Polská plynárenská firma PGNiG v úterý uvedla, že ji ruský Gazprom informoval, že od středy 08:00 SELČ ukončí dodávky plynu do Polska. Potvrdila tak v podstatě dřívější informace médií. PGNiG upozornila, že Gazprom porušil smlouvu o dlouhodobých dodávkách. Její platnost měla vypršet s koncem letošního roku. Gazprom zastaví od středy dodávky také do Bulharska, oznámilo podle agentury Reuters bulharské ministerstvo energetiky. To rovněž uvedlo, že už přijalo opatření k zajištění alternativních dodávek a že tak zatím není nutné omezovat jeho spotřebu. Český premiér Petr Fiala (ODS) považuje rozhodnutí Ruska za hrocení situace a porušení smluv.
Gazprom polskou stranu neinformoval, proč s dodávkami plynu končí. Nicméně portál onet.pl napsal, že minulý pátek vypršel termín, do kterého mělo Polsko zaplatit za surovinu v rublech, jak žádá Kreml. To ovšem Varšava odmítá, premiér Mateusz Morawiecki přístup Ruska označil za vydírání.
Společnost PGNiG také uvedla, že Gazprom porušil dlouhodobou smlouvu o dodávkách a že podnikne kroky k jejich obnovení tak, jak je to ve smlouvě, napsala agentura Reuters. Kontrakt vyprší s koncem letošního roku a polský vládní zmocněnec pro strategickou energetickou infrastrukturu Piotr Naimski uvedl, že si země poradí s tím, že dodávky končí už nyní. Dodal, že výpadek dodávek z Ruska může nahradit plyn proudící z jiných směrů.
Podle ministryně Moskwové jsou polské zásobníky zemního plynu naplněny ze 76 procent a není v současnosti nutné využívat jeho rezervy. „Polsko má potřebné rezervy plynu i zdroje dodávek, které chrání naši bezpečnost,“ řekla ministryně. Ujistila, že v polských domácnostech plyn chybět nebude.
Už odpoledne, kdy polská média přinesla neoficiální informace o ukončení dodávek z Ruska, cena plynu v Evropě vzrostla o 17 procent, uvedla agentura Bloomberg.
Podle think tanku Forum Energii kryje Polsko asi 55 procent své spotřeby zemního plynu z dodávek z Ruska. Už delší dobu, bez ohledu na nynější konflikt na Ukrajině, pracuje na jejich nahrazení z jiných zdrojů. Do konce letošního roku má skončit stavba plynovodu Baltic Pipe, kterým do Polska poteče surovina z Norska.
Reakce českých politiků
Zástupci vládní koalice kroky Ruska označují za vyděračské praktiky Putinova režimu. Zastavení dodávek plynu do Polska podle nich zatím nebude mít bezprostřední dopad na Česko – to totiž nemá s Moskvou přímé smluvní vztahy, protože ruský plyn nakupuje zprostředkovaně z Německa.
Podle opozice nyní bude důležité, aby vláda udržovala zásobníky plynu naplněné a zároveň hledala alternativní zdroje dodávek.
„Je to porušení smlouvy a je vidět, že od Putina se může dočkat kdokoliv čehokoliv. Nevíme, co nás může na podzim nebo i v blízké době potkat. Musíme počítat s tím, že to něco bude stát. Musíme skutečně myslet dopředu a hlavně rychle,“ reagovala předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová.
„Pro Polsko to bude hospodářský a ekonomický problém, protože takhle narychlo nebude schopné stoprocentně dodávky ruského plynu nahradit. Teď je otázka vztahu Ruska a Polska a asi se budou muset nějak dohodnout,“ uvedl šéf hnutí SPD Tomio Okamura.
Host Událostí, komentářů předseda zahraničního výboru Marek Ženíšek (TOP 09) poznamenal, že podobný vývoj jako u Polska a Bulharska očekává i v dalších zemích. „Taktikou Putina je pravděpodobně Evropu rozdělit. Budeme muset spoléhat na solidaritu západnějších zemí a situace bude komplikovaná. Evropa v tomto jako celek zaspala, je to daň závislosti na ruském plynu. Přitom Polsko je na tom podstatně lépe než my.“
„Pokud by se něco takového stalo u nás, budeme závislí na solidaritě ostatních. Předešlá vláda v tom do jisté míry zaspala, proto bychom měli pochválit současnou vládu, že se jí podařilo navýšit zásobníky plynu o devadesát procent, přestože to bohužel nestačí,“ zhodnotil situaci stranický kolega současné koalice Ženíšek.
Poslanec a bývalý ministr obrany Lubomír Metnar (ANO) s ním nesouhlasil a kritiku odmítl. „To by musely zaspat i vlády ostatních zemí. Vezměme si, kdy začala krize. Dodávky z Polska nebyly na místě, tehdy to Polsko odmítlo. My problém máme a jsme závislí, vidím to ale jako bezprecedentní nátlak ze strany Ruska uplatňovat svou agresivní politiku vůči Evropě a vymáhat požadavky mimo smluvní vztahy,“ komentoval Metnar situaci ve vysílání ČT24. Cesta dál podle něj je hledat alternativy a solidaritu západních zemí.
