádách obejde bez fosilních paliv. Zejména v zimě rozhodně ne,“ řekl Farkač.

Navíc v energetickém mixu je podle něj možné dlouhodobě sledovat nástup dováženého plynu na úkor domácího uhlí. Výsledkem je hned dvojí negativní dopad na evropské ceny elektřiny. „Kromě emisní povolenky do nich promlouvá i značně nevyzpytatelná cena samotného plynu,“ uvedl Farkač.

„Dopad bude dramatický“

Analytik ENAS Energy Services Vladimír Štěpán s odkazem na dřívější vyjádření Šnobra uvedl, že každé zdražení povolenky o jedno euro způsobí zdražení elektřiny o 0,7 až euro na megawatthodinu. „Vím, že se objevily komentáře, že cena povolenky ovlivní cenu elektřiny minimálně, proto to uvádím. Myslím, že dopad bude dramatický,“ řekl Štěpán.

Před několika dny vydala Evropská unie stanovisko, že nebude regulovat, respektive fixně stanovovat cenu povolenky. „Takže jí vydala napospas spekulantům, kteří vyženou cenu ještě výše, na 80 nebo i 90 eur. Což je v současnosti, kdy jsou ceny energií extrémní, velmi špatná zpráva. Ještě před zimním obdobím,“ řekl Štěpán. Je to podle něj další případ, kdy EU příliš rychle uzavírá zdroje, za které nemá náhradu.

Vyšší ceny podle něj postihnou hlavně nízkoúčinné zdroje pro výrobu tepla a elektřiny, ale i průmyslové podniky, tedy zdroje, které spalují uhlí. „To urychlí přechod těchto zdrojů zejména na plyn. V současné době asi až příliš rychle,“ řekl Štěpán.

„Znečišťovatelé mají povolenek dostatek“

Analytik ENA Jiří Gavor uvedl, že důvodem rostoucí ceny povolenek je rostoucí poptávka. „Neznáme přesnou strukturu poptávky, jestli je ze strany finančních investorů, což je poslední dobou problém, nebo ze strany znečišťovatelů, kteří ale mají povolenek dostatek,“ řekl Gavor. Je podle něj ale možné, že je znečišťovatelé nakupují nyní, aby se v budoucnu vyhnuli jejich vyšším cenám.

Podle něj se vyšší ceny za emisní povolenky promítnou i do účtu za elektřiny v domácnostech, a to v časovém horizontu podle fixace. „Zklamal mě postoj Evropské komise, která naprosto nereaguje na to, že cena povolenek roste příliš rychle a příliš nepředvídatelně,“ řekl Gavor. Emisní povolenka je podle něj nástrojem, jak ovlivnit celkovou velkoobchodní cenu elektřiny.

„Klíčem k pochopení je Německo“

Klíčem k pochopení rostoucích cen emisních povolenek je podle ekonoma Natland Petra Bartoně Německo. „To pokračuje v odchodu jak z atomové energie, tak z uhlí. Velká část těchto elektráren má tam být vypnuta již příští rok. Stavění obnovitelných zdrojů jde pomalu, tak výpadek výroby měl nahradit výkon plynových elektráren,“ řekl.

Ty mají volnou kapacitu, protože byly zatím používány jen ve špičce , jelikož plyn lze rychle spustit a zase vypnout. „Do toho však přišlo zdražení plynu v Evropě. Při tak vysokých cenách už se více vyplatí spustit uhelné elektrárny – navzdory vysokým cenám za povolenky,“ dodal.

Z evropského pohledu je podle něj cena povolenek ještě nízká, teprve až naroste dál, stane se elektřina z plynu levnější než elektřina z uhlí, a emise budou moci klesnout. „V Glasgow se navíc před dvěma týdny domluvilo, že emisní povolenky mají být rozšířeny na celý svět, což opět zvyšuje atraktivitu evropských povolenek a jejich cenu,“ uvedl Bartoň.

Jak rychle se zvýšení cen povolenek promítne do cen pro domácnosti záleží na tom, v jakém režimu domácnost energie odebírá. „Velká část má roční fixy, velcí odběratelé na příští rok již stanovili, a tak pokud nedojde k zatím neočekávaným obřím růstům, náklad vyšších cen ponesou dodavatelé, nikoli domácnosti,“ řekl Bartoň. Domácnosti, které ještě nepřešly od ukončených dodavatelů na delší kontrakty, cenu podle něj pocítí okamžitě, protože platí okamžitou tržní cenu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
před 13 hhodinami

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
před 21 hhodinami

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
před 23 hhodinami

Hampl varuje před vynětím dálnic či přehrad z deficitu rozpočtu

Česká fiskální pravidla nejsou zbytečně přísná, soudí předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Staví se tak odmítavě proti vládnímu návrhu na rozvolnění, o kterém píší média. Varuje před tím, aby si někdo bral příklad třeba ze zadlužené Francie, která má poprvé v dějinách nižší úvěrový rating než Česká republika. „Uměl si někdo před lety představit, že by to tak dopadlo?“ Dřívější viceguvernér České národní banky (ČNB) byl hostem Interview ČT24 moderovaného Danielem Takáčem.
včera v 06:01

Íránská blokáda je podle Rubia jako ekonomická jaderná zbraň

Íránská blokáda Hormuzského průlivu je podle amerického ministra zahraničí Marca Rubia ekvivalentem ekonomické jaderné zbraně. Podle agentur DPA a Reuters to v úterý uvedl ve vysílání televize Fox News jako důkaz toho, že by Teherán neměl vlastnit atomové zbraně. Podle dřívějších zpráv předložil Írán Spojeným státům nový návrh na otevření Hormuzského průlivu a ukončení války, podle kterého by se jaderné rozhovory odložily až na pozdější fázi jednání. Rubio i zdroje agentury Reuters naznačili, že USA nabídku odmítnou.
včera v 05:35

Kvůli dvěma blokádám klesla doprava v Hormuzském průlivu skoro k nule, píše Bloomberg

Mezinárodní lodní doprava v Hormuzském průlivu v tuto chvíli klesla prakticky na nulu v důsledku dvou souběžných blokád oblasti ze strany Teheránu a Washingtonu, uvedla agentura Bloomberg s odkazem na data, která sestavila. Za pondělí agentura napočítala tři íránská plavidla opouštějící úžinou záliv, a to jeden tanker se zkapalněným ropným plynem a dvě lodi se sypkým nákladem.
27. 4. 2026

Čína zablokovala Metě plán převzít firmu Manus, která vyvíjí agentní AI

Čína se rozhodla zablokovat akvizici čínského start-upu Manus, který se zaměřuje na vývoj takzvané agentní umělé inteligence (AI). Firmu se chystala zhruba za dvě miliardy dolarů (41,5 miliardy korun) převzít americká technologická společnost Meta Platforms. Čínská Národní rozvojová a reformní komise (NDRC) ale ve stručném sdělení překvapivě nařídila, aby obě strany záměr zrušily. Meta uvedla, že transakce plně odpovídala platným právním předpisům.
27. 4. 2026Aktualizováno27. 4. 2026
Načítání...