Akcie v klidu, libra sílí. Exportéři ale ve strachu z brexitu snižují vývoz na Ostrovy

2 minuty
Hlasování o brexitové dohodě nezpůsobilo výraznější pokles akciových trhů ani libry
Zdroj: ČT24

Hlasování o brexitové dohodě nezpůsobilo výraznější pokles akciových trhů ani libry vůči dalším měnám. Investoři podle analytiků totiž očekávali, že britský parlament návrh odmítne. Pokud ovšem neschválí alternativní plán, hrozí tvrdý brexit, tedy odchod Velké Británie z EU bez dohody. A toho se obávají i někteří čeští exportéři.

Burzy zůstaly po úterním hlasování v britském parlamentu v klidu. Podle analytiků vývoj očekávaly. „Aktuální reakce akciových trhů je relativně pochopitelná, nereagují nijak značnými poklesy. Například samotný hlavní evropský akciový index mírně roste,“ přiblížil analytik Komerční banky Jiří Kostka.

Neschválení dohody neovlivnilo příliš ani situaci na devizových trzích. Ve středu kurz britské libry spíš posílil a vystoupil na dvouměsíční maximum vůči euru. Někteří analytici odhadují, že by britská měna začala klesat až v případě, pokud by nejistota ohledně odchodu Spojeného království z Unie trvala dlouhodobě.

Asociace exportérů: Zatím nevíme, co britský parlament chce. Víme, co nechce

Tuzemským vývozcům by podle Asociace exportérů případný tvrdý brexit přinesl obrovské potíže. „Začnou fronty na hranicích a na všechny strany se začnou vymáhat cla,“ upozornil místopředseda asociace Otto Daněk. Věří, že bude alespoň oddálen termín odchodu Británie z EU z konce března na léto.

Nadále podle něj trvá tendence, že čeští exportéři kvůli obavě z vývoje po brexitu do Británie méně vyvážejí a velmi zvažují své rozvojové aktivity na britských ostrovech. Připomněl, že Británie se v objemu českého exportu do jednotlivých zemí propadla z dřívějšího čtvrtého místa na páté. Za prvních devět měsíců loňského roku klesl vývoz do Británie o 4,6 procenta na 154 miliard korun.

Zástupce generálního tajemníka sdružení Česmad Bohemia Jan Medveď souhlasí, že tvrdý brexit může omezit část tuzemské nákladní dopravy směřující na Ostrovy. Důvodem je očekávané prodloužení čekacích dob na hranicích, v jejichž důsledku se zvýší náklady na přepravu i bezpečnostní rizika. Čekající naložená vozidla se podle Medvedě mohou stát terčem zlodějů, případně organizovaných skupin.

Se samotným vstupem na britský trh by nicméně kamionoví ani autobusoví dopravci problémy podle sdružení mít neměli. To zajišťuje dohoda České republiky s Velkou Británií o silniční dopravě, kterou obě země uzavřely v roce 1998 a která vstoupila v platnost v roce 2004.

Společnost Gerlach, která je v Česku největší poskytovatel celních služeb pro dovozce i exportéry, pak akcentuje, že odchod Velké Británie bez dohody může výrazně zpomalit dopravu léků mezi Evropskou unií a Spojeným královstvím.

„Největší problém spatřuji v tom, že bude nutné velmi rychle opatřit nové certifikáty a registrace léků, což firmy nemusí do března stihnout. Celníci budou tyto dokumenty vyžadovat a bez patřičných povolení zůstane zboží v celním skladu, i když se fyzicky dostane přes hranice,“ uvedl generální ředitel firmy Luděk Procházka.

České firmy preferují dohodu

Podle ankety ČTK jsou ale české firmy, které vyvážejí své zboží do Británie, většinou připraveny na obě varianty jejího odchodu. „Pro nás to bude znamenat spíše administrativní zatížení a přizpůsobování se novým podmínkám,“ dodal jednatel českobudějovického výrobce umělých střívek pro masný průmysl Viscofan CZ Miloslav Kamiš.

Na obě varianty je připravena také společnosti Vítkovice Cylinders. Prodávat může jak z obchodního zastoupení přímo v Británii, tak z domovské Ostravy. „Myslím, že v tom nebude žádný problém, protože poptávka v Británii po ocelových vysokotlakých lahvích je opravdu vysoká. Vlastní výrobu tam nemají,“ řekl obchodní ředitel Ivo Brabec.

Výrobce zdravotnických potřeb a pomůcek Hartmann-Rico vidí dokonce pozitivní dopad v tom, že by se část pracovní síly vrátila z Británie domů. Výrobce kuličkových ložisek ZKL zase předpokládá spíše problémy pro odběratele ve Velké Británii, kteří by se museli vyrovnat s novými podmínkami. „Konkurenci na ostrovech nemáme,“ řekl ČTK výkonný
ředitel ZKL Jiří Prášil mladší.

Německý autoprůmysl i další odvětví varují před tvrdým brexitem

Obavy z tvrdého brexitu pak vyjádřili zástupci německých průmyslových sektorů Před fatálními důsledky varovalo Německé sdružení automobilového průmyslu (VDA). „Bez uspořádaného a praktického řešení hospodářských vztahů jsou ve hře i pracovní místa v automobilovém průmyslu, zejména na britské straně,“ uvedl prezident VDA Bernhard Mattes. Úterní odmítnutí dohody v britském parlamentu označil za politickou lehkomyslnost. Zároveň vyzval všechny zúčastněné, aby usilovali o odvrácení odchodu Británie bez dohody.

„Výsledek hlasování britského parlamentu jsme přijali s lítostí,“ uvedl koncern Volkswagen, jehož součástí je i Škoda Auto. „Znamená to další období nejistoty a narušuje to naši schopnost plánovat. Spolu s celým odvětvím potřebujeme mít jasno o podobě vztahů mezi Británií a Evropskou unií. Jakékoliv další zdržení při rozhodování o brexitu ohrožuje investice a pracovní místa,“ dodal.

Před dramatickými důsledky tvrdého brexitu varuje i Svaz německého průmyslu (BDI). „Podniky na obou stranách Lamanšského průlivu nadále visí ve vzduchu. Chaotický brexit se dostává do nebezpečné blízkosti,“ uvedl šéf BDI Joachim Lang. Dodal, že hrozí recese britské ekonomiky, která by se projevila i v Německu.

Německá průmyslová a obchodní komora zdůraznila, že firmy teď budou muset posílit přípravu na vystoupení Británie z EU. Prezident německého hospodářského institutu Ifo Clemens Fuest vyzval Londýn i Brusel k obnovení jednání o brexitové dohodě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...