Brexit bez dohody by stál automobilky skoro šest miliard eur na nákladech

Zavedení desetiprocentních cel Světové obchodní organizace (WTO) na automobily i náhradní díly v případě brexitu bez dohody může znamenat zvýšení nákladů pro průmysl a v konečném důsledku i spotřebitele v EU a Velké Británii až o 5,7 miliardy eur, tedy asi 147 miliard korun. Ve společné výzvě to uvedli zástupci evropských automobilek včetně českého Sdružení automobilového průmyslu (AutoSAP).

Evropský automobilový průmysl se kvůli tomu jednoznačně vyslovil proti odchodu Velké Británie z EU bez dohody a vyzval představitele Spojeného království a EU, aby jednáními předešli tvrdému brexitu.

Pod výzvou jsou podepsány Evropská asociace výrobců automobilů (ACEA) a Evropská asociace dodavatelů automobilů (CLEPA), jakož i národní asociace, včetně Německé asociace automobilového průmyslu (VDA), Federace francouzských výrobců automobilů (CCFA), britské Společnosti výrobců a obchodu motorových vozidel (SMMT) i českého AutoSAP.

Brexit bez dohody by podle výzvy měl zásadní negativní dopad na jedno z nejcennějších ekonomických aktiv Evropy. „Spojené království je pro český autoprůmysl významným obchodním partnerem, ať už z pohledu odbytu finálních výrobců na tamějších trzích, nebo také z pohledu dodavatelů, kteří své produkty dodávají do UK přímo i prostřednictvím dodávek do dalších exportních zemí, typicky například do německých vozidel,“ uvedl prezident AutoSAP Bohdan Wojnar.

Brexit bez dohody je podle Wojnara především problémem pro úzce provázaný evropský trh, jehož úspěch v podobě růstu ekonomiky v jednotlivých zemích je na hluboké integraci a volném pohybu zboží a služeb založený. Zavedení celních tarifů a dalších regulací, včetně například odlišného přístupu k homologacím vozidel, povede k roztříštěnosti a celkovému oslabení evropského trhu ve světové konkurenci, což bude mít dopad jak na zpomalení růstu HDP, ale ve svém důsledku především na koncové zákazníky v podobě dražších vozidel.

Vývoz aut z Česka do Velké Británie přesahuje sto padesát tisíc vozů ročně. Celkem tuzemské automobilky loni vyvezly automobily a díly za 920 miliard korun, z toho 6,6 procenta, tedy asi 61 miliard korun, směřovalo právě do Velké Británie. Loni se v EU vyrobilo 19,2 milionu vozů, z toho 1,44 milionu v Česku. 

„Oslabení trhů a domácí poptávky i výrobních EU řetězců způsobené brexitem je to poslední, co by si v tomto nervózním přelomovém období mohl automobilový průmysl přát. Český dovoz do UK je zhruba sedm procent z celého dovozu souvisejícího s dopravou. Ohrožení představuje jak oslabení domácí poptávky pro finalisty, tak omezení výroby nebo její přesun do jiných lokalit pro dodavatele komponent,“ řekl partner poradenské firmy EY Petr Knap.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump nařídil námořní blokádu Hormuzského průlivu

Americký prezident Donald Trump oznámil, že námořnictvo USA zahájí blokádu Hormuzského průlivu. Írán obvinil z vydírání celého světa. Námořnictvo má v mezinárodních vodách zadržovat lodě, které zaplatily Íránu mýtné za plavbu průlivem. Íránské revoluční gardy reagovaly, že jakákoliv vojenská plavidla mířící do Hormuzského průlivu budou pokládat za porušení dvoutýdenního příměří s USA a že se s nimi „tvrdě a rozhodně“ vypořádají.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Schillerová chce pružnější regulaci cen paliv, Jurečka před stropy varuje

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě nevyloučila další zásahy státu do regulace cen pohonných hmot. Na pondělním zasedání vlády hodlá předložit zákon, který by umožnil rychleji reagovat na další vývoj. Bývalý ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) slíbil racionální přístup. Též ocenil monitorování marží, varoval ale před cenovými stropy a vyzval ke kontrole celého dodavatelského řetězce.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoJe brzy sčítat škody, zaznělo v ekonomické debatě o Íránu

Až několik měsíců může podle expertů trvat návrat cen do normálu po zdražování kvůli konfliktu na Blízkém východě. Uzavřením Hormuzského průlivu skokově zdražila ropa a pohonné hmoty, k nim se přidaly i energie či hnojiva. Podle ekonomky a bývalé české zástupkyně u Světové banky Jany Matesové je nepochybné, že škody budou, je však brzy na to je sčítat. Prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček v Událostech, komentářích z ekonomiky upozornil na to, že se nevytvářely zálohy k trasám, kudy proudily vzácné suroviny. Až nyní se dle něj hovoří třeba o posílení ropovodů. Před velkým dopadem krize na zaměstnance i na celou ekonomiku varoval prezident Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula, zmínil také možné zvýšení inflace v případě delšího trvání konfliktu. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Kristina Nováková.
před 13 hhodinami

Inflace i vysoké životní náklady mohou ovlivnit výsledek maďarských voleb

Maďarská předvolební kampaň den před nedělním hlasováním vrcholí. Po šestnácti letech vlády Fideszu Viktora Orbána bude o případné změně rozhodovat i stav ekonomiky. Zemi trápí vysoká inflace a rostoucí životní náklady, řada podniků také zůstává závislá na evropských i státních dotacích.
11. 4. 2026

Vláda odkládá státní podporu hypoték pro mladé rodiny

Plánovaná státní podpora hypoték pro mladé rodiny a potřebné profese se zatím nekoná. V aktuální hospodářské strategii chybí. Prioritou kabinetu je dokončení úpravy stavebního zákona.
11. 4. 2026

Paliva o víkendu mírně zdraží, stát zvýšil cenové stropy

Paliva o víkendu mírně zdraží, stát zvýšil cenové stropy pro sobotu, neděli a pondělí. Nafta zdraží o 70 haléřů na 45,90 koruny za litr, benzin o 18 haléřů na 41,95 koruny za litr. V pátek nafta na čerpacích stanicích podle předchozího rozhodnutí kabinetu výrazně zlevnila. Na mnohých místech ji prodejci nabízeli za 45,20 koruny za litr, tedy za maximální možnou cenu stanovenou ministerstvem financí. Ceny benzinu jsou u pump většinou nižší než cenový strop, který činí 41,77 koruny za litr.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Šéfka MMF zařadila Řecko mezi přední ekonomiky eurozóny

Ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová na akci fondu před jarním zasedáním označila Řecko za jednu z nejvýkonnějších ekonomik eurozóny.
10. 4. 2026

Nezaměstnanost v březnu klesla na pět procent

Nezaměstnanost v Česku v březnu klesla proti únoru o dvě desetiny procentního bodu na rovných pět procent, vyplývá z čerstvě zveřejněných údajů Úřadu práce ČR. Lidí bez práce ubylo o 9367, úřady evidovaly ke konci měsíce 372 338 uchazečů o zaměstnání. Počet volných míst stoupl o 1840, úřady nabízely 91 545 pracovních pozic.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026
Načítání...