Školy zvládly začleňování ukrajinských dětí na jedničku, řekl v Událostech, komentářích ministr školství Petr Gazdík (STAN). Zmínil, že nynější situace, obzvláště po období covidu není pro učitele jednoduchá. Problémy vidí v kapacitách v některých oblastech, proto už se připravují různé modely pro budoucí fungování.
Začleňování ukrajinských dětí zvládly školy na jedničku, řekl Gazdík
UK: Petr Gazdík, Petr Kubička a Michal Kalman o začleňování ukrajinských dětí do škol (zdroj: ČT24)
Gazdík vyzdvihl práci ředitelů, učitelů či zřizovatelů. „Smekám před jejich kreativitou,“ řekl s tím, že většina z nich přistupuje k žákům individuálně a dbá na to, aby každý dostal to, co potřebuje. „Výkon, který předvedli, je obdivuhodný,“ dodal.
Podotkl, že začleňování dětí je různé i vzhledem k tomu, že některé ukrajinské matky nevěděly, zda děti do školy poslat, protože si myslely, že válka brzy skončí. „Do toho se míchá on-line výuka, protože některé děti chodí do on-line výuky v ukrajinských školách,“ poznamenal Gazdík a připustil, že to může způsobovat problémy v adaptačních skupinách.
Hlavním problémem je však podle něj to, že v některých oblastech Česka, kde Ukrajinky najdou práci, nejsou místa ve školách a školkách a naopak. Strategická skupina tak nyní podle něj připravuje různé modely a také zákon Lex Ukrajina 2, který by měl tyto a další problémy řešit.
„Včetně dobrovolného přesídlování, nebo motivace k tomu, aby se přesídlili, případně vzniku ukrajinských tříd tam, kde nebude místo v českých školách,“ nastínil Gazdík s tím, že obecně se úřady snaží začlenit co nejvíce ukrajinských dětí, což předejde problémům v budoucnosti.
Čeština je zásadní, zdůraznil ředitel
Podle dat organizace Člověk v tísni však školy nahlašují méně míst, než vyplývá z dat ministerstva. Gazdík v této souvislosti podotkl, že ředitelé jsou velkorysí a snaží se. Dodal, že nesrovnalosti v číslech jsou dány tím, že v minulosti nebyla aktualizována. „V některých třídách vznikly odborné třídy, například učebny fyziky, a pak už ta kapacita nemusí sedět,“ konstatoval ministr školství.
Zmínil také, že celý proces může mít své plusy. „Ukrajinské děti mohou být pro české děti přínosem. Není to tak, že sníží komfort. Mohou je posunout v sociálních dovednostech,“ řekl s tím, že v budoucnu to může být plus také pro české hospodářství.
Podle ředitele fakultní ZŠ Pedagogické fakulty UK Mezi Školami Petra Kubičky jsou první a jasnou volbou při začleňování kurzy češtiny. Podotkl, že právě jeho škola je v určité výhodě, protože ji už před válkou na Ukrajině navštěvovalo zhruba třicet procent dětí z ciziny, a proto není problém, aby se příchozí děti domluvily mateřským jazykem.
Nyní se však stále častěji podle něj stává, že se v některých třídách objevuje hodně cizinců, kteří nerozumí česky vůbec nebo jsou v začátcích. „Poté se ta výuka velmi těžko vede,“ dodal s tím, že nyní poměr cizinců ve škole narůstá. „Dostáváme se k tomu, že je ve třídách polovina českých dětí, což má zásadní vliv na výuku. Nechceme je, aby je to brzdilo, ale vliv to má,“ řekl.
Ukrajinské a české děti se chovají podobně, míní Kalman
Gazdík podotkl, že české školy nyní mají možnost využít takzvaných adaptačních skupin. „Mnohé toho využily. Mají zde minimálně dvě hodiny češtiny, poté mají adaptační aktivity, připravují se na přechod do běžné třídy,“ řekl.
Podle srovnávacího výzkumu prováděného při Univerzitě Palackého v Olomouci mají také ukrajinské děti v evropském průměru velmi dobré výsledky, například téměř třetina ráda chodí do školy, evropský průměr je přitom 21 procent a český pouze deset.
Velmi dobře si Ukrajinci vedou také v otázkách týkajících se rizikového chování, kouření či konzumace alkoholu. Například před dvaceti lety holdovalo pravidelnému kouření pětačtyřicet procent patnáctiletých Ukrajinců a takřka čtvrtina stejně starých Ukrajinek, o patnáct let později to bylo 15 procent chlapců a pouze šest procent dívek.
„Experimentování s marihuanou klesá, jsou na evropské špici, v pozitivním slova smyslu, a klesá rovněž pravidelné kouření,“ zmínil řešitel výzkumu Michal Kalman. Dodal, že ukrajinské a české děti vykazují velmi podobné vzorce chování, proto by začleňování mělo probíhat snadněji.