Akcie evropských bank měly kvůli Credit Suisse těžké ráno. Většina však chytla nový dech

Nahrávám video

Akcie evropských bank v pondělí ráno prudce oslabovaly. Trhy totiž neuklidnilo nedělní oznámení, že švýcarská banka UBS převezme rivala Credit Suisse, který se ocitl v problémech. S postupem dne se však na trhy vrátila důvěra a většina akcií rostla. Například index STOXX 600 nejdříve ztrácel zhruba tři procenta. Odpoledne se ale trend jeho vývoje otočil a index nakonec jedno procento přidal. Hlavní evropské akciové indexy končily den v zisku, rostly i hlavní americké indexy.

Dolů zamířily při pondělním otevření trhů akcie německé Deutsche Bank, které se pak však později vracely k nule a zavíraly s mírnou ztrátou 0,5 procenta. Do záporných hodnot se ráno vydaly rovněž akcie francouzské BNP Paribas, později však již začaly ztráty umazávat. Zavřely se ziskem 1,7 procenta. 

Naproti tomu cenné papíry britské Standard Chartered zůstávaly i odpoledne ve větší ztrátě, klesly o 3,8 procenta.

Otočku předvedly na pražské burze cenné papíry Erste Bank, které v ranních výprodejích ztrácely více než pět procent, ale s postupným uklidňováním situace v evropském bankovním sektoru se obrátily k růstu a uzavřely se ziskem 2,69 procenta na 732,20 koruny. Akcie dalších bank se ze ztrát nevymanily. Komerční bance klesly o 0,72 procenta na 685,50 koruny, Monetě Money Bank také o 0,72 procenta na 82,40 Kč.

Co obsahuje dohoda o záchraně

Největší švýcarská banka UBS převezme v záchranné operaci zhruba za tři miliardy franků (téměř 73 miliard korun) svého dlouholetého rivala Credit Suisse, jehož problémy začaly ohrožovat finanční systém. UBS za menšího konkurenta zaplatí svými akciemi.

„Bankrot globálně důležité banky by způsobil ve Švýcarsku i po celém světě nenapravitelné ekonomické otřesy. Z tohoto důvodu naše země musí převzít odpovědnost. Federální vláda je přesvědčena, že převzetí Credit Suisse položilo základy větší stability jak ve Švýcarsku, tak na mezinárodní úrovni,“ prohlásila švýcarská ministryně financí Karin Keller-Sutterová.

Obavy investorů ale vyvolala zpráva, že dodatečné dluhopisy tier-1 Credit Suisse – neboli dluhopisy AT1 – s nominální hodnotou 17 miliard dolarů (zhruba 385 miliard korun) budou oceněny na nulu. To rozzlobilo některé jejich držitele, kteří si mysleli, že budou požívat lepší ochrany než akcionáři.

Akcie samotné Credit Suisse zamířily dopoledne prudce dolů, kde pak už setrvaly.  Den končily ve ztrátě 55,7 procenta. Akcie UBS odepisovaly dopoledne přes sedm procent, pozdějí se však směr obrátil. Nakonec zavíraly se ziskem 1,2 procenta. 

Rozporuplné reakce

Německé ministerstvo financí v pondělí přivítalo záchrannou akci na pomoc švýcarské bance Credit Suisse. „Německý finanční systém je stabilní,“ ujistil úřad a dodal, že německé dozorčí orgány situaci pečlivě sledují.

„Budeme nadále velmi ostražití ohledně reakce trhu,“ řekl televizi BFM TV francouzský ministr financí Bruno Le Maire.

Dohodu přivítali bankovní regulátoři Evropské unie. Zároveň ujistili, že evropský bankovní sektor je odolný a disponuje silnou úrovní kapitálu a likvidity. „Vítáme komplexní soubor opatření, který v neděli přijaly švýcarské orgány s cílem zajistit finanční stabilitu,“ píše se ve společném prohlášení bankovního dohledu Evropské centrální banky (ECB), Jednotného výboru pro řešení krizí (SEB) a Evropského orgánu pro bankovnictví (EBA).

V Evropě, stejně jako jinde ve světě, došlo po světové finanční krizi k řadě významných reforem. Ty zahrnovaly vyšší kapitálové rezervy, zátěžové testy a řadu dalších opatření. Takže rozhodně bude potřeba položit si otázku, proč regulátoři situaci ohledně Credit Suisse nedovedli předpovědět.
Pierre-Hughes Verdier
profesor z Virginské univerzity

Obavy ohledně dohody o převzetí Credit Suisse bankou UBS naopak vyjádřil švýcarský poslanec Roger Nordmann ze sociálnědemokratické strany. „Nová UBS je také dalším obrovským rizikem – bude mít aktiva více než 1500 miliard franků a pro Švýcarsko je prostě příliš velká,“ řekl agentuře Reuters. Sociální demokraté jsou druhou největší stranou ve švýcarském parlamentu a ve vládě mají dva ministry.

„Globální problém“

Ve finančním sektoru podle expertů panuje obava ze závažné situace, kdy po pandemii koronaviru a dopadech ruské invaze na Ukrajinu může udeřit i bankovní krize.

„Mělo by být jasné, že více než po týdnu bankovní paniky a dvou intervencích organizovaných úřady tento problém nezmizí. Právě naopak, stal se globálním,“ uvedl podle agentury Reuters analytik Mike O'Rourke ze společnosti Jones Trading. 

Podobně to vidí analytik XTB Štěpán Hájek. „Bankovní sektor – navzdory očekávání – není úplně v dobré kondici na začátku týdne a vypadá to, že je to skutečně začátek nějakého systematického a hlubšího problému, který bude mít dopady na světovou ekonomiku,“ míní analytik. 

Cena zlata na světových trzích dopoledne prudce rostla a překonala dva tisíce dolarů za troyskou unci, což bylo nejvíce za poslední rok. Naposledy tuto hranici vzácný kov atakoval krátce po invazi Ruska na Ukrajinu na začátku loňského března. Později však nastal pokles a cena se postupně vrátila až pod původní startovní pozici. Obdobným vývojem prošla i cena střibra.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
před 5 hhodinami

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
10:04Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Ministerstvo uvolní přes tři miliardy na protipovodňová opatření i čistírny

Ministerstvo životního prostředí uvolnilo dvě miliardy korun na protipovodňová opatření. Peníze mají sloužit například na úpravy koryt vodních toků nebo stavbu nádrží. Čerpat je budou moci města a obce. Dalších více než 1,3 miliardy resort vyčlenil na modernizaci čistíren odpadních vod. Při návštěvě nedávno zprovozněné protipovodňové ochrany jižní části Olomouce to ve čtvrtek řekl ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).
před 7 hhodinami

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 16 hhodinami

USA odmítly prodloužení obchodní dohody s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 16 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
včera v 20:42

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí, a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
včeraAktualizovánovčera v 19:42

Schodek rozpočtu se v pololetí prohloubil na 183,6 miliardy korun

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy korun, informovalo ministerstvo financí. Letošní červnový deficit byl tak čtvrtý nejvyšší od vzniku Česka. Loni na konci června byl rozpočet ve schodku 152,4 miliardy korun. Rozpočtové příjmy meziročně vzrostly o čtyři procenta, tedy 40,7 miliardy korun. Výdaje se meziročně zvýšily o 6,2 procenta, o 71,9 miliardy korun.
včeraAktualizovánovčera v 16:17

Evropský pohled