Akcie evropských bank měly kvůli Credit Suisse těžké ráno. Většina však chytla nový dech

Nahrávám video

Akcie evropských bank v pondělí ráno prudce oslabovaly. Trhy totiž neuklidnilo nedělní oznámení, že švýcarská banka UBS převezme rivala Credit Suisse, který se ocitl v problémech. S postupem dne se však na trhy vrátila důvěra a většina akcií rostla. Například index STOXX 600 nejdříve ztrácel zhruba tři procenta. Odpoledne se ale trend jeho vývoje otočil a index nakonec jedno procento přidal. Hlavní evropské akciové indexy končily den v zisku, rostly i hlavní americké indexy.

Dolů zamířily při pondělním otevření trhů akcie německé Deutsche Bank, které se pak však později vracely k nule a zavíraly s mírnou ztrátou 0,5 procenta. Do záporných hodnot se ráno vydaly rovněž akcie francouzské BNP Paribas, později však již začaly ztráty umazávat. Zavřely se ziskem 1,7 procenta. 

Naproti tomu cenné papíry britské Standard Chartered zůstávaly i odpoledne ve větší ztrátě, klesly o 3,8 procenta.

Otočku předvedly na pražské burze cenné papíry Erste Bank, které v ranních výprodejích ztrácely více než pět procent, ale s postupným uklidňováním situace v evropském bankovním sektoru se obrátily k růstu a uzavřely se ziskem 2,69 procenta na 732,20 koruny. Akcie dalších bank se ze ztrát nevymanily. Komerční bance klesly o 0,72 procenta na 685,50 koruny, Monetě Money Bank také o 0,72 procenta na 82,40 Kč.

Co obsahuje dohoda o záchraně

Největší švýcarská banka UBS převezme v záchranné operaci zhruba za tři miliardy franků (téměř 73 miliard korun) svého dlouholetého rivala Credit Suisse, jehož problémy začaly ohrožovat finanční systém. UBS za menšího konkurenta zaplatí svými akciemi.

„Bankrot globálně důležité banky by způsobil ve Švýcarsku i po celém světě nenapravitelné ekonomické otřesy. Z tohoto důvodu naše země musí převzít odpovědnost. Federální vláda je přesvědčena, že převzetí Credit Suisse položilo základy větší stability jak ve Švýcarsku, tak na mezinárodní úrovni,“ prohlásila švýcarská ministryně financí Karin Keller-Sutterová.

Obavy investorů ale vyvolala zpráva, že dodatečné dluhopisy tier-1 Credit Suisse – neboli dluhopisy AT1 – s nominální hodnotou 17 miliard dolarů (zhruba 385 miliard korun) budou oceněny na nulu. To rozzlobilo některé jejich držitele, kteří si mysleli, že budou požívat lepší ochrany než akcionáři.

Akcie samotné Credit Suisse zamířily dopoledne prudce dolů, kde pak už setrvaly.  Den končily ve ztrátě 55,7 procenta. Akcie UBS odepisovaly dopoledne přes sedm procent, pozdějí se však směr obrátil. Nakonec zavíraly se ziskem 1,2 procenta. 

Rozporuplné reakce

Německé ministerstvo financí v pondělí přivítalo záchrannou akci na pomoc švýcarské bance Credit Suisse. „Německý finanční systém je stabilní,“ ujistil úřad a dodal, že německé dozorčí orgány situaci pečlivě sledují.

„Budeme nadále velmi ostražití ohledně reakce trhu,“ řekl televizi BFM TV francouzský ministr financí Bruno Le Maire.

Dohodu přivítali bankovní regulátoři Evropské unie. Zároveň ujistili, že evropský bankovní sektor je odolný a disponuje silnou úrovní kapitálu a likvidity. „Vítáme komplexní soubor opatření, který v neděli přijaly švýcarské orgány s cílem zajistit finanční stabilitu,“ píše se ve společném prohlášení bankovního dohledu Evropské centrální banky (ECB), Jednotného výboru pro řešení krizí (SEB) a Evropského orgánu pro bankovnictví (EBA).

V Evropě, stejně jako jinde ve světě, došlo po světové finanční krizi k řadě významných reforem. Ty zahrnovaly vyšší kapitálové rezervy, zátěžové testy a řadu dalších opatření. Takže rozhodně bude potřeba položit si otázku, proč regulátoři situaci ohledně Credit Suisse nedovedli předpovědět.
Pierre-Hughes Verdier
profesor z Virginské univerzity

Obavy ohledně dohody o převzetí Credit Suisse bankou UBS naopak vyjádřil švýcarský poslanec Roger Nordmann ze sociálnědemokratické strany. „Nová UBS je také dalším obrovským rizikem – bude mít aktiva více než 1500 miliard franků a pro Švýcarsko je prostě příliš velká,“ řekl agentuře Reuters. Sociální demokraté jsou druhou největší stranou ve švýcarském parlamentu a ve vládě mají dva ministry.

„Globální problém“

Ve finančním sektoru podle expertů panuje obava ze závažné situace, kdy po pandemii koronaviru a dopadech ruské invaze na Ukrajinu může udeřit i bankovní krize.

„Mělo by být jasné, že více než po týdnu bankovní paniky a dvou intervencích organizovaných úřady tento problém nezmizí. Právě naopak, stal se globálním,“ uvedl podle agentury Reuters analytik Mike O'Rourke ze společnosti Jones Trading. 

Podobně to vidí analytik XTB Štěpán Hájek. „Bankovní sektor – navzdory očekávání – není úplně v dobré kondici na začátku týdne a vypadá to, že je to skutečně začátek nějakého systematického a hlubšího problému, který bude mít dopady na světovou ekonomiku,“ míní analytik. 

Cena zlata na světových trzích dopoledne prudce rostla a překonala dva tisíce dolarů za troyskou unci, což bylo nejvíce za poslední rok. Naposledy tuto hranici vzácný kov atakoval krátce po invazi Ruska na Ukrajinu na začátku loňského března. Později však nastal pokles a cena se postupně vrátila až pod původní startovní pozici. Obdobným vývojem prošla i cena střibra.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Von der Leyenová kritizovala nový návrh rozpočtu EU pro malou flexibilitu

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová kritizovala nový návrh budoucího víceletého rozpočtu EU, který podle ní výrazně omezuje flexibilitu, jež Evropské unii umožňuje reagovat na nepředvídatelné krize. Uvedla to na tiskové konferenci po skončení dvoudenního summitu EU v Bruselu. Návrh irského předsednictví odmítá například Švédsko, nelíbí se ani německému kancléři Friedrichu Merzovi. Dle slov předsedy Evropské rady Antónia Costy je potřeba mít celkovou dohodu do konce roku.
před 9 hhodinami

ČEZ podal v Lucembursku žaloby proti blokaci tamních firem kvůli Diag Human

Polostátní energetická firma ČEZ podala u příslušných lucemburských soudů žaloby proti blokaci tamních firem, přes které společnost vlastní majoritní podíl v distribuční plynárenské firmě GasNet. Českému rozhlasu to potvrdil mluvčí ČEZu Ladislav Kříž.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci automobilovému odvětví

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci zajistit budoucnost automobilového odvětví v Evropě. Cílem je snížit do roku 2035 emise oxidu uhličitého a posílit výrobu a vývoj nové generace elektromobilů v Evropě. S odkazem na oznámení obou vlád o tom informují světové tiskové agentury.
před 19 hhodinami

O pracovníky z Filipín je v Česku zájem. Nynější náborové kvóty firmám nestačí

Na českém trhu práce chybí desítky tisíc lidí. Firmy proto dál hledají posily v zahraničí. Přibývá například pracovníků z Filipín, o které je velký zájem. Každý měsíc mohou firmy přijmout z této země přes osm set zaměstnanců. Podle náborářů to ale nestačí. Zahraniční pracovníci chybí především v průmyslové výrobě, stavebnictví, logistice nebo dopravě. Uplatnění nacházejí i v nemocnicích či hotelech. Vláda podle ministra průmyslu Karla Havlíčka (ANO) plánuje kvóty pro nábor z Filipín navýšit.
včera v 06:00‌‌

Vláda zvýší kvóty pro pracovníky z Filipín a Indie, uvedl Havlíček

Vláda plánuje navýšit kvóty pro nábor zahraničních pracovníků z Filipín, o které mají české firmy velký zájem. V pořadu „Sorry jako“ to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Společně s ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou (ANO) kvůli tomu plánují začátkem příštího roku pracovní cestu na Filipíny. Navýšení kvót by se podle Havlíčka mělo týkat i pracovníků z Indie. Firmy považují kvóty na zahraniční pracovníky za nedostatečné.
15. 10. 2026Aktualizováno15. 10. 2026‌‌

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností nařízení o metanu

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností metanového nařízení pro dováženou ropu a plyn. EK o tom informovala ve svém prohlášení. O odklad usilovala mimo jiné Česká republika, která následně získala podporu dalších 19 států, včetně Německa. Praha prosazovala až tříletý odklad, Francie navrhovala jeden rok. Rozhodnutí Komise uvítal český premiér Andrej Babiš (ANO).
14. 10. 2026Aktualizováno14. 10. 2026‌‌

Senátoři navrhli Ústavnímu soudu, aby zrušil zákon umožňující regulovat ceny paliv

Skupina senátorů navrhla Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil zákon, který umožňuje regulovat ceny pohonných hmot prostřednictvím vládního nařízení. Senátoři, za které jednal Tomáš Goláň (ODS), nezpochybňují, že stát může za mimořádných okolností ceny regulovat. Namítají však, že zákon dává vládě příliš široké pravomoci a nechrání dostatečně podnikatele před dlouhodobě ztrátovým provozem.
14. 10. 2026Aktualizováno14. 10. 2026‌‌

VideoTlak na rafinerie je v pořádku, říká o mimořádné dani Koten. Svárovská mluví o záplatě

Poslanci podpořili v prvním čtení mimořádnou padesátiprocentní daň pro rafinerie. Ty ji mají platit zpětně už za letošek, a to z rozdílu výše marže mezi loňským a letošním rokem. Vláda tak chce získat pro státní rozpočet až 5,5 miliardy korun ročně. Podle místopředsedy sněmovního výboru pro bezpečnost Radka Kotena (SPD) by bylo „naivní si myslet, že (paliva) zlevní o pět, o deset korun“. Je v pořádku vytvořit určitý tlak na rafinerie, v dlouhodobém horizontu to může přinést efekt, věří. Řešení působí jako záplata, namítá členka sněmovního zahraničního výboru Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů). V principu je však zastánkyně sektorové daně a zdanění mimořádných zisků. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
14. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.