Americké akcie neměly dobrý den. Opět oslabují poté, co prezident Donald Trump oznámil zdvojnásobení cel na dovoz oceli a hliníku z Kanady. Dow Jonesův index klesl zhruba o 0,9 procenta, přičemž v pondělí dokonce o 2,1 procenta, širší S&P 500 o 2,7 a technologický Nasdaq o čtyři procenta. Všechny tři hlavní indexy jsou pod úrovní, na které se nacházely před prezidentskými volbami loni v listopadu, podotkl list The Wall Street Journal (WSJ). Na trzích panují obavy z recese, které nepřímo podpořili svými vyjádřeními Trump či ministr financí Scott Bessent.
Akcie zažily nepříjemnou sprchu, ekonomické výhledy jsou rozmlžené
Po Trumpově oznámení zdvojnásobení cel na dovoz oceli a hliníku z Kanady Dow Jonesův index, který zahrnuje akcie třiceti předních amerických podniků, sestoupil pod 41 300 bodů. Později však část ztrát smazal. Kolem 16:15 SEČ vykazoval pokles zhruba o 0,9 procenta a pohyboval se blízko 41 550 bodů.
Širší index S&P 500 ve stejnou dobu ztrácel zhruba 0,4 procenta a nacházel se mírně pod hranicí 5600 bodů. Index Nasdaq Composite, v němž je zastoupeno mnoho firem z odvětví vyspělých technologií, se držel bez větších změn a pohyboval se pod hranicí 17 500 bodů.
Když byl Trump dotázán na možnost recese, uvedl během rozhovoru pro Fox News, vysílaného v neděli, že ekonomika prochází „přechodným obdobím“. Navíc už v pátek řekl ministr Bessent pro CNBC, že by pro ekonomiku mohlo nastat „detoxikační období“ spojené s tím, že Trumpova administrativa osekává federální výdaje.
„Obočí povytáhla“ nad dalším vývojem i přední investiční banka Goldman Sachs, když nedávno zhoršila projekci hospodářského růstu USA v letošním roce na 1,7 procenta z 2,5 procenta, která očekávala v polovině loňského listopadu. Učinila tak v souvislosti s možnými účinky Trumpovy celní politiky.
Cla leckomu zamotala hlavu
Americký prezident totiž zavádí různě vysoká cla na dovozy z Kanady a Mexika (nyní je jejich účinnost pozastavena), vůči Číně (už platí, včetně následného protiopatření ze strany Pekingu) či vůči Evropě (zatím v přípravě, o jejich odvrácení nyní jedná se zástupci USA eurokomisař pro obchod Maroš Šefčovič).
WSJ si všímá rozdílu mezi současným a minulým „týmem pilotů“ USA. Loni se podle něj tvůrci hospodářské politiky soustředili na takzvané měkké přistání, které sníží inflaci bez recese. Nyní ale prý nový tým zvažuje korekci kurzu, která by podle jejich vlastního vyjádření mohla vychýlit ekonomiku k tvrdému přistání.
„Investoři nadále vyhodnocují tuto uměle vytvořenou korekci – a říkám uměle vytvořenou, protože byla v jistém smyslu vyvolána agresivními hrozbami globálních obchodních bariér a cel,“ uvedl analytik Sam Stovall ze společnosti CFRA Research v New Yorku. „Býčí trhy (trhy, které očekávají růst cen akcií, období vzestupu a optimismu, pozn. red.) neumírají stářím, ale strachem, a to, čeho se nejvíce bojí, je recese,“ dodal.
Úvahy o recesi však zpochybňuje a považuje za přehnané například šéfka strategických investic ve společnosti iCapital Anastasia Amoroso. „Proč tu najednou máme recesi? Jaké ukazatele na ni vlastně ukazují? Máme poměrně silnou zprávu o mzdách. Máme spotřebitelské výdaje, které se stále pohybují na úrovni tří čtyř procent. Takže vlastně nevidím důvody, proč bychom se právě v tuto chvíli měli obávat recese,“ uvedla pro CNBC.
Za recesi se obvykle považuje pokles hrubého domácího produktu (HDP) ve dvou čtvrtletích za sebou. V USA pak stanovuje období, kdy je hospodářství v recesi, či naopak expanduje, Národní úřad pro ekonomický výzkum (NBER), a to na základě hlubšího pohledu.
Hospodářství USA rostlo loni o 2,8 procenta. Mnohem hůře jsou na tom některé evropské země, například Německo. Tato největší ekonomika starého kontinentu vykázala poslední dva roky pokles a ani pro letošní rok není výhled bezmračný. Například tamní vláda v lednu uvedla, že očekává letošní růst jen o 0,3 procenta, zatímco ještě loni v říjnu odhadovala vzestup na 1,1 procenta. Navíc právě Německo (a spolu s ním i Česko) může velmi negativně pocítit dopad nových cel. A oslabení se nevyhýbá v současnosti ani evropským akciím – v pondělí panevropský index STOXX Europe 600 uzavřel na měsíčním minimu.
Ekonomové banky JPMorgan Chase v pondělí uvedli, že riziko recese v USA vzrostlo z třiceti na čtyřicet procent v důsledku „extrémní politiky USA“. Ekonomové Goldman Sachs zvýšili pravděpodobnost recese z patnácti na dvacet procent.
Svůj pohled pak pro WSJ nabídl i investiční ředitel Key Private Bank George Mateyo. „Stále si myslíme, že se jedná spíše o obavy o růst než o recesi. Je to do značné míry situace způsobená člověkem.“
Trhy preferují předvídatelnost
Burzy trpí poklesy zhruba od poloviny února. Pro Nasdaq bylo podle CNBC pondělí nejhorší den od září 2022. I když si burzy často žijí svým vlastním životem bez ohledu na vývoj reálného hospodářství, oceňují jasnost a přehlednost očekávaných makroenomických opatření.
To jim u současné americké administrativy chybí. Například ve zmiňovaném nedělním interview pro Fox News Trump jen naznačil, že se „cla mohou postupem času zvyšovat“. To podle WSJ k jasnosti nepřispívá. A když byl v tomto rozhovoru Trump upozorněn, že jeho odpověď příliš neřeší obavy podnikatelů, odpověděl útokem na nadnárodní společnosti: „Velcí globalisté už roky okrádají Spojené státy.“
Bílý dům v pondělí podle televize CNN uvedl, že Trump má ve svém druhém funkčním období zažehnout „historický“ růst. „Od zvolení prezidenta Trumpa reagovali vedoucí představitelé průmyslu na jeho ekonomický program Amerika na prvním místě, který zahrnuje cla, deregulaci a uvolnění americké energetiky, biliony v investičních závazcích, které vytvoří tisíce nových pracovních míst,“ tvrdí v prohlášení mluvčí Bílého domu Kush Desai. Podle dat tamního ministerstva práce vzniklo v únoru zhruba 151 tisíc pracovních míst, což bylo více než v předchozím měsíci – ovšem resort současně zpřesnil údaj za leden směrem dolů, a to na 125 tisíc míst z původně uváděných 143 tisíc. A analytici podle agentury Reuters také očekávali, že v únoru vzniklo 160 tisíc pracovních míst.
