Vládou navrhované snížení sazby DPH u potravin na dvanáct procent by mohlo znamenat jejich zlevnění. Politici, prodejci i výrobci potravin se nyní přou, zda zákazníci nakonec změnu pocítí. Analytici předpokládají od ledna mírné zlevnění jídla o desítky haléřů nebo o koruny. Výrobci pak předpovídají vyšší ceny u nealkoholických nápojů, u kterých plánuje vláda zvýšit DPH z patnácti na jednadvacet procent.
Změny DPH by mohly zlevnit potraviny. Nápoje podle výrobců naopak spíš zdraží
Události: Změny DPH by mohly ovlivnit ceny potravin i nápojů (zdroj: ČT24)
Jogurty, šunka nebo ořechy by mohly příští rok zlevnit. Například on-line supermarket Rohlik.cz slibuje, že nižší sazbu DPH zákazníci na cenovkách uvidí. „Na trhu panuje taková konkurence, že nebude možné si nechat marži pro sebe. Za nás mohu říci, že jakmile k této změně dojde, tak adekvátním způsobem dojde k upravení koncových cen,“ uvedl marketingový ředitel Rohlik.cz Lukáš Antoš.
Ne všichni obchodníci ale už mají jasno, jak budou při schválení změny DPH u potravin postupovat. Čas mají do ledna. „Budeme se zařizovat podle situace, všechno je ve hvězdách,“ sdělila Jitka Vorlická z plzeňských potravin Jitka.
Část zemědělců si myslí, že budoucí vývoj u cen potravin v souvislosti s DPH lze předvídat – a například podle soukromého zemědělce Petra Klečky z Farmy Luční dvůr ho lidé nejspíš moc nepocítí. „Snížení z patnácti na dvanáct procent zákazníci na pultě nepoznají. Ta tři procenta jsou tak marginální, že tam nebude,“ soudí.
Podle dalších farmářů začínají ceny klesat už nyní, u zeleniny a ovoce rozhoduje hlavně sezona. „Ve chvíli, kdy se na trhu potká tuzemská produkce a dovozová produkce, dojde k poklesu cen. To je logické, to samé je u brambor. Když se začnou sklízet rané brambory, tak to na trhu vyvolá danou reakci. Ve chvíli, kdy toho na trh půjde více, ceny půjdou dolů,“ myslí si Klečka.
Zvýšení DPH u nealkoholických nápojů
U nealkoholických nápojů pak vláda plánuje DPH zvýšit z patnácti procent na jednadvacet, což bude dle výrobců znamenat zvýšení jejich cen. Podle ministerstva financí návrh míří zejména na nápoje slazené, a tedy nezdravé.
„Na trhu je spousta potravin, které obsahují cukr. Cukrovinky, čokolády a podobně. A když se vezme, že například džusy se dají brát jako náhražka za ovoce a zeleninu, tak tomu absolutně nerozumíme,“ okomentovala výkonná ředitelka Svazu výrobců nealkoholických nápojů Veronika Jakubcová.
Návrh navíc nerozlišuje mezi limonádou a balenou vodou. V obou případech by DPH mělo být stejné. „Stane se z toho luxusnější zboží. A zrovna jde o ty minerální vody, které mají blahodárné účinky a měly by být dostupné pro pitný režim široké veřejnosti,“ kritizuje návrh předsedkyně Svazu minerálních vod Jana Ježková.
„Nakonec zvítězila jednoduchost. V okamžiku, kdy to rozdělíte na zdravé a nezdravé, spustí se nekonečný souboj interpelací, která potravina je ještě zdravá a která není,“ odůvodnil rozhodnutí ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Víno a spotřební daň
Za ještě větší paradox výrobci vod považují porovnání s vínem. I pro nešumivé víno sice bude platit DPH jednadvacet procent, ale výrobci z něj neplatí spotřební daň. „Je to nespojitelná věc, zatěžovat alkohol a vodu stejnou daní. Ale na druhou stranu jsme zemědělci, snažíme se nějak tvořit krajinu. A všichni za tím vidí jen alkohol, jenže je zatím spousta hodin práce,“ podotkla enoložka z Vinařství Orisek Michaela Kulhánková.
Se spotřební daní je spojená i administrativní zátěž. Její zavedení by tak třeba omezilo pořádání degustací ve vinných sklepích. V okolních zemích platí pro víno výjimka také. „Tím by nastal handicap, lidé by raději nakupovali raději vedle. V Rakousku, Německu, všude jinde, a ne u nás,“ myslí si majitel Vinařství Volařík Miroslav Volařík.
Právě takové argumenty podle vlády převážily. Premiér Petr Fiala (ODS) ale nevylučuje, že by se v budoucnu spotřební daň mohla vína dotknout.
Co se týče kávy, tam by se mohlo stát, že dojde ke zlevnění šálku připraveného doma a naopak ke zdražení toho objednaného v kavárnách a restauracích. Na rozdíl od uvařené kávy by se totiž kávová zrna měla řadit mezi potraviny, pro které bude platit snížená dvanáctiprocentní sazba.
Dopad na rozpočet
Snížení sazby DPH u potravin z patnácti na dvanáct procent připraví veřejné rozpočty o dvanáct miliard korun ročně. Naopak vyšší sazba u nealkoholických nápojů by mohla přinést přes jednu miliardu korun. Zvýšení a sjednocení sazby u čepovaného piva ze současných deseti na jednadvacet procent má vynést ještě víc – jeden a půl miliardy korun. Podobně to má být po zvýšení spotřební daně z lihu, ta stoupne o deset procent.
V potravinářském průmyslu podle dostupných údajů pracuje asi pětaosmdesát tisíc zaměstnanců. Je na něj navázáno třeba zemědělství a další odvětví. Soběstačnost Česka ohledně potravin je zhruba osmdesátiprocentní.
Jen u některých potravin je pak Česká republika soběstačná zcela. Týká se to například mléka, jehož produkce loni přesáhla tři miliardy litrů. Výroba masa vynesla asi 450 tisíc tun. Třeba u vepřového je ale Česko soběstačné z necelé poloviny. Co se týče například vajec, čeští zemědělci vyprodukují zhruba devadesát procent tuzemské spotřeby.