Akcie evropských bank měly kvůli Credit Suisse těžké ráno. Většina však chytla nový dech

Nahrávám video
Události: Reakce na záchranu Credit Suisse
Zdroj: ČT24

Akcie evropských bank v pondělí ráno prudce oslabovaly. Trhy totiž neuklidnilo nedělní oznámení, že švýcarská banka UBS převezme rivala Credit Suisse, který se ocitl v problémech. S postupem dne se však na trhy vrátila důvěra a většina akcií rostla. Například index STOXX 600 nejdříve ztrácel zhruba tři procenta. Odpoledne se ale trend jeho vývoje otočil a index nakonec jedno procento přidal. Hlavní evropské akciové indexy končily den v zisku, rostly i hlavní americké indexy.

Dolů zamířily při pondělním otevření trhů akcie německé Deutsche Bank, které se pak však později vracely k nule a zavíraly s mírnou ztrátou 0,5 procenta. Do záporných hodnot se ráno vydaly rovněž akcie francouzské BNP Paribas, později však již začaly ztráty umazávat. Zavřely se ziskem 1,7 procenta. 

Naproti tomu cenné papíry britské Standard Chartered zůstávaly i odpoledne ve větší ztrátě, klesly o 3,8 procenta.

Otočku předvedly na pražské burze cenné papíry Erste Bank, které v ranních výprodejích ztrácely více než pět procent, ale s postupným uklidňováním situace v evropském bankovním sektoru se obrátily k růstu a uzavřely se ziskem 2,69 procenta na 732,20 koruny. Akcie dalších bank se ze ztrát nevymanily. Komerční bance klesly o 0,72 procenta na 685,50 koruny, Monetě Money Bank také o 0,72 procenta na 82,40 Kč.

Co obsahuje dohoda o záchraně

Největší švýcarská banka UBS převezme v záchranné operaci zhruba za tři miliardy franků (téměř 73 miliard korun) svého dlouholetého rivala Credit Suisse, jehož problémy začaly ohrožovat finanční systém. UBS za menšího konkurenta zaplatí svými akciemi.

„Bankrot globálně důležité banky by způsobil ve Švýcarsku i po celém světě nenapravitelné ekonomické otřesy. Z tohoto důvodu naše země musí převzít odpovědnost. Federální vláda je přesvědčena, že převzetí Credit Suisse položilo základy větší stability jak ve Švýcarsku, tak na mezinárodní úrovni,“ prohlásila švýcarská ministryně financí Karin Keller-Sutterová.

Obavy investorů ale vyvolala zpráva, že dodatečné dluhopisy tier-1 Credit Suisse – neboli dluhopisy AT1 – s nominální hodnotou 17 miliard dolarů (zhruba 385 miliard korun) budou oceněny na nulu. To rozzlobilo některé jejich držitele, kteří si mysleli, že budou požívat lepší ochrany než akcionáři.

Akcie samotné Credit Suisse zamířily dopoledne prudce dolů, kde pak už setrvaly.  Den končily ve ztrátě 55,7 procenta. Akcie UBS odepisovaly dopoledne přes sedm procent, pozdějí se však směr obrátil. Nakonec zavíraly se ziskem 1,2 procenta. 

Rozporuplné reakce

Německé ministerstvo financí v pondělí přivítalo záchrannou akci na pomoc švýcarské bance Credit Suisse. „Německý finanční systém je stabilní,“ ujistil úřad a dodal, že německé dozorčí orgány situaci pečlivě sledují.

„Budeme nadále velmi ostražití ohledně reakce trhu,“ řekl televizi BFM TV francouzský ministr financí Bruno Le Maire.

Dohodu přivítali bankovní regulátoři Evropské unie. Zároveň ujistili, že evropský bankovní sektor je odolný a disponuje silnou úrovní kapitálu a likvidity. „Vítáme komplexní soubor opatření, který v neděli přijaly švýcarské orgány s cílem zajistit finanční stabilitu,“ píše se ve společném prohlášení bankovního dohledu Evropské centrální banky (ECB), Jednotného výboru pro řešení krizí (SEB) a Evropského orgánu pro bankovnictví (EBA).

V Evropě, stejně jako jinde ve světě, došlo po světové finanční krizi k řadě významných reforem. Ty zahrnovaly vyšší kapitálové rezervy, zátěžové testy a řadu dalších opatření. Takže rozhodně bude potřeba položit si otázku, proč regulátoři situaci ohledně Credit Suisse nedovedli předpovědět.
Pierre-Hughes Verdier
profesor z Virginské univerzity

Obavy ohledně dohody o převzetí Credit Suisse bankou UBS naopak vyjádřil švýcarský poslanec Roger Nordmann ze sociálnědemokratické strany. „Nová UBS je také dalším obrovským rizikem – bude mít aktiva více než 1500 miliard franků a pro Švýcarsko je prostě příliš velká,“ řekl agentuře Reuters. Sociální demokraté jsou druhou největší stranou ve švýcarském parlamentu a ve vládě mají dva ministry.

„Globální problém“

Ve finančním sektoru podle expertů panuje obava ze závažné situace, kdy po pandemii koronaviru a dopadech ruské invaze na Ukrajinu může udeřit i bankovní krize.

„Mělo by být jasné, že více než po týdnu bankovní paniky a dvou intervencích organizovaných úřady tento problém nezmizí. Právě naopak, stal se globálním,“ uvedl podle agentury Reuters analytik Mike O'Rourke ze společnosti Jones Trading. 

Podobně to vidí analytik XTB Štěpán Hájek. „Bankovní sektor – navzdory očekávání – není úplně v dobré kondici na začátku týdne a vypadá to, že je to skutečně začátek nějakého systematického a hlubšího problému, který bude mít dopady na světovou ekonomiku,“ míní analytik. 

Cena zlata na světových trzích dopoledne prudce rostla a překonala dva tisíce dolarů za troyskou unci, což bylo nejvíce za poslední rok. Naposledy tuto hranici vzácný kov atakoval krátce po invazi Ruska na Ukrajinu na začátku loňského března. Později však nastal pokles a cena se postupně vrátila až pod původní startovní pozici. Obdobným vývojem prošla i cena střibra.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Prezident podepsal státní rozpočet

Prezident Petr Pavel podepsal státní rozpočet na letošní rok se schváleným schodkem 310 miliard korun. Podepsaný rozpočet vyjde ještě v pátek ve Sbírce zákonů a v sobotu začne platit. Skončí tak rozpočtové provizorium, v němž stát od začátku roku hospodaří. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun.
09:50Aktualizovánopřed 16 mminutami

Ropa zlevňuje po slibu Izraele neútočit na energetiku, údery omezil i Írán

Ceny ropy v pátek klesají poté, co Izrael uvedl, že přestane utočit na energetickou infrastrukturu. Počet íránských úderů na energetiku se oproti začátku tohoto týdne rovněž snížil, což také pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg.
10:10Aktualizovánopřed 47 mminutami

Energetici doporučují pracovat z domu, jezdit MHD a nelétat

Podpora veřejné dopravy, snížení rychlostních limitů na dálnicích alespoň o deset kilometrů v hodině, vyhýbání se letecké dopravě, práce z domova, pokud je to možné, podpora spolujízdy či podpora vaření na elektřině. To jsou příklady doporučení pro vlády, podniky a domácnosti, která představila Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Jejich cílem je zmírnit ekonomické dopady současné energetické krize způsobené válkou na Blízkém východě.
před 3 hhodinami

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 15 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Maďarsko a Slovensko odmítly podpořit půjčku Ukrajině

Maďarsko a Slovensko se na summitu Evropské unie nepřipojily k ostatním zemím v podpoře půjčky devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun) pro Ukrajinu. Vyplývá to ze schváleného prohlášení účastníků vrcholné schůzky, v němž se lídři ostatních 25 členských zemí shodli, že chtějí uvolnit první část úvěru začátkem dubna. Předseda Evropské rady António Costa na summitu za blokování půjčky kritizoval maďarského premiéra Viktora Orbána.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Slovensko začalo regulovat prodej nafty, vyšší cena pro auta z ciziny zatím není

Na Slovensku začalo ve čtvrtek platit nařízení o omezení při prodeji nafty a o dvojích cenách tohoto paliva. Příslušné rozhodnutí kabinetu premiéra Roberta Fica (Smer) ze středy, které bude platit 30 dnů, bylo zveřejněno ve sbírce zákonů. Řidiči vozidel se zahraniční poznávací značkou zatím ale neplatí za naftu vyšší cenu než domácí motoristé. Mluvčí ministerstva financí Pavol Kirinovič totiž řekl, že vyhláška o stanovení ceny nafty pro vozidla z ciziny začne platit až v příštích dnech, konkrétně od pondělí.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami
Načítání...