Především nižší příjmy z Evropské unie stáhly hospodaření Česka do schodku: státní rozpočet byl letos ke konci listopadu v minusu 11,6 miliardy korun. Loni ve stejné době vykázal přebytek 55,5 miliardy korun.
Letošní příjem peněz z EU klesl ke konci listopadu meziročně o 74,3 miliardy korun. Pokud by se však příjmy i výdaje očistily o evropské peníze, skončil by letos rozpočet ke konci listopadu ve schodku 13 miliard korun, zatímco loni to bylo 14,7 miliardy korun, uvedlo ve zprávě ministerstvo financí.
„Jsem velmi spokojený s vývojem letošního rozpočtu a jak se vyvíjí výběr daní. Pokud zahrneme evropské peníze, jejichž čerpání se s koncem roku zrychluje, tak bychom mohli být na konci roku v mírném přebytku. Pokud to očistíme od tohoto vlivu, tak bychom mohli být v mírném deficitu,“ uvedl ministr financí v demisi Ivan Pilný (ANO).
Hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček považuje výpadek evropských peněz za dramatický. Domnívá se, že do budoucna je nutné zlepšit čerpání evropských fondů, jinak ekonomiku opět vystavíme prudkým nárazům způsobeným rychlým dočerpáváním prostředků v posledních letech programovacího období.
„Problémem rozpočtu jsou nízké výdaje na investice. Ty sice vylepšují celkovou bilanci státního rozpočtu, ale dlouhodobě zpomalují růst ekonomiky. Prioritou České republiky musí být dobudování dopravní infrastruktury,“ sdělil Křeček.
Co prohloubilo schodek
Analytik Komerční banky Marek Dřímal očekává letošní schodek 25 miliard korun, případně o něco lepší výsledek. Dosavadní vývoj hospodaření státu podle něho výrazně zhoršily vyšší výdaje na školství, které se projevily nutností převést více peněz na kraje a obce (zřizovatele škol). Rostly také výdaje na sociální dávky (letošní vyšší výdaje na důchody).
Rozpočet na letošní rok je schválen se schodkem 60 miliard korun. České ekonomice se přitom rekordně daří, za tři čtvrtletí letošního roku vykázala meziroční růst o 5 procent. Tedy zhruba dvojnásobně oproti celé EU i eurozóně.
Na daních se vybralo více
Zpráva zmiňuje meziroční růst daňových přímů včetně pojistného na sociální zabezpečení (o 7,7 procenta). Vyšší bylo například inkaso DPH (na úrovni veřejných rozpočetů o 9,8 procenta). Přínos elektronické evidence tržeb se odhaduje za leden až listopad na 4,1 miliardy korun. Vzrostlo také inkaso ze spotřebních daní (o 2,9 %). Lepší byl i výběr daně z příjmů fyzických osob (za zaměstnance o 13,1 procenta, u osob podávajících přiznání o 1,7 %).
„Na straně příjmů jsou nadále příznivé trendy u výběru daní,“ zhodnotil to Dřímal. Vyzdvihl především sociální pojištění a daně z příjmu fyzických osob, které rostou velmi slušným tempem díky extrémní situaci na trhu práce (nejnižší nezaměstnanost a nejvyšší zaměstnanost v novodobé historii). A od druhého čtvrtletní letošního roku konečně zrychluje i dynamika mezd, dodal analytik. Za rychlým růstem inkasa z DPH pak vidí „patrný vliv především kontrolního hlášení a také EET“.
Hlavní ekonom Cyrrusu Lukáš Kovanda odhaduje letošní výsledek na přebytek 10 miliard. „Dominantním faktorem vysvětlujícím znatelný meziroční nárůst daňového inkasa je obecná ekonomická prosperita a z ní plynoucí vysoká intenzita ekonomické aktivity obyvatelstva,“ uvedl.
Z opatření zlepšujících daňový výběr má větší efekt kontrolní hlášení. Očekávaný letošní efekt elektronické evidence tržeb zaostává za některými předpoklady z doby spouštění evidence tržeb, dodal.
Pro příští rok se zatím počítá se schodkem 50 miliard korun. Návrh státního rozpočtu 2018 začal ve čtvrtek projednávat rozpočtový výbor nové sněmovny.
