Česko je v čerpání evropských dotací devátou nejúspěšnější zemí z celé Evropské unie. Z aktuálního balíku už získalo přes sedmdesát procent peněz, tedy 481 miliard korun. Ministerstvo pro místní rozvoj se nyní připravuje na nové dotační období.
Na obnovu a renovaci památek jdou z různých unijních programů miliardy korun. Přísun peněz se ale snižuje. Za poslední dva roky šlo o pět projektů, například na modernizaci hradu Karlštejn, obnovu Telče nebo do kláštera Plasy.
„V uplynulém programovém období se celá částka pohybovala kolem osmi miliard z IROP, teď se plánuje celkem 3,7 miliardy korun,“ říká ředitelka Národního památkového ústavu Naděžna Goryczková.
Ke konci loňského roku proplatil Brusel Česku nejvíce peněz z operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání, celkem 69 miliard. Přes osmdesát procent už je proplaceno také z programů Technická pomoc a zaměstnanost. Česko už tak vyčerpalo zhruba 73 procent financí ze sedmiletého balíku 660 miliard.
„Je před námi řada výzev z těch nových programů, které ještě nejsou přesné ani na poli EU,“ uvedl ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti). Co se týče Národního plánu obnovy, mají v tuto chvíli požadavek od ministerstva průmyslu na aktualizaci.
Zbylé prostředky za období 2014 až 2020 musí Česko dočerpat do roku 2023. To, kam peníze půjdou, už je jasné – třeba na hasičskou techniku. Teprve se však ladí, kam by měly směřovat prostředky v novém programovacím období, tedy na roky 2021 až 2027.
Právě na to by se nová vláda měla podle bývalé ministryně zaměřit. „Očekávám, že první schválení operačních programů bude někdy v dubnu nebo květnu, to znamená okamžitě zahájit čerpání,“ řekla předsedkyně sněmovního výboru pro veřejnou správu Klára Dostálová (za ANO).
V novém období má jít nejvíc peněz do dopravy a regionálního programu, tedy třeba na opravu památek, digitalizaci nebo modernizaci zdravotnictví. Přes čtyřicet miliard pomůže tlumit dopady klimatických změn.
