Vznikající vláda vyjednává o vedení bezpečnostních sborů, Rakušan chce reorganizaci části útvarů

3 minuty
Události: Vyjednávání o vedení bezpečnostních sborů
Zdroj: ČT24

Nově vznikající vládní koalice se shoduje na tom, že nebude dělat razantní změny ve vedení bezpečnostních sborů. Jednou z priorit je jmenování pověřeného šéfa Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelky řádným ředitelem této tajné služby pro další pětileté funkční období. Kandidát na ministra vnitra Vít Rakušan (STAN) také chce, aby ve funkci dále zůstal policejní prezident Jan Švejdar. V nejbližší době se s ním ale chce bavit o možné reorganizaci některých útvarů.

Šéf BIS Michal Koudelka dostal v srpnu 2021 po vypršení prvního funkčního období od premiéra Andreje Babiše (ANO) jen dočasné pověření k dalšímu vedení kontrarozvědky. „Je pověřený do nové vlády, která získá důvěru a která rozhodne o tom, kdo bude ředitel BIS,“ vysvětloval předseda vlády. Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) si ale myslí, že je třeba jeho situaci vyjasnit.

Na nutnosti rychlého vyřešení Koudelkovy situace se shodují i zástupci rodící se koaliční vlády. „Je ostudné, aby byl potvrzován jen na nějakou dobu určitou. Je rozumné, když se jedná o kvalitního šéfa BIS, mu tento mandát prodloužit, a to na celou dobu funkčního období,“ uvedla předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. 

Část opozice před několika měsíci kritizovala kvůli komunistické minulosti jmenování nového Nejvyššího státního zástupce Igora Stříže a připouštěla jeho odvolání po volbách. „Bude namístě i řešit pozici nejvyššího státního zástupce tak, aby tam byl člověk, který se těší všeobecné důvěře,“ nastínil předseda ODS Petr Fiala.

Kandidát na ministra spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) ale mluví o tom, že odvolání není na pořadu dne. „Jde o to zajistit funkčnost, nejde o to za každou cenu se zbavovat všech lidí, které jmenovala předchozí vláda, to bychom daleko nedospěli.“

Rakušan chce mluvit o reorganizaci policejních útvarů

Policejního prezidenta Jana Švejdara jmenovala Babišova vláda v prosinci roku 2018, pravděpodobný kandidát na ministra vnitra Vít Rakušan (STAN) s ním chce v budoucnu probrat plány na reorganizaci. Ta měla být spuštěna už před rokem a půl, cílem byl vznik národního kriminálního úřadu.

„Pan policejní prezident je člověk, který má relativně slušnou důvěru policistů a chceme se spolu brzy setkat. Rozhodně teď ale nehrozí žádné razantní personální kroky,“ přiblížil Rakušan.

„Pokud někdo odvádí dobrou práci dlouhodobě, není na místě se bavit, že s novým vedením země musí přijít obměna,“ řekl předseda Pirátů Ivan Bartoš. Funkční období policejního prezidenta je pětileté, Janu Švejdarovi končí mandát v roce 2023 a muže ho i opakovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Poletí druhý repatriační let Čechů z Izraele, evakuováni byli i z Íránu

V sobotu poletí druhý repatriační let českých občanů z Izraele, který je od minulého pátku v konfliktu s Íránem. Uvedla to ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Stroj Airbus má kapacitu okolo osmdesáti lidí, bude zřejmě naplněn. V Praze už jsou Češi evakuovaní z ambasády v hlavním íránském městě Teheránu.
09:59Aktualizovánopřed 44 mminutami

O vyslovení nedůvěry vládě či roli Senátu hovořili hosté Politického spektra

O hlasování o vyslovení nedůvěry vládě nebo o významu parlamentní horní komory pro Česko debatovali hosté Politického spektra s moderátorkou Štěpánkou Martanovou. Diskuse se zúčastnili předseda Sdružení pro republiku – Republikánská strana Čech, Moravy a Slezska Pavel Mužný a Renata Vikartová za Demokratickou stranu zelených – ZA PRÁVA ZVÍŘAT. Třetí oslovená strana, a to Spojení demokraté – Sdružení nezávislých, svého zástupce do diskuse neposlala.
před 1 hhodinou

Bahna předvádí vojenskou techniku i ukázky akce

Tisíce lidí se v sobotu vydaly na cestu na 35. ročník Dne pozemního vojska Bahna. V bývalém vojenském újezdu Brdy u Strašic na Rokycansku je čekaly ukázky techniky i simulované akce.
před 1 hhodinou

Jak vznikají a vycházejí předvolební průzkumy, zjišťoval pořad De facto

Česko za přibližně tři měsíce čekají volby. Agentury zveřejňují předvolební průzkumy i volební modely. S každým hlasováním se mění grafika, ovšem postupy, jak průzkumy vznikají, už tolik ne. Redakce ČT porovnala data z průzkumů, které agentury zpracovaly přibližně tři až čtyři měsíce před volbami, s reálnými volebními výsledky. A to z minulých tří sněmovních voleb.
před 3 hhodinami

Praha se potýká s nedostatkem míst ve speciálních školách

Praha řeší nedostatek míst ve speciálních školách pro děti se středním a těžkým mentálním postižením. Více než dvě desítky rodin netuší, zda jejich dítě v září někam nastoupí, další raději zvolily nucený odklad. Podle rodičů stát nedokáže zajistit dost míst pro všechny handicapované děti, zvažují proto žalobu. Ministerstvo školství ujistilo, že se snaží situaci s nedostatečnými kapacitami řešit dlouhodobě právě se zřizovateli škol.
před 7 hhodinami

Motorkáři patří na silnicích k nejzranitelnějším. Jak vážným nehodám předcházet?

Motocyklisté patří mezi nejzranitelnější účastníky silničního provozu. Jsou zapojeni do mnoha vážných i smrtelných nehod, přičemž většina z nich je způsobena lidskou chybou, a to jak ze strany samotných motorkářů, tak i ze strany ostatních účastníků provozu. Jen v minulém roce na českých silnicích zahynulo 81 motocyklistů. Jak mohou řidiči aut předcházet nehodám s motorkami a na co by si měli dávat pozor sami motocyklisté?
před 8 hhodinami

Bitcoinovou kauzu by měl prověřit Nejvyšší kontrolní úřad, myslí si Richterová

Bitcoinovou kauzu by měl podle místopředsedkyně sněmovny Olgy Richterové (Piráti) prověřit Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ), řekla v pátečním Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. NKÚ má podle ní bohaté zkušenosti a zároveň velkou nezávislost. Pirátská strana podle Richterové vládě navrhla, aby na místo ministra financí a spravedlnosti dosadila odborníky, nikoliv stranické kolegy. Není podle ní dobře, aby kauza nahrávala předsedovi hnutí ANO Andreji Babišovi a hnutí SPD.
před 9 hhodinami

Kvůli odklonu od uhlí může teplo zdražit milionům Čechů

Tuzemské teplárny postupně opouštějí uhlí a nahrazují ho ekologičtějšími zdroji, především plynem. Do roku 2030 má přechod na čistší technologie stát až dvě stě miliard korun. Část pokryjí evropské dotace. Zbytek se ale promítne do cen tepla. Vyšší účty tak mohou čekat miliony lidí.
před 10 hhodinami
Načítání...