Ústavní soud zamítl velkou část stížnosti na protikuřácký zákon včetně požadavku na zrušení zákazu kouření v restaurací. Zúží se však zákaz prodeje alkoholu na akcích pro děti. Na soud se obrátila skupina senátorů, argumentovala tím, že jsou zákazy v rozporu s principem liberálního právního státu.
Zákaz kouření v restauracích platí dál, Ústavní soud však v zákoně přesto škrtal
UDÁLOSTI: Zákonodárci mohou podle soudu navrhnout i jinou variantu (zdroj: ČT24)
Autoři stížnosti konkrétně žádali, aby soud zrušil zákaz kouření „ve vnitřním prostoru provozovny stravovacích služeb“, prodej alkoholu v automatech, zákaz prodeje tabáku a alkoholických nápojů na akcích určených „převážně pro osoby mladší 18 let“ i zákaz prodeje alkoholických nápojů lidem, u kterých „lze důvodně předpokládat“, že po požití bude například řídit a stejně tak zákaz požití alkoholu při činnosti, při které by člověk mohl „ohrozit život nebo zdraví svoje nebo jiné osoby“.
Dále se stížnost týkala ustanovení, které při přeshraničním prodeji žádá předložení seznamu států EU, kde „se nacházejí potencionální spotřebitelé“ a také povinnosti rodičů hradit nucené vyšetření svých nezletilých dětí, prokáže-li se přítomnost alkoholu.
Uspěli pouze ve dvou bodech, a to jen částečně. Soudce zpravodaj Pavel Rychetský upřesnil, že se změní paragrafy, které omezují nalévání na akcích pro děti a zákaz nalevání lidem, kteří by potom vykonávali činnost, při které by mohli ohrozit svoje zdraví. Zatímco v této části Ústavní soud škrtl slova „svoje nebo“ (nadále tedy nesmí pít ten, kdo by pak mohl svojí činností ohrozit zdraví jiné osoby), zákaz prodeje alkoholu zúžil z akcí určených převážně dětem na akce určené dětem.
Vyhlášení nálezu Ústavního soudu (zdroj: ČT24)
Naopak zákaz kouření v restauracích platí dál. Podle Pavla Rychetského soud zjišťoval, zda omezení vyhovuje českému ústavnímu pořádku, ale i vliv mezinárodních smluv, pročítal zahraniční judikaturu a provedl také test proporcionality a rozumnosti. Dospěl pak k tomu, že nejde o nepřípustný zásah do práv občanů.
„Závěrem této části nálezu Ústavní soud dodává, že jeho závěry neznamenají, že by potvrzoval zákonodárcem zvolené řešení jako jediné možné nebo dokonce nejlepší,“ podotkl ovšem Rychetský.
Vybrané nebezpečné složky v cigaretovém kouři a jejich účinky
Ústavní stížnost připravil advokát Zdeněk Koudelka a podepsalo ji dvacet senátorů, za které jednali Jaroslav Kubera (ODS) a Ivo Valenta (za Soukromníky). Nežádali zrušení celého zákona, nýbrž některých jeho částí. Argumentovali tím, že napadená ustanovení „jsou v rozporu s ústavní definicí našeho státu jako státu právního v liberálním slova smyslu“.
Rozhodnutí nebylo jednomyslné
S nálezem, tak jak ho Pavel Rychetský vyhlásil, nesouhlasili všichni členové pléna Ústavního soudu. Soudci Vojtěch Šimíček, Ludvík David, Jaromír Jirsa, Vladimír Sládeček a Kateřina Šimáčková vydali společné odlišné stanovisko, obávali se, aby nález neinspiroval stát k dalšímu omezování svobod jednotlivce ve jménu „obecných dober“. Samostatné odlišné stanovisko uplatnil také soudce Tomáš Lichovník.
Podle menšiny ústavních soudců zákon nyní chrání spíše kuřáky před nimi samotnými. Jsou přesvědčeni, že v případě vyškrtnutí sporného ustanovení by nadále zůstaly restaurace nekuřácké a záleželo by jen na vůli provozovatelů, zda zřídí pro kuřáky samostatné oddělené části.
Naopak zástupci skupiny senátorů, která si u Ústavního soudu stěžovala, jsou se závěrem docela spokojeni. Ivo Valenta sice dal najevo, že doufal ve zrušení absolutního zákazu kouření v restauracích, ale ocenil závěrečná slova, podle kterých nic nebrání změnám v zákoně.
„Myslím si, že nepřímo řekl: Pokud přijde rozumnější nebo jiný návrh, který bude respektovat zdraví osob, které nekouří, parlament by mohl takovou normu přijmout. Není protiústavní,“ uvedl Valenta.
Jaroslav Kubera pak ocenil, že soud stížnosti částečně vyhověl alespoň ve dvou bodech. „Největší zrůdnosti odstranil,“ míní senátor. Také on cítí, že závěr odůvodnění dává kuřákům velkou naději na změnu. „Závěr nálezu je takový, že Ústavní soud nerozhoduje o tom, jakým způsobem upraví Poslanecká sněmovna, potažmo Senát, ten stávající zákon. Jestli ho zmírní, zřídí kuřárny, povolí kouření v malých hospůdkách na vesnici… Ústavní soud nedal žádný pokyn, že nemůže,“ poznamenal Kubera.
Jaroslav Kubera: „Ústavní soud rozhodl velmi šalamounsky.“ (zdroj: ČT24)
Obavy ze zániku hospod i varování před unáhlenými změnami
Protikuřácký zákon vstoupil v účinnost loni 31. května. Následně se kuřáci z hospod přesunuli ven. Někteří ale do hospod přestali chodit. Iniciátoři petice za zrušení zákona, která se dostala do Senátu, vyjádřili obavu, že budou hospody ve velkém zanikat.
Sami hostinští reagují různě. Někteří si nestěžují, štamgasti u nich zůstali. „Celkově bych řekl, že je to lepší, protože lidé jsou spokojenější,“ uvedl majitel brněnské restaurace Chajda Zbyněk Široký. Naopak v jiném brněnském podniku, restauraci Jakoby, klesly tržby asi o třetinu. „Nám to na tržbě hodně uškodilo,“ podotkl její vedoucí Milan Dvořáček.
Ministerstvo zdravotnictví před urychlenými změnami opakovaně varovalo. Například ministr Adam Vojtěch (za ANO) poukázal, že „zákon je účinný velmi krátkou dobu (…), nikdo nemůže svědomitě, zodpovědně a komplexně vyhodnotit jeho dopady“. Loni v prosinci hlasovala horní parlamentní komora o návrhu na zmírnění zákona, ale zamítla jej.
Ve sněmovně leží další návrh změn
Protikuřácký zákon (tedy zákon o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek) ovšem čelí i dalším návrhům na úpravy. Poslanecká novela nyní leží ve sněmovně, poslanci totiž čekali, jak rozhodne Ústavní soud o senátorské stížnosti.
Novela předložená skupinou 86 poslanců v čele s Markem Bendou (ODS) počítá s opětovným povolením kouření v malých barech do 80 metrů čtverečních. Ve větších podnicích by pak mohly vzniknout odvětrávané kuřárny bez obsluhy. Vláda sice návrh nepodpořila, ale podle zjištění České televize má i tak naději na většinovou podporu ve sněmovně. Poslanci se návrhem začnou zabývat v pátek.