Zranitelní zákazníci mají být lépe chráněni před náhlým odpojením od elektřiny

19 minut
Tisková konference vlády
Zdroj: ČT24

Zranitelní zákazníci budou do budoucna lépe chráněni před náhlým odpojením dodávek elektřiny. Týkat se to bude lidí, kteří jsou ze zdravotních důvodů závislí na stálém přívodu elektrické energie. Příslušné nařízení schválila vláda, řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Ministři rovněž podpořili novelu zavádějící nepřetržitý monitoring emisí škodlivých látek.

S institutem zranitelného zákazníka počítá už současná podoba energetického zákona, dosud však nebylo možné práva uplatňovat. Vládní nařízení nastavuje ochranu pro lidi, kteří ve svém bydlišti využívají na elektřinu napojené terapie nebo jiné kompenzační prostředky pro zachování základních životních funkcí. Cílem podle Jurečky je, aby se tito lidé neocitli ze dne na den bez elektřiny, což by mohlo ohrozit jejich život.

Odběratelé, kterých se bude institut týkat, budou moci zvláštní práva využívat jen v místě svého bydliště. Mezi základní práva pro zranitelné zákazníky tak bude patřit například právo na bezplatné upozornění na neplnění platebních povinností, bezplatné adresné upozornění na omezení nebo přerušení dodávky elektřiny, uzavření smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny a zajištění návaznosti dodávek elektřiny po dobu tří měsíců za zákonem stanovených podmínek.

Lidé, kteří budou mít pro přiznání institutu zranitelného zákazníka nárok, budou muset svému dodavateli elektřiny doložit potvrzení o splnění podmínek, které vydává praktický lékař nebo lékař, který prostředek pro terapii či kompenzaci zákazníkovi předepsal.

Firmy by měly nepřetržitě sledovat emise i prašnost

Ministr životní prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) také oznámil, že vláda schválila novelu zákona o ochraně ovzduší zavádějící nepřetržitý monitoring emisí škodlivých látek. Ta nyní poputuje do parlamentu. „Novela rozšiřuje množství firem, které budou nepřetržitě sledovat emise škodlivých látek. Také stanovuje jednoznačná pravidla pro jednorázová měření emisí i pravidla pro firmy, které musí omezit prašnost při stavbách nebo třeba demolicích,“ řekl Hladík. Cílem řady opatření je zlepšit kvalitu ovzduší ve městech a obcích, více využívat digitální nástroje a snížit administrativu.

Výsledky z měření emisí budou nově předávány výhradně digitálně do centrálního registru, a to přímo měřicími skupinami. Tím podle Hladíka odpadne firmám administrativa. Dosud musejí výsledky měření posílat v papírové podobě Českému hydrometeorologickému ústavu a České inspekci životního prostředí.

„Díky povinnosti nepřetržité kontroly technologií skončí dohady, zda firmy skutečně používají filtry nebo odhlučovače průběžně, i když se znečišťující látky zrovna neměří,“ poznamenal ministr. Povinnost kontinuální kontroly se od roku 2026 dotkne nově 7700 zdrojů, celá řada provozovatelů už ale nepřetržité měření nainstalováno podle Hladíka má. Od roku 2028 se povinnost rozšíří na sektory tavení skla, nerostů, petrochemie, výroby vápna, dřevotřísky a další.

Další částí novely je zavedení minimálních vzdáleností obytné zástavby od zdrojů znečištění, především prachu či zápachů. „Bude upravena nová vyhláška, která určuje odstupové vzdálenosti okolo 200 metrů, maximálně však 500 metrů pro jednotlivé typy provozů,“ řekl Hladík. Platit to bude pro nové provozy i při změně provozovatele či typu výroby v současném výrobním areálu.

Nově se také navýší poplatek za znečištění, a to o inflaci, která nastala od jeho posledního zvýšení. Podle ve středu schválené verze bude poplatek o inflaci dále navyšován každoročně. Návrh také upravuje nízkoemisní zóny. „Umožňuje konkrétnímu městu si zavést nízkoemisní zónu podle jeho parametrů. Nebude to dáno zákonem, ale zastupitelstvo obce si určí, které typy, kategorie vozidel nebude možné vpustit třeba do historických center,“ vysvětlil ministr.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Piety i mše uctily oběti předloňské střelby na filozofické fakultě

Lidé v Česku si v neděli připomněli památku obětí předloňské střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK). Už dopoledne uctili jejich památku například někteří senátoři v čele s předsedou horní komory Milošem Vystrčilem (ODS). Po poledni si památku obětí připomněl i premiér Andrej Babiš (ANO). Konaly se i další akce, které připravily spolky Spojeni nadějí a Uši pro duši s podporou fakulty a univerzity. Při tragédii zemřelo čtrnáct lidí z řad studentů a pedagogů.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Vánoce nárůst nemocných zřejmě přibrzdí

Chřipka, covid a další respirační nemoci se šíří Českem. Podle hlavní hygieničky počet lidí s respiračními nemocemi dosáhl hranice epidemie. Nejvíc nemocných přibývá mezi dětmi. Lékaři potvrdili i výskyt chřipkového viru H3N2 subtypu K, na který hůř funguje očkování. Blížící se vánoční svátky podle odborníků nárůst nemocných přibrzdí, ale období nemocí nejspíš prodlouží.
před 4 hhodinami

Tresty za kriminalitu se změní. Někteří vězni se dostanou na svobodu

Od Nového roku začne platit novela trestního zákoníku, která upravuje výši trestů. Za opakované drobné krádeže nebo neplacení výživného soudy nebudou posílat pachatele tak často za mříže. Soudci budou muset kvůli novele přezkoumat podle ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce (za ANO) zhruba čtyři tisíce rozsudků, jestli jsou některé odsouzené činy trestné i podle nové úpravy.
před 5 hhodinami

Útočí rychle a ve vlnách. Aktivita hackerů nepolevuje

Útoky počítačových hackerů v Česku nepolevují. Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost jich letos registruje přes dvě stě. Cílí na firmy, zdravotnická zařízení i na státní instituce. Aktivity hackerů se dotkly nemocnice v Nymburku, Ředitelství silnic a dálnic i ministerstva zahraničí. Nejaktivnější jsou útočníci působící z Ruska. K prolomení systémů někteří hackeři nepotřebují ani uživatelská jména a hesla. Zpravidla útočí velmi rychle, ve vlnách a často symetricky. Systémová opatření nově zavádí zákon o kybernetické bezpečnosti, jenž rozšiřuje okruh subjektů, které budou muset plnit daná nařízení, až na šest tisíc.
před 5 hhodinami

Provoz vlaků v Praze byl po omezení kvůli krádeži kabelů plně obnoven

Provoz vlaků v Praze byl po omezení kvůli krádeži kabelů plně obnoven po 14:40, uvedla Správa železnic. Vlaky kvůli krádeži na trati v úseku Vršovice – Hlavní nádraží nabíraly hodiny zpoždění. Omezení se dotklo podle webu dopravce České dráhy desítek vlaků, lokálních spojů i rychlíků. Některé regionální spoje musely dráhy odřeknout. Omezení provozu trvalo více než devět hodin.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Když Pavel může být prezidentem, Turek může být ministrem, věří Jakl. Žantovský je proti

Bývalý ředitel politického odboru prezidentské kanceláře Václava Klause Ladislav Jakl si myslí, že „mávat hesly“ o tom, že politik má být slušný, hodný, poctivý a hájit pravdu, je „laciné“. Daleko důležitější podle něj je poctivě sledovat zájmy svých voličů a i občanů. Spolupracovník bývalého prezidenta Václava Havla a poradce nynější hlavy státu Petra Pavla Michael Žantovský řekl, že i když bývalí prezidenti Havel a Klaus měli odlišný postoj k celé řadě věcí, nebyli to protivníci. Podle Jakla by Filip Turek (za Motoristy) mohl být ministrem, protože Petr Pavel je prezidentem. Žantovský si Turka ministrem neumí představit. Hosté Duelu ČT24 moderovaného Martinem Řezníčkem debatovali také o nové tuzemské vládě či ruské invazi na Ukrajinu.
před 6 hhodinami

Provizorium nemusí být problém, nebude-li dlouhé, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Vláda Andreje Babiše (ANO) míří do rozpočtového provizoria, protože chce předělat návrh státního rozpočtu zděděný po kabinetu Petra Fialy (ODS). Hlavní ekonom Investiky Vít Hradil a redaktor ČT Petr Vašek diskutující v pořadu Události, komentáře z ekonomiky se shodli, že provizorium nemusí být zásadní problém, pokud nepotrvá dlouho. Babišova vláda se ale zřejmě nevyhne vyššímu schodku, pokud chce prosadit priority jako přesun poplatků za obnovitelné zdroje na stát nebo snížení záloh živnostníkům. Debatu moderovala Vanda Kofroňová.
před 8 hhodinami

Na muniční iniciativu dali podle Lipavského dárci sto miliard

Na muniční iniciativu pro Ukrajinu dárci věnovali sto miliard korun, dvěma až třemi miliardami přispělo Česko, sdělil v pořadu Partie Terezie Tománkové v televizi CNN Prima News bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS).
před 13 hhodinami
Načítání...