Věřící, zejména ve středních Čechách, si každoročně 22. června připomínají korunovaci milostné sošky Panny Marie Svatohorské. Součástí slavnosti byvá každý rok i pouť. K letošnímu výročí otevřeli na Svaté Hoře i novou interaktivní výstavu, která ale připomíná jinou událost – komunistickou Akci K. Ta měla za cíl zlikvidovat církevních řády a kongregace v Československu. Letos od Akce K uběhlo 70 let.
Zkázu klášterů v Československu v rámci Akce K připomíná na Svaté Hoře nová výstava
Události ČT: Výstava k Akci K na Svaté Hoře (zdroj: ČT24)
Expozice představuje osobnosti a řeholníky ze Svaté Hory, návštěvníkům nabízí také interaktivní prostor o rozměrech korekce v Leopoldově, Kvádr svobody, podcasty, nahrávky, vzdělávací materiály nebo představí linii zla.
Výstava, která bude v Mníšecké kapli probíhat až do 31. října 2020, je součástí projektu Naučné stezky – Po stopách politických vězňů s názvem „Zapomenutá místa a příběhy, které nezůstanou zapomenuty.“
Do dvou hodin bylo po všem
Takzvanou Akcí K se komunistická strana pokusila o likvidaci katolické církve v Československu. V noci na 14. dubna 1950 vyhnala Státní bezpečnost (StB) z klášterů 2376 řeholníků. Mezi nimi bylo i šestnáct redemptoristů z kláštera Svatá Hora.
„Byli odvezeni transportem číslo 52 na Králíky a do Želiva. Měli pouze dvě hodiny na to, aby se sbalili,“ popsal zásah správce Svaté Hory, páter David Horáček.
Podle autora nové výstavy na Svaté Hoře Josefa Hovorky skončila většina řeholníků u dělnických profesí. „Podíleli se třeba na stavbách přehrad, nebo pracovali jako dělníci například v ČKD nebo v Avia podniku,“ uvedl. Komunisté se podle Horáčka snažili o to, aby nemohli pokračovat duchovní péči o lidi.
Pomáhal, komunisté ho i přesto zavřeli
Praktiky komunistického režimu zažil i kněz a řeholník Metoděj Dominik Trčka, který tam během první světové války pomáhal uprchlíkům. „Nebo během druhé světové války se snažil obstarávat křestní listy pro Židy, aby jim zachránil život,“ popsal Hovorka.
Ve vykonstruovaném procesu ho komunisté odsoudili na dvanáct let vězení. Za zpěv náboženské písně ho pak zavřeli do cely bez jídla a topení, kde dostal zápal plic a zemřel.
Po Akci K přišla Akce Ř
Katolická církev jako taková se komunistům jevila jako nebezpečná pro tehdejší režim. Měla totiž spoustu členů a také velký vliv na lidi. Internovaní řeholníci byli z 28 řádů a 219 řádových domů. Mnozí z nich časem skončili ve vězeních nebo v uranových dolech.
Útoky na církev pokračovaly i 26. září 1950 v rámci takzvané Akce Ř, kdy byly ze Svaté Hory a z mateřské školky v Kličkově odvezeny do internačního tábora i řeholní sestry, které se staraly o nemocné a malé děti.