Západ nesmí polevit ve zpřísňování sankčního režimu namířeného proti Ruské federaci kvůli jeho útoku na Ukrajinu. Ve Fokusu Václava Moravce to prohlásil někdejší český velvyslanec při NATO a EU Martin Povejšil. V pořadu s podtitulem „Pravidla boje“ s ním dál diskutovala vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová, novinář Jefim Fištejn, politický analytik Jolyon Naegelem, bývalý vojenský kaplan Pavel Ruml a sociolog Daniel Prokop.
Západ musí protiruské sankce dál utužovat, řekl ve Fokusu diplomat Povejšil
Fokus Václava Moravce: Pravidla boje (zdroj: ČT24)
„Zpřísňování a utahování sankčního režimu je cestou, kterou musí jít Západ dál vpřed, a to i svědomím toho, že to znamená určité náklady a ztráty pro nás samotné,“ prohlásil ve Fokusu Václava Moravce Martin Povejšil a za citlivé zóny ruské ekonomiky označil sankce uvalené na dovoz nerostných surovin: ropy, zemního plynu a uhlí.
Reakce přitom přicházejí i z druhé strany. Ruská energetická společnost Gazprom v úterý ukončila dodávky zemního plynu do Polska, podle Povejšila i proto, že inkriminovaný plynovod Jamal není příliš významný pro dodávky plynu do západní Evropy.
„Rusko tím sleduje svou politiku ‚rozděl a panuj‘ uvnitř evropské komunity, kdy se snaží permanentně oddělit střední a východní Evropu od Evropy západní, kterou vnímá jako vstřícnější k sobě samému. Naším kolektivním úkolem – členských států Evropské unie i Severoatlantické aliance – je za každou cenu udržet jednotu Západu. Bez toho jsme ztraceni,“ poznamenal diplomat.
Samotnou ruskou agresi vůči Ukrajině nicméně nepovažuje za překvapivou. Vladimir Putin podle něj kontury své revizionistické postsovětské politiky prezentoval už na bezpečnostní konferenci v Mnichově v roce 2007, rok poté potom rozpoutal rusko-gruzínskou válku, při které ruská vojska obsadila území Abcházie a Severní Osetie. Západ podle diplomata nijak adekvátně nereagoval.
Válečné zločiny
Nyní, po napadení Ukrajiny, je reakce výraznější, a ruskou válkou se zabývá i justice ve třinácti zemích Evropské unie. „Na území Ukrajiny se odehrávají činy, které je možné podle mezinárodního práva definovat jako válečné zločiny nebo zločiny proti lidskosti,“ konstatovala v rozhovoru s Václavem Moravcem vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová.
Fakt, že se ruskými zločiny na Ukrajině zabývá evropské právo, pak znamená, že kdyby se pachatelé trestných činů objevili na území dané evropské země, mohli by být postaveni (při dostatečném množství důkazů) před národní soudy.
„Jako pravděpodobné se jeví, že by to bylo rychlejší (než mezinárodní trestní soud),“ poznamenává šéfka pražských žalobců a upozorňuje na to, že Rusko neratifikovalo soudní zakladatelskou listinu „a tudíž se nezavázalo k tomu, že bude případně předávat své občany případnému trestnímu stíhání nebo že bude na vlastním území akceptovat vyšetřování mezinárodního trestního soudu.“
Záznam celého pořadu si můžete přehrát ve videu.