Nejvytíženějším úsekem státní silniční sítě je dálnice D1 na výjezdu z Prahy. Dalšími extrémně frekventovanými místy jsou podle výsledků loňského celostátního sčítání dopravy i další dálnice v bezprostředním okolí Prahy či silnice u Brna. Kde se ale tato auta berou? Celostátní sčítání odpověď nedává. Dávají ji však sama města, která odhalují údaje, jež státním silničářům chybí.
V celostátním sčítání dopravy jsou nepřehlédnutelné díry v srdci všech velkých měst. Je to proto, že městské ulice včetně těch nejvytíženějších jsou formálně místními komunikacemi, a tak na nich Ředitelství silnic a dálnic žádné měření neprovádělo. Údaje o provozu ale mají správci městských komunikací, kteří tak odhalují, kde se berou desetitisíce aut na silnicích, které jako by vycházely „z ničeho“.
Vůbec nejvytíženějším úsekem státní silniční sítě je dálnice D1 na svém úplném začátku u pražského Spořilova. Podle celostátního sčítání dopravy 2016 po něm průměrně projíždí 99 265 aut denně. V pracovní dny pak jde více než o 106 tisíc vozidel. Více než 90 tisíc aut v průměru a přes sto tisíc v pracovní dny jezdí také mezi křižovatkou D1 s Pražským okruhem na 10. kilometru a sousední křižovatkou na 12. kilometru. Sice ne tak extrémní, ale přesto vysoká čísla jsou i na dalších dálnicích na okraji Prahy.
Jak ale ukazují čísla Technické správy komunikací, ve skutečnosti není nejvytíženějším silničním úsekem v Česku žádná dálnice, nýbrž místní komunikace. Jmenuje se Barrandovský most. Přes něj loni jezdilo v pracovní dny v průměru 137 tisíc vozidel. Je ale pravda, že čísla TSK úplně neodpovídají tomu, co zveřejnilo ŘSD, v úsecích, kde sčítaly obě instituce, jsou rozdíly, většinou do pěti tisíc. Odlišnosti jsou důsledkem metodiky sčítání, resp. přepočtu dat ze sčítání na celoroční čtyřiadvacetihodinový průměr. Relativní rozdíly mezi jednotlivými úseky jsou však v obou případech podobné.
V Praze v posledních letech ubývá aut v centrální části města, tzv. centrálním kordonu. „Od roku 2000 se automobilový provoz v širší oblasti centra snížil o 34 %, tj. zhruba na úroveň roku 1992,“ upozornila TSK ve své dopravní ročence. Napomohlo tomu i otevření tunelového komplexu Blanka, po kterém zeslábla doprava v centrální části magistrály. Jenomže na vnějším kordonu, do kterého patří i celý Městský okruh, provoz neustále sílí. „V roce 2009 došlo poprvé od roku 1991 k mírnému poklesu (patrně pod vlivem hospodářské krize) o 1,2 %, v letech 2010 až 2014 k opětovnému mírnému nárůstu, který se v roce 2016 znovu znatelně zvýšil,“ uvedla správa komunikací.
Více aut končí na vnitřním okruhu
Praha dlouhodobě trpí tím, že není schopna spolu se státem dokončit systém dvou silničních okruhů – vnějšího Pražského okruhu a vnitřního Městského okruhu. Na západě a jihu města však již oba okruhy existují a z dat města i státu vyplývá, že mnohem více aut jezdí po vnitřním okruhu.
Od Barrandovského mostu po křižovatku s ulicí 5. května po něm jezdí každý den v průměru přes 120 tisíc aut, zatímco na souběžné části vnějšího okruhu je průměrná denní intenzita řádově nižší – pohybuje se od 38 tisíc v úseku u křižovatky s D1 po 51 tisíc v místech, kde okruh stoupá ze Zbraslavi ke Slivenci. Na západě města se již počty na obou okruzích zhruba vyrovnávají, tunely na Městském okruhu projíždí mezi 70 a 80 tisíci auty denně, zatímco po Pražském okruhu v blízkosti křižovatky s dálnicí D5 jezdí kolem 60 až 75 tisíc aut.
Nesmírně vytížené jsou pochopitelně i silnice, které oba okruhy spojují. Sice zdaleka není – a dost možná nikdy nebude – hotový systém vysoce kapacitních radiál, což ale nebrání tomu, aby po ulici K Barrandovu jezdilo přes 40 tisíc aut denně a po Evropské či Bělohorské přes 30 tisíc.
To jsou čísla sice na pohled nízká ve srovnání se stotisícovou Jižní spojkou a začátkem D1, ale je to stále taková intenzita dopravy, pro kterou se leckde již stavějí dálnice. Například po velmi vytížené „pětatřicítce“ ve Vysokém Mýtě jezdí v průměru 18 tisíc vozidel denně, v pracovní dny pak kolem 20 tisíc. Ještě výrazně nižší (průměrně 12 tisíc za 24 hodin) byla při celostátním sčítání dopravy intenzita dopravy na staré silnici I/8, která v té době ještě sloužila jako hlavní tah z Prahy na Drážďany, protože se chybějící úsek dálnice D8 otevíral až později. (Jiná věc ale je, že do Prahy nesmějí těžká nákladní vozidla, která na silnicích první třídy představují i více než čtvrtinu dopravního toku.)
Vlny z magistrály, Jižní spojky i Vršovic
Kde se vlastně bere oněch sto tisíc aut, která každý den projedou kolem Chodova po D1? Přímo na Spořilově se skládají ze dvou proudů. Ten mohutnější přijíždí po 5. května (magistrále), přičemž většina aut přijíždí po magistrále ze severnějších částí Prahy, ale zároveň se k nim přidává část vozidel z Jižní spojky. Na ní klesá v pracovní dny za křižovatkou s ulicí 5. května počet vozidel ze 126 tisíc na 102 tisíc, zatímco na 5. května roste intenzita jižně od křižovatky se spojkou z 80 tisíc na 99 tisíc. Část těchto vozidel pak ale ještě sjíždí na Roztyly, resp. Chodovec. Nahrazují je však auta, která na začátek D1 přijíždějí po Spořilovské.
Na ní je průměrná denní intenzita v pracovní dny zhruba 51 tisíc vozidel. Zdaleka ne všechna auta, která přijíždějí na dálnici po Spořilovské či sjíždějí z dálnice na Spořilovskou, se ocitnou také na Jižní spojce. To je sice přirozená (a jediná možná) trasa pro kamiony, ale po Chodovské, tedy severně od sjezdu ze Spořilovské na Jižní spojku, stále projíždí denně více než 40 tisíc vozidel. Průtah, který vede dále Vršovicemi, východní částí Vinohrad a Žižkovem ke Krejcárku, je tak jeden z nejvytíženějších ve městě. Intenzita provozu je na něm asi poloviční oproti magistrále a odpovídá zhruba součtu provozu na komunikacích na obou vltavských nábřežích.
Podobné jako v Praze je to i v Brně, byť v největším moravském městě jsou intenzity dopravy ve srovnání s Prahou nižší v podobné míře, o kolik méně má Brno obyvatel. Na silničním okruhu a dálničních přivaděčích je intenzita kolem 50 až 60 tisíc vozidel, z městských komunikací jich nejvíce jezdí po Žabovřeské v úseku pod tunely. Nejvytíženější komunikací na území Brna je však dálnice D1. Její úsek mezi exity 194 a 196 je s denním průměrem 69 tisíc aut ostatně nejzatíženějším dálničním úsekem s výjimkou těch těsně u Prahy.
Naopak v Ostravě již ze samotného celostátního sčítání vyplývá, že nejvytíženější komunikací ve městě není D1 ani žádná jiná dálnice nebo státní silnice, nýbrž Opavská ulice. V úseku od Svinovských mostů po Martinovskou po ní v průměru jezdí 45 tisíc aut denně, přičemž v pracovní dny jich je dokonce zhruba 50 tisíc. Druhou nejvytíženější silnicí v Ostravě je Rudná, po které jezdí od dálnice D1 do Zábřehu v pracovní dny přes 40 tisíc vozidel denně. Na dálnici D1 je přitom jižně od křižovatky s Rudnou intenzita dopravy o deset tisíc aut nižší a v severní části Ostravy ještě klesá až pod 20 tisíc aut denně.
