Vedení Pirátů přijalo zodpovědnost za výsledek voleb, v nichž strana ztratila většinu dosavadních mandátů ve prospěch hnutí STAN. S ním Piráti kandidovali společně ve volební koalici. Straníkům to na jejich internetovém fóru sdělil předseda Pirátů Ivan Bartoš s tím, že o dalším postupu a podobě strany rozhodne lednové celostátní fórum. Výzvy, aby Bartoš hned odstoupil, nenašly ve straně podporu.
Ačkoli výsledek koalice PirátiSTAN zhruba odpovídal s necelými šestnácti procenty součtu volebního zisku obou jejích členů z předchozích sněmovních voleb a poslanekých mandátů získala společně výrazně více, Piráti samotní velice oslabili. Místo 22 poslanců mají jen čtyři.
„Bohužel pouhé čtyři mandáty pro Piráty, což je pro nás všechny ohromná rána. Toto nikdo z nás nečekal. Vedení strany za tuto ztrátu přijímá plnou odpovědnost a všechny nás to hluboce mrzí,“ uvedl předseda Pirátů Ivan Bartoš na stranickém fóru. Chybou podle něj například mohlo být, že Piráti nevyzývali voliče ke kroužkování.
Bartoš připustil, že bude potřeba udělat změny ve fungování Pirátů, lépe stanovovat priority a řešit věci, které strana podcenila. Stane se tak podle něj v lednu. „Na lednovém celostátním fóru pak budeme rozhodovat o dalším postupu a podobě strany,“ napsal. Do té doby chce mít podrobnou analýzu příčin neúspěchu.
Konec Bartoše si Piráti neodhlasovali
Někteří členové strany vyzývali Bartoše, aby skončil v čele strany ihned. Na fóru Pirátů vznikla krátce po volbách anketa ohledně odvolání Bartoše z pozice předsedy strany. V ní však bylo téměř 90 procent hlasujících proti. Mezi kritiky je například senátorka za Piráty Adéla Šípová, která už v sobotu řekla Deníku N, že by Bartoš podle ní nadále straně šéfovat neměl.
I podle jednoho ze čtveřice zvolených poslanců strany a dosavadního předsedy jejího poslaneckého klubu Jakuba Michálka bude v lednu správný čas na reflexi voleb. „Máme ve stanovách, že volební období republikového předsednictva končí tři měsíce po volbách do Poslanecké sněmovny. Je to standardní postup, že je předsednictvo po volbách v demisi, a podle toho se svolává zasedání celostátního fóra,“ poukázal.
On i Bartoš přičítají výsledek i tomu, že část dalších stran cílila svoji předvolební kampaň proti Pirátům. „Posloužili jsme trochu jako živý štít demokratických sil proti Babišovi. Babiš vystřílel všechny náboje, aby střílel do Pirátů. My jsme na to nezvládli adekvátně reagovat,“ řekl Michálek. Bartoš ale připustil, že vznikly i „chyby ve strategii a kreativním vedení kampaně“.
Podle většiny Pirátů má smysl usilovat o vládní angažmá
Přesto vnímá Bartoš na výsledcích hlasování i pozitiva. Za zásadní milník voleb považuje, že obě opoziční koalice dohromady získaly 108 mandátů a mohou utvořit většinovou vládu. Už v sobotu večer podepsaly memorandum o společném postupu.
„Při vyjednávání koalice budeme chtít prosadit maximum z našeho programu, aby koalice byla co nejblíže našemu liberálnímu, středovému a protikorupčnímu směru,“ uvedl Bartoš. Michálek odmítl, že by čtveřice pirátských poslanců – bez nichž by se ovšem ostatní čtyři strany jednající o vládě obešly – měla odejít do opozice. S tím souhlasí i někteří poslanci, které voliči vykroužkovali, a tedy končí. „Dostali jsme silnou podporu 880 tisíc hlasů a tito voliči by měli být slyšet i ve vládě,“ uvedl Jan Lipavský. Lukáš Bartoň je přesvědčen, že „jít do opozice by byla absolutní prohra“.
Dosluhující místopředseda sněmovny Vojtěch Pikal soudí, že Piráti by vstoupit do vlády měli. „Koalice dostala silný mandát a Piráti jsou její součástí. V souladu s koaliční smlouvou a povolební strategií a mandátem od našich voličů, které stále zastupujeme, budeme o účasti ve vládě vyjednávat,“ sdělil Pikal, který se nedostal do dolní komory z druhého místa olomoucké kandidátky. Podle Františka Navrkala, jenž byl koaliční „šestkou“ v Ústeckém kraji, bude záležet na konkrétní dohodě. „Jistě má smysl o to usilovat,“ uvedl k vládnímu angažmá Pirátské strany.
