Nejvytíženější komunikací v Česku je dálnice D1 mezi modletickou křižovatkou s Pražským okruhem a Říčany. Za posledních pět let vzrostla intenzita dopravy na silnicích v Česku celkově o desetinu, avšak nákladní doprava zesílila o dvacet procent. Vyplývá to z předběžných výsledků loňského celostátního sčítání dopravy, které představilo Ředitelství silnic a dálnic. Aut jezdilo více než při předchozím sčítání v roce 2016, přestože uplynulé období poznamenala pandemie covidu-19 spojená s restrikcemi, které měly vliv i na mobilitu lidí.
Za pět let vzrostla intenzita dopravy o desetinu, ukázalo sčítání. Nejvíce aut jezdí po D1 u Říčan
Již léta se nic nemění na tom, že zdaleka nejvíce aut z celé republiky jezdí po dálnicích v bezprostřední blízkosti Prahy, zejména po D1. Oproti minulosti však již není nejvytíženějším úsekem Brněnská ulice v Praze mezi Spořilovem a Chodovem, nýbrž až úsek za křižovatkou s Pražským okruhem.
Denně tudy v průměru projíždí 103 tisíc aut, přičemž ve špičce tudy jezdí deset tisíc vozidel za hodinu. Mezi Chodovem a Spořilovem jezdí každý den průměrně 90 tisíc aut, což z něj činí druhý nejvytíženější úsek dálnic v Česku. Podobná je intenzita dopravy i na dalších úsecích D1 na jihovýchodním okraji Prahy až po Všechromy.
Mimo tuto oblast jezdí nejvíce aut po D1 v Brně mezi křižovatkami s vídeňskou silnicí a bratislavskou dálnicí (přes 76 tisíc vozidel denně). Nejvytíženějším místem, které není na dálnici D1, je část Pražského okruhu od Slivence po Ořech (75 tisíc).
Tah na jih
Velmi frekventované jsou ale i některé úseky silnic, kde dálnice ještě nejsou. Obzvláště to platí o celé silnici I/3 ve Středočeském kraji. Zatímco v jižních Čechách vede z krajských hranic až do Českých Budějovic dálnice, její dostavba k Praze je zatím v nedohlednu a starou silnici nyní využívá v průměru 15 až 25 tisíc vozidel denně – nejvíce mezi Mirošovickou křižovatkou s dálnicí D1 a Benešovem – což je paradoxně více než na již dokončené části dálnice D3 v Jihočeském kraji, kterou využívá 12 až 17 tisíc aut denně, jen na obchvatu Tábora jich jezdí více.
Silný provoz je i mezi Brnem a Mikulovem, respektive Rakouskem, kde rovněž v části trasy ještě nestojí dálnice, nebo na silnici I/35 od Hradce Králové po Mohelnici.
Intenzita dopravy na dálnicích a silnicích I. třídy
Velmi zatížené jsou také komunikace ve městech, které nejsou značené jako dálnice, ale mívají více jízdních pruhů než jen dva. Nejvytíženější z nich je silnice I/43 v Brně-Řečkovicích s průměrem více než 55 tisíc vozidel denně, a Brněnský okruh, čili silnice I/42 mezi Zborovskou a Hradeckou ulicí, kudy jezdí 51 tisíc aut denně. K mimořádně zatíženým místům patří i průtah Českými Budějovicemi, kterému by však v budoucnu měla odlehčit dálnice. Sčítání dopravy se ovšem netýkalo vnitřní Prahy, kde nejsou státní silnice.
Celostátní sčítání dopravy začalo v roce 2020, ale protože se konalo na podzim, kdy byly vyhlášeny nové restrikce spojené s covidovou pandemií, pokračovalo ještě loni na jaře. ŘSD data potřebuje především pro své plánování a jako podklad pro rozhodování centrálních institucí i krajů, chtělo se tak vyhnout možnému zkreslení údajů.
Generální ředitel ŘSD Radek Mátl připustil, že pandemie sčítání sice ovlivnila, ale nijak významně, konečná data jsou podle něj relevantní. Například potvrdila vysoké zatížení dálnic D5, D10 a D11 mezi Prahou a Berounem, Mladou Boleslaví, respektive Poděbrady, které chtějí silničáři rozšířit na šestipruh.
Celkově výsledky ukázaly desetiprocentní nárůst intenzit dopravy oproti roku 2016, kdy bylo předchozí sčítání a dvacetiprocentní, když se vyčlení pouze nákladní doprava. Například na úseku D1 Modletice–Říčany, který je podle aktuálních výsledků nejvytíženější v zemi, jezdilo před pěti lety 93 tisíc vozidel denně oproti nynějším 103 tisícům vyšší intenzitu než před pěti lety naměřili sčítači i na většině dalších míst.
Sčítalo se na 6465 úsecích silnic a dálnic. Na dálnicích bylo 120 úseků, na silnicích první třídy 1790 úseků, na silnicích druhé třídy 3148 a na silnicích třetí třídy 1407 sčítacích úseků. Podle významu daného úseku se tam sčítání opakovalo čtyřikrát až šestkrát. Nyní je hotové vyhodnocení sčítání, závěrečná zpráva by měla vyjít v březnu.