Směřování politiky České republiky na Západ je podle ředitele zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky Rudolfa Jindráka nezpochybnitelné. Rozdíly v tom, jakou politiku prosazuje prezident Miloš Zeman a jakou ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD), jsou podle Jindráka normální. Řekl to v pořadu Interview ČT24.
Západní směřování státu je jasné. Rozdíly mezi vládou a Zemanem jsou normální, tvrdí šéf hradního odboru
To, že ministr zahraničí Petříček jedná ve Spojených státech ve stejnou chvíli, kdy v Praze přijímá prezident Zeman delegaci z Ruska, považuje šéf odboru hradní zahraniční politiky Rudolf Jindrák za výhodné. „Je potřeba mít dělbu práce. Mezilidské vztahy prezidenta Zemana s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem nebo čínským prezidentem Si Ťin-pchingem jsou velmi, velmi dobré. A to je v pořádku,“ myslí si Jindrák.
Rozdíly v politice Černínského paláce a Hradu nepovažuje Jindrák za „fatální problém“. „To je naše tradice už od roku 1989, že trochu jinou politiku dělá ministr zahraničí, premiér i prezident. Tehdy jsme se ale rozhodli, kam se orientujeme. A že občas zaskřípe kolečko, že má někdo jiný názor, to je legitimní. Jsme součástí NATO, Evropské unie. Ale na druhou stranu máme zájem mít korektní vztahy s dalšími hráči světové politiky, což jsou Rusko a Čína,“ hodnotí šéf odboru zahraniční politiky prezidentské kanceláře.
Návštěvu premiéra Andreje Babiše (ANO) v Bílém domě vidí Jindrák pozitivně: „Jsem rád, že tam byl. Byť je mi osobně líto, že jsem návštěvu u amerického prezidenta nepřipravoval já, přece jen je to vrchol diplomatické kariéry.“
O tom, že pozvání od Donalda Trumpa dostal prezident Zeman, informoval koncem roku 2016 hradní mluvčí Jiří Ovčáček. Termín se ale podle Hradu poté posunoval a k návštěvě dosud nedošlo.
Chaos kolem brexitu už by měl skončit
Odcházení Velké Británie z Evropské unie je podle Hradu a Jindráka nešťastné. „My jsme z toho zneklidnění, ale komu je naše zneklidnění platné… Situace, kam se to dostalo, je špatná zpráva pro Evropu, Británii i nás. Ten chaos už by měl skončit,“ prohlásil Jindrák. Za jakých podmínek Velká Británie 29. března z Evropské unie odejde, přitom stále není jasné.
V úterý britští poslanci znovu zamítli dohodu s Unií, kterou vyjednala premiérka Theresa Mayová. Zároveň ve středu poslanci odmítli, že by země odešla z Unie bez dohody. Uzavřenou smlouvu Jindrák označil za „mezinárodně-právní maximum, co se dalo vyjednat“.
„Vadí mi, že si britští politici vzali miliony tamních obyvatel za rukojmí,“ uvedl Jindrák s tím, že jasno podle něj bude nejpozději na konci března, v den, kdy by měla Británie z Unie odejít. Unie přitom podle něj dokáže „vymyslet celou řadu inovativních řešení“.
Politici podle něj selhali ve vysvětlování, proč je členství v EU pro Brity i další státy přínosné. „Myslím, že je to odrazem toho, co se děje ve světové i evropské politice. Přestávají platit stará pravidla, mění se tradiční politické strany a vytváří se skupinky lidí, kteří mají konzervativnější než konzervativní pohled a chtějí se zviditelnit,“ dodal Jindrák.