První úseky vysokorychlostních tratí v Česku se začnou stavět v roce 2025. Půjde o nové spojení Ostravy s Přerovem a také o výjezd z Prahy směrem na východ do Běchovic, kde pak naváže trať dále do Brna. Po jednání s ministrem dopravy Vladimírem Kremlíkem (za ANO) to slíbil generální ředitel Správy železniční dopravní cesty Jiří Svoboda. Zdůraznil, že je to dřívější termín, než se kterým SŽDC dříve počítala, a umožní to dohoda o převzetí francouzských technických norem pro vysokorychlostní železnici.
Vysokorychlostní tratě se začnou stavět za šest let, slíbil šéf SŽDC ministrovi
Správa železniční dopravní cesty oznámila v dubnu, že od Francouzské státní železniční společnosti (SNCF) kupuje normy a předpisy pro stavbu vysokorychlostních tratí, tím se vyhne zdlouhavému vývoji svých vlastních norem. Nyní předpokládá, že do šesti let se bude moci začít stavět.
„Máme smělý plán, aby se v roce 2025 obrazně řečeno poprvé vykoplo. To souvisí právě s tím, že jsme neřešili vlastní předpisy a technologii vyvíjenou pro ČR, ale že došlo k převzetí v podobě koupě od francouzské strany. Tím jsme si mohli škrtnout zhruba pět let,“ shrnul Jiří Svoboda.
Ministr Kremlík zdůraznil, že jsou vysokorychlostní tratě jednou ze tří priorit, na které se v oblasti železnice chce ve funkci soustředit. Dodal, že první společná jednání českých a francouzských železničářů začnou již toto úterý, čímž ho ředitel SŽDC „příjemně překvapil“.
První dva vysokorychlostní úseky, které se budou stavět, ovšem nejsou těmi, o kterých se dosud hovořilo jako o prvních rychlodráhách v Česku – z Prahy do Drážďan a do Brna.
„Jedná se o krátké pilotní projekty Praha–Běchovice, kde by z Běchovic bylo budoucí odbočení směr Brno, a druhá strana je od Přerova do Ostravy,“ upřesnil Jiří Svoboda. Stavba vysokorychlostní tratě Praha–Drážďany začne podle něj až později kvůli složitějšímu územnímu řízení.
Vladimír Kremlík se kromě vysokorychlostních železnic zajímal také o přípravu rekonstrukce tratě Praha–Kladno s odbočkou na Letiště Václava Havla a o rekonstrukce nádražních budov. Do nich má jít miliarda každý rok. „Na opravy je vyčleněna částka 500 milionů korun, na investice dalších 500 milionů korun,“ vyčíslil Kremlík.
SŽDC se ale podle jejího ředitele zabývá hlavně otázkou, jak s budovami naložit. „Na pořadu dne není, zda se daří nebo nedaří opravovat a rekonstruovat, na pořadu dne je, co mají nádražní budovy nabízet,“ podotkl Svoboda.
Správa železniční dopravní cesty vznikla v roce 2003, aby spravovala železniční infrastrukturu ve vlastnictví státu. Na starost má i řízení železničního provozu a sestavuje jízdní řády. Pracuje pro ni asi 17 tisíc lidí.