Učit se dálkově bylo na jaře sice nutné, ale školu to nenahradilo. Je o tom přesvědčen poslanec a bývalý ředitel střední školy Václav Klaus mladší (Trikolóra). Distanční výuka podle něj nemůže nahradit socializační funkci školy, navíc dálkové vyučování plnohodnotně fungovalo jen u některých učitelů a v některých rodinách. Václav Klaus byl hostem Interview ČT24.
Výuku na dálku neadorujme, příliš záleží na přístupu rodin, říká Václav Klaus mladší
Václav Klaus v Interview ČT24: „Výuku na dálku bych neadoroval.“ (zdroj: ČT24)
Začal školní rok, ale tentokrát je to jiné než obvykle. Po bezprecedentním průběhu jara, kdy byly školy zavřené a někteří spolužáci se neviděli od března až do září, se školy řídí pravidly, které připravilo ministerstvo školství, ale zároveň je nasnadě otázka: Zůstanou školy tentokrát již otevřené?
Václav Klaus mladší sice postup, který vláda na jaře zvolila, vysloveně nekritizuje, ale k distanční výuce by se nechtěl vracet – hned ze dvou důvodů. „Škola je i sociální záležitost. Vzděláváme děti do nějaké společnosti. Že dostanete drátek a něco se nabiflujete, není vzdělání v plné síle a kvalitě, jak ho známe,“ poukázal někdejší ředitel Prvního obnoveného reálného gymnázia, který zdůraznil, že pro to, aby bylo distanční vzdělávání uvedeno v zákoně jako forma povinné školní docházky, ve své nynější funkci poslance nehlasoval.
Za druhé se podle Klause výrazně liší kvalita distanční výuky u jednotlivých učitelů i v různých rodinách. „Já mám čtyři děti, a když rozeberu, jak probíhala jejich výuka, tak u nejmladší dcery jsme dostali e-mail, museli jsme vzít slabikář, prvouku a učebnice a s děckem se učit. V rodinách, kde vzdělání stojí v popředí žebříčku hodnot, to fungovalo hezky – Evičce pomáhala starší sestra a bráchové a bylo to super. Tam, kde na děti trochu kašlou, ta výuka nefunguje,“ míní poslanec, který loni po rozporech s ODS, za niž byl do sněmovny zvolen a ze které vystoupil, přišel o místo ve školském výboru.
Ze svých pedagogických zkušeností Klaus vyvodil, že příliš úspěšná nebudou ani pravidla, která ve svém manuálu stanovilo ministerstvo školství. „Že si budou děti více mýt ruce, je dobře. Jak to bude s rozestupy ve školní jídelně, to jsem jako praktik skeptický. Ty stovky dětí jsem vídal, a když mají hlad a jsou veselé, tak se hůře dodržuje rozestup,“ očekává.
Testy beze známek vnímá Klaus jako fotbal bez skóre
Proti opatřením, které zavedla vláda na jaře, se ale Václav Klaus nevymezil. „V březnu člověk pociťoval obavy, když viděl celosvětový růst počtu nakažených – jestli je to skutečně světová apokalypsa, nebo není. Ale velice rychle se ukázalo, že to není nic, co by nás zdravotně zasáhlo tak, jako nás to zasáhlo a ještě zasáhne ekonomicky a jako nás to zasáhlo ve školách,“ poznamenal.
Zdůraznil, že nakonec více než zdravotní dopady ve školství vnímá „to, co to nese s sebou“. Kritický je k odložení zavedení povinné maturitní zkoušky z matematiky i k návrhu, aby se neznámkovaly didaktické testy v rámci státních maturit.
Bez známkování podle Klause nebudou středoškoláci motivováni k co nejlepšímu výkonu. „Můžeme hrát fotbal, aby to nebylo na góly – hezky se proběhnout. Takhle to na světě nefunguje. Jako učitel vám řeknu, že když některý kantor nezkouší nebo nepíše test, vzdělávací výsledky jsou výrazně horší,“ srovnal.