Zahraniční zpravodajové: O informace z Česka je enormní zájem, naše země se chtějí poučit z vašich chyb

10 minut
Newsroom ČT24: Zahraniční zpravodajové referují o české pandemii
Zdroj: ČT24

Kolabující nemocnice, vysoké počty nemocných, naopak nízké počty naočkovaných a nařízení, která se často mění stejně rychle, jako je vláda vyhlašuje. To vše v Česku sledují korespondenti zahraničních médií. V jejich rodných zemích je po těchto zprávách velká poptávka. Sousední země se obávají přenosu, vyhlíží ale také otevření hranic. Jaká je teď práce zahraničních zpravodajů z Česka a o čem především informují, zjišťoval pořad Newsroom ČT24.

Za běžných okolností plní českými událostmi vysílání německé veřejnoprávní televize deseti minutami týdně. V posledních měsících je to minimálně třikrát tolik. Tak Danko Handrick z ARD TV dokládá zájem Němců o dění v Česku. Zajímá je prý především to, co mají dělat jinak, aby se jim pandemie podobně nevymkla z rukou.

„Čísla jsou tak vysoká a v Německu tak nepředstavitelná. V Německu je nakažených za den kolem deseti tisíc, tady v Česku jich je patnáct tisíc. Česko má přitom osmkrát míň obyvatel. Když o tom mluvím k Němcům, je to jako kdyby bylo v Německu v průměru 120 tisíc nakažených denně. Je to nepředstavitelné, proto se lidé zajímají,“ vysvětluje Danko Handrick.

Není to jen německá televize, ale i tisk. Novinář Hans-Jörg Schmidt, který z Česka píše pro několik německých regionálních deníků, říká, že teď musí být „pilný jako včelka Mája“. Ještě na podzim psal i o jiných tématech, teď po něm šéfredaktoři denně chtějí pouze články o koronaviru.

„Češi jsou sousedi a Němci mají velký zájem o to, co se tady děje. Ptají se, proč je to tady tak strašné, protože v létě a na podzim jsme měli ještě stejná čísla, ale teď je to všechno jinak a nechápou to. Zároveň jsou zvyklí jezdit na nákup přes hranice, to teď nejde. Jsou z toho nervózní,“ říká Hans-Jörg Schmidt.

Co se děje tady, čeká prý Slováky záhy

Slováci hltají zprávy z Česka ještě z jiného důvodu. Větší pozornost jim ale podle zpravodajky RTVS v Česku Kataríny Vítkové věnovali vždy. „Slováky velmi zajímá, co se u vás děje. Je to i proto, že oni tak trochu tuší, že co se děje tady, za dva týdny, případně za měsíc, můžou čekat doma. A na základě toho, jaké rozhodnutí dělají čeští představitelé, se můžu zařídit. Buď se inspirovat, nebo nezopakovat podobné chyby,“ vysvětluje Vítková.

Když si dělala analýzu svých mediálních výstupů z loňského roku, dospěla téměř ke dvěma stovkám reportáží a živých vstupů. Skoro tři čtvrtiny z nich se týkaly právě covidu.

Svět píše o tom, že Česko uvažuje o ruské a čínské vakcíně

Kvůli pandemii, kterou se České republice zatím příliš nedaří držet pod kontrolou, přijel už na podzim natáčet také štáb americké CNN. Pro reportéra Scotta McLeana tady vše připravoval spolupracovník CNN Tomáš Etzler.

„Měl jsem přesný plán, do jakých nemocnic pojedeme, jaké rozhovory natočíme. Byli jsme v Kyjově, ve Zlíně, v polní nemocnici Brně, byli jsme na Bulovce. On odvedl práci, jak se říká, v terénu, já jsem byl v podstatě produkční, postaral jsem se o organizaci. Spolu jsme potom vymýšleli, jak to dáme dohromady,“ přibližuje někdejší novinář Tomáš Etzler.

Velké zahraniční televize jako CNN podle něj zajímají podobné otázky jako Němce nebo Slováky. Navíc se ale pozastavují nad úvahami objednat očkovací látky z východu. „Teď světovým zprávám dominovalo, a byla to americká, britská, německá média, že jsme druhou zemí Evropské unie, která je ochotna přijmout Sputnik. A jak jsme se dozvěděli od prezidenta Zemana i čínský Sinopharm,“ říká Etzler. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Lidé uctí památku Václava Havla

Lidé si připomínají čtrnáct let od smrti bývalého prezidenta Václava Havla. Tradičně 18. prosince nosí květiny a svíčky k Havlově chalupě na Hrádečku. Jeho památku uctí i senátoři u jeho hrobu. Ředitel Knihovny Václava Havla pak na prvního českého prezidenta zavzpomíná společně s velvyslanci a velvyslankyněmi USA, Německa, Nizozemska, Slovenska a Kanady.
před 38 mminutami

Unijní lídři budou na summitu v Bruselu rozhodovat o finanční podpoře Ukrajiny

Unijní prezidenti a premiéři budou ve čtvrtek na summitu Evropské unie v Bruselu jednat zejména o další finanční podpoře Ukrajiny, která čelí ruské agresi, o návrhu nového víceletého rozpočtu EU na období 2028 až 2034, o dalším rozšiřování Unie, ale také o její konkurenceschopnosti v měnícím se světě. Česko bude zastupovat nový premiér Andrej Babiš (ANO), půjde o jeho první summit od nedávného jmenování předsedou vlády. Vrcholné schůzky se osobně zúčastní ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
04:07Aktualizovánopřed 56 mminutami

Obce tlačí vyšší daní vlastníky k péči o chátrající nemovitosti

Některé obce se snaží působit na majitele objektů, které zatěžují společný prostor, zvýšením daně z nemovitostí. Cílem bylo přimět je k lepší péči o zanedbané budovy. S rozdílnými výsledky to zkusili v Kroměříži, ve Znojmě či v Žatci.
před 2 hhodinami

Ukrajinu je třeba podporovat, EU by ji ale měla financovat jako dosud, řekl Babiš

Česko nezpochybňuje potřebu podpory Ukrajiny Evropskou unií. Měla by být ale financována jako dosud, žádné mimořádné garance Česká republika dávat nebude, řekl před nadcházejícím jednáním Evropské rady premiér Andrej Babiš (ANO). Koalice podle něj o pozici jednala v úterý řadu hodin.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Trať mezi Berounem a Karlštejnem se dočkala modernizace

Na trati mezi Berounem a Karlštejnem skončila modernizace části koridoru z Prahy do Plzně. Práce na zhruba desetikilometrovém úseku trvaly přibližně dva roky a stály bezmála tři miliardy korun. Jezdilo se zde jen po jedné koleji a omezenou rychlostí. Stavbaři kompletně vyměnili železniční spodek i svršek, zmodernizovali nedaleký přejezd i nástupiště na zastávce Srbsko. Nároky se přitom ukázaly vyšší, než se zdálo podle projektu. Většina hlučných prací přitom probíhala v noci, což představovalo zátěž pro místní obyvatele. Navzdory komplikacím se rekonstrukci podařilo dokončit o osm měsíců dřív. Až zde bude v příštím roce uveden do provozu zabezpečovací systém ETCS, dočkají se cestující ve zmodernizovaném úseku rychlosti až kolem 140 kilometrů za hodinu.
před 11 hhodinami

Aby Ukrajina přežila, potřebuje financování, jinak zkrachuje, varuje Rusnok

„V našem bytostném zájmu je posilovat společenství, jehož jsme součástí a které nám pomáhá se ochránit – jak EU, tak NATO. Rozhodují praktické kroky, ne gesta nebo vyjádření,“ komentoval v Interview ČT24 expremiér a bývalý guvernér České národní banky Jiří Rusnok fakt, že Rusko stále trvá na tom, že v jeho sféře vlivu leží i Česko. Aby Ukrajina přežila, potřebuje financování, jinak země zkrachuje ekonomicky a tím pádem i vojensky, dodal s tím, že Kyjev nebojuje jen za sebe, ale také za nás. Míní, že Rusko „má pořád choutky vykládat, že toto je jeho vlivové území“.
před 12 hhodinami

Část předvánočních vlaků z Prahy už je plná. Dopravci přidávají místa

Některé z vlaků, které před Vánoci míří z Prahy na Moravu a dál do zahraničí, už jsou vyprodané. V dalších zbývají poslední volná místa, vyplývá z vyjádření oslovených železničních společností a jejich webových stránek. Většina dopravců v reakci na zvýšenou poptávku přidává v období od 19. prosince do Štědrého dne stovky až tisíce míst navíc. Rychle se plní i povánoční spoje, ve kterých se lidé budou vracet zpátky do metropole.
před 13 hhodinami

Metnar nechal z budovy vnitra sundat ukrajinskou vlajku

Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) nechal z budovy svého resortu na pražské Letné sundat ukrajinskou vlajku, informovaly weby iDNES.cz a Publico. Vlajka tam visela od začátku otevřené ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022. Ukrajinskou vlajku nechal už na začátku listopadu sundat z budovy sněmovny nově zvolený předseda dolní komory Tomio Okamura (SPD).
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...