Nejde o protivládní protest, říká předseda Agrární komory ke čtvrteční demonstraci zemědělců

Nahrávám video

„Připravovaná akce je spíše symbolická, nechceme blokovat dopravu, nechceme nikoho omezit,“ uvedl na tiskové konferenci prezident Agrární komory Jan Doležal k chystaným čtvrtečním celoevropským protestům zemědělců, do kterých se zapojí i čeští zástupci. „Nejde zatím o protivládní akci. Je to akce namířená proti politice EU,“ dodal s tím, že traktory, které v některých okresech vyjedou do ulic, vyjedou mimo dopravní špičku. O případných protestech proti politice v Česku rozhodne komora na konci února, kdy jí ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) potvrdí, zda se ve vládě podařilo vyjednat podporu návrhům na zlepšení stavu českého zemědělství.

Čtvrtečním protestem chtějí zemědělci vyjádřit svůj nesouhlas s takzvaným Green Dealem, tedy unijní Zelenou dohodou pro Evropu, jejímž cílem je dosáhnout klimatické neutrality EU do roku 2050. Zemědělci poukazují také na podle nich neférovou zahraniční konkurenci.

„Je to akce namířená proti politice EU, která zahrnuje bezcelní dovozy z Ukrajiny, neboli z území, kde se nedodržují stejná pravidla jako na území EU. Bavíme se o přebujelé byrokracii, o množství regulací, zejména o evropské Zelené dohodě, (...) která zatěžuje zemědělce, zdražuje jim produkci, která není konkurenceschopná na evropském trhu,“ uvedl na tiskové konferenci Doležal.

Dodal, že do protestu se už zapojilo šest zemí střední a východní Evropy, kromě Česka také Slovensko, Polsko, Maďarsko, Litva a Lotyšsko. „Nicméně dnes se připojí další – zejména Rumunsko, Bulharsko, Slovinsko, Chorvatsko – a je to i výzva ostatním členským zemím EU, a zejména těm západním, aby se připojily poté k případné další eskalaci,“ podotkl s tím, že proběhne symbolické setkání zemědělců ze dvou zemí, zejména na polsko-české a slovensko-české hranici. Následně chtějí zveřejnit i manifest požadavků k řešení současné situace.

„My navrhujeme polocelní systém, jakýsi systém vratných kaucí,“ řekl. Spočíval by podle něj v tom, že by dovozci na hranicích EU s Ukrajinou složili kauci, a pokud by zboží bylo finálně dovezeno do země mimo EU, tak by se jim kauce vrátila.

Zemědělcům podle Doležala vadí ale také dovozy z jiných zemí mimo EU než z Ukrajiny, do Evropy se například čím dál častěji dovážejí obiloviny a olejniny z Ruska, řekl. „Já nechápu, proč se tady bavíme o tom, že Evropa je ve válce s Ruskem a zároveň sem dováží obiloviny z Ruska, které jsou ale levnější, protože nejsou greendealové (nepodléhají Zelené dohodě),“ uvedl.

Do akce se podle Doležala za Česko zapojí kromě Agrární komory a Zemědělského svazu také Českomoravský svaz zemědělských podnikatelů, Společnost malých agrárníků ČR a část členů Asociace soukromého zemědělství.

Traktorem do Bruselu nedojedeme

Vyzval také další zemědělce, kteří nejsou členy větších organizací či patří k jiným organizacím, aby se připojili. „Akce nemá žádný politický cíl, nikdo z nás nikam nekandiduje, jde nám pouze o budoucnost českého zemědělství, která je teď v ohrožení, a tuto akci vímáme jako způsob, jak na to upozornit Brusel,“ podotkl Doležal.

„Traktorem do Bruselu bohužel nedojedeme, proto jsme si vybrali formu pokojné manifestace.“ Dne 26. 2. má jednat rada ministrů zemědělství EU a zemědělci podle Doležala požadují, aby rozhodla o výrazných administrativních úlevách a úpravě bezcelní dohody EU-Ukrajina, případně o finanční pomoci pro evropské zemědělce.

Nahrávám video

Doležal se rovněž distancoval od chystaného protestu, který má být v pondělí 19. února. „Nejde o akci Agrární komory, která se distancovala od pořadatelů i od formy protestu. My opravdu nechceme nikoho držet jako rukojmí, nikoho omezovat, nicméně rozumíme rozčarování zemědělců, kteří se chtějí přidat, i když možná mnozí z nich netuší, ke komu se přidávají,“ dodal.

Viceprezident Společnosti mladých agrárníků David Jeřábek na konferenci podotkl, že výhled zemědělství na rok 2024 vypadá velmi špatně. Hlavním problémem je i podle něj stále se zvyšující byrokracie.

„Mladí lidé, kteří se chtějí věnovat pěstování plodin a chovu zvířat, tak dnes jen vyplňují tabulky,“ uvedl a zopakoval, že chystaná demonstrace není nátlakovou akcí. „Situace už je ale zoufalá, nemůžeme dále, a pokud nám vláda, a především Evropská komise nepomůže, tak co se týče generační obměny, tak evropské zemědělství nemá budoucnost,“ dodal.

Čtvrteční protest začne v deset hodin a potrvá necelé dvě hodiny, informovala následně Agrární komora v tiskové zprávě. V jednotlivých okresech bude u hranic podle situace určeno jedno až dvě kontaktní místa. Protesty se mohou uskutečnit také v centrech měst. Akce vyvrcholí v Hodoníně na česko-slovenské hranici, kde se potkají zástupci Agrární komory, Slovenské poľnohospodárské a potravinárské komory a zřejmě i Maďarské zemědělské komory. Pozváni sem budou také ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) a jeho slovenský protějšek Richard Takáč (Smer–SD).

O stavu zemědělství v Česku i Evropě jednala ve čtvrtek Agrární komora společně se Zemědělským svazem a Asociací soukromého zemědělství s ministrem Výborným a premiérem Petrem Fialou (ODS).

Výborný navrhl pomocí navýšení národních podpor zlepšit životní pohodu zvířat nebo zavést nedanění zemědělských dotací. Návrhy, ke kterým patří také podpora sociálního pojištění, musí ještě projednat koaliční strany a vláda. Pro to, aby svazy vyloučily protesty na národní úrovni, ale chtějí vidět konkrétní výsledky.

V pondělí 19. února chce část farmářů zablokovat pražskou magistrálu. Tento protest organizují předseda Odborového svazu pracovníků zemědělství a výživy a Asociace svobodných odborů Bohumír Dufek a bývalý prezident Agrární komory a podnikatel Zdeněk Jandejsek. Přijet by podle nich mohlo šest set až tisíc traktorů či další zemědělské techniky. Ministru Výbornému chtějí předat dopis s požadavkem, aby česká vláda od Zelené dohody odstoupila. Od tohoto protestu se velké nevládní zemědělské organizace v ČR distancovaly.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ořechov oživuje paměti válečného prokurátora Jaroslava Němce

Paměti válečného polního prokurátora Jaroslava Němce knižně vydali v jeho rodišti, Ořechově na Uherskohradišťsku. Němec v justiční pozici působil v československých jednotkách na západní i východní frontě. Pro nesouhlas s podstoupením Podkarpatské Rusi upadl v nemilost a po únoru 1948 strávil zbytek života v exilu. Tam vydal publikace, články, či se podílel na založení neziskové organizace Společnost pro vědy a umění.
před 14 mminutami

Na ferraty míří tábory i začátečníci. Popularita českých tras prudce stoupá

Zájem o via ferraty v Česku roste, potvrdili ČT oslovení správci cest. Zajištěné trasy dnes vyhledávají nejen jednotlivci a zkušení lezci, ale stále častěji také velké skupiny třeba v rámci letních táborů. Růst zájmu potvrzují i půjčovny vybavení – kvůli vyšší poptávce rozšiřují své nabídky a dokupují vybavení. Za poslední rok v Česku přibylo více než pět nových ferrat, včetně první důlní ferraty v Jílovém u Prahy.
před 3 hhodinami

VideoNesmíme se nechat dezinformacemi zastrašit, říká Šlachta. Bartošek mluví o testu odolnosti

Na sociálních sítích se šíří lež, že Polsko plánuje zabrat část českého území. Varšava mluví o ruské dezinformační kampani, která má rozeštvat Čechy a Poláky. „Je to velmi nebezpečné, beru to jako test odolnosti, jakým způsobem bude reagovat Česká republika, potažmo Polsko,“ komentoval v Událostech, komentářích moderovaných Janou Peroutkovou případ poslanec Jan Bartošek (KDU-ČSL). Jde podle něj o ukázku toho, jak se dají zneužívat sociální sítě. Senátor Róbert Šlachta (Přísaha, klub ANO) zdůraznil, že nutné je co nejdříve veškeré dezinformace vyvracet. „Dezinformace nesmíme podceňovat, ale na druhé straně se nesmíme nechat dezinformacemi zastrašit,“ říká Šlachta.
před 3 hhodinami

Přibývá kyberkriminality. Podvodníci zneužili i data lidí z NÚKIB

Kybernetická kriminalita bují. Za prvních sedm měsíců roku 2026 vyšetřují detektivové přes čtrnáct tisíc takových trestných činů – tedy asi o dva tisíce víc než loni za tutéž dobu. Přes dvě třetiny případů se týkaly podvodů. Nejčastěji se internetoví útočníci vydávají za policisty nebo bankéře. Zneužívají přitom i osobní údaje reálných pracovníků různých institucí, třeba i Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 3 hhodinami

Školám v Praze chybí asistenti do prvních tříd. Pomáhají vychovatelky i matky

Některým základním školám v Praze před začátkem školního roku stále chybějí asistenti pedagoga. A to i přesto, že od 1. září musí být nově asistent povinně v každé první třídě s více než patnácti žáky. Některé školy proto pozice obsazují vychovatelkami z družiny, učitelkami v důchodovém věku nebo počítají i s pomocí matek budoucích prvňáčků, potvrdili ČT zástupci oslovených základních škol v hlavním městě.
před 4 hhodinami

Bouřky postupovaly od západu Českem

Do Česka dorazily bouřky. Objevily se nejprve na Karlovarsku a Plzeňsku, poté podle meteorologů postoupily do jihočeské části Šumavy. Nejprudší se čekaly právě na jihu Čech. Meteorologové varovali před nárazy větru o rychlosti až devadesát kilometrů za hodinu, kroupami o velikosti přes dva centimetry a přívalovým deštěm.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 5 hhodinami

VideoPřestupků spojených s drony přibývá

Přibývá dronů a s nimi spojených přestupků, protože řada jejich vlastníků se nezabývá tím, že provoz bezpilotních strojů má svá pravidla. Rostoucí počet incidentů eviduje Úřad pro civilní letectví. Reagují i provozovatelé kritické infrastruktury státu, jako jsou třeba jaderné elektrárny nebo rafinerie. „Zvýšili jsme ochranu a snažíme se spolupracovat s policií i armádou,“ řekl mluvčí skupiny Orlen Unipetrol Pavel Kaidl. Nejčastějšími přestupci jsou neregistrovaní, tedy ryze amatérští uživatelé bezpilotních systémů. Mnohdy ani netuší, že jsou v bezletové zóně. Pokuta může pro pilota dronu dosáhnout až sta tisíc korun. Provozovatele může porušení zákona vyjít až na tři miliony, v případě firmy dokonce na pět milionů korun.
před 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.