Vysoké školy posílilo 55 nových profesorů, prezident nikoho neodmítl

Ministryně školství odpoledne jmenovala 55 nových profesorů a profesorek. Jsou to všichni, které navrhly vědecké rady vysokých škol. Potřebný podpis připojil ke všem jmenovacím dekretům i prezident republiky. Ten přitom v minulosti čtyřikrát odmítl navržené profesory jmenovat. Dva z nich se s ním proto soudí.

Do nejvyšší vědecko-pedagogické hodnosti jmenovala ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) 45 mužů a 10 žen. Převažují mezi nimi lékaři, nejvíce z nich navrhla vědecká rada Univerzity Karlovy, která tak nově má o dvanáct profesorů více. Sedm profesorů je z Masarykovy univerzity, po šesti potom mají Univerzita Palackého a ČVUT.

Nahrávám video

Podle zákona o vysokých školách jmenuje nové profesory prezident republiky. Miloš Zeman však zpravidla pouze podepisuje jmenovací dekrety a samotného slavnostního jmenování se neúčastní, pověřuje tím ministry školství.

Předseda České konference rektorů a rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima je však přesvědčen, že by se pravidla jmenování profesorů měnit neměla a prezident by se na jmenování nadále měl podílet. „Je to určitý vztah státu ke vzdělanosti a tomu, jak se má společnost ubírat. Domnívám se, že je jmenování prezidentem správné,“ podotkl.

Čtyři odmítnutí

Tentokrát podepsala hlava státu jmenování všech navržených profesorů. Již krátce po svém zvolení si však Miloš Zeman akademickou obec znepřátelil tím, že odmítal podepsat návrh na jmenování Martina C. Putny profesorem, a to kvůli názorovým rozdílům. Tím začal střet mezi hlavou státu a vysokými školami. „Ten střet vnímám jako velmi zbytečný,“ podotkl přitom Tomáš Zima.

Putna byl prvním ze čtyř lidí, jejichž profesuře se současný prezident rozhodl zabránit. Zatímco u něj nakonec prezident ustoupil, u trojice Ivan Ošťádal, Jiří Fajt a Jan Eichler na svém rozhodnutí trvá. U Jana Eichlera z Vysoké školy ekonomické a Ivana Ošťádala z Univerzity Karlovy zdůvodnil jejich nejmenování údajnou činností za minulého režimu.

U Jiřího Fajta z Univerzity Karlovy, jenž je také ředitelem Národní galerie, zase odkázal na novinový článek, podle kterého NG jednala s Komerční bankou o vytvoření sponzorské smlouvy, přičemž by část sponzorských peněz šla na odměny pro Fajta. To však Národní galerie odmítá, podle Fajta měly naopak peníze jít na zvýšení platů zaměstnanců. Smlouva navíc nakonec nevznikla.

Tři kandidáti, které prezident odmítl jmenovat profesory
Zdroj: ČT24

Soudy stojí za prezidentem

Předseda konference rektorů však naznačil, že prezident by neměl být tím, kdo by mohl o jmenování profesora pochybovat. „Jmenování profesorem je posuzováno odborně, řada posudků je vypracována v zahraničí a jsou to špičkoví učitelé na vysokých školách. Akt jmenování profesorem byl vždy vnímán jako akt symoblický, zakončující proces, který se odehrává na svobodných vysokých školách,“ podotkl rektor Zima.

Ivan Ošťádal a Jiří Fajt podali kvůli tomu, že prezident v závěrečné fázi překazil jejich cestu k profesuře, několik žalob, připojila se k nim i univerzita. Soud zatím projednal dvě z nich, ve kterých si Ošťádal a Fajt stěžovali na údajnou nečinnost prezidenta. S tím však neuspěli, podle soudu prezident není nečinný, protože s podpisem neotálí, naopak sdělil dopisem ministryni školství, že navržené profesory nejmenuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Koalice poslala do druhého čtení návrh na zrušení poplatků pro ČT a ČRo

Vládní návrh na zrušení televizního a rozhlasového poplatku je ve sněmovně po nočním jednání před druhým čtením. Opozice v sobotu časně ráno neprosadila zamítnutí návrhu novely v prvním čtení. Neuspěla ani s návrhem na její vrácení kabinetu ANO, SPD a Motoristů k přepracování. Předloha, kterou koalice v pátek zařadila k přednostnímu projednání, nahrazuje poplatky financováním České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) ze státního rozpočtu. Po úvodním kole zamířil návrh k posouzení do výboru pro média a kulturu. Změny kritizuje opozice, hovoří například o zestátnění médií.
včeraAktualizovánopřed 15 mminutami

Lidé protestovali proti záměru zrušit poplatky, skupina chtěla vniknout do sněmovny

Lidé se v pátek odpoledne sešli na demonstraci na pražském Malostranském náměstí u sněmovny proti záměru vládní koalice zrušit poplatky za Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo). Narychlo svolaný protest, který dle ČTK do večera náměstí zaplnil, reagoval na to, že koaliční poslanci ve sněmovně prosadili přednostní projednání tohoto návrhu v prvním čtení. Podle organizátorů protestu poslanci zvolili tento postup, protože se bojí reakce občanské společnosti. Večer se na místě objevili i policejní těžkooděnci. Protestující se sešli už dříve během dne také v Olomouci.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Opozice hovoří o „porušení všech principů a útoku na veřejnoprávní média“

Opoziční politici kritizují podobu projednávání návrhu na zrušení poplatků za Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo). Podle předsedy opozičního hnutí STAN Víta Rakušana bylo noční hlasování „začátkem konce vlády Andreje Babiše (ANO)“. Šéf ODS Martin Kupka prohlásil, že koalice „podupala při jednání všechna pravidla“ a návrhem ovlivňuje atmosféru pro nezávislou práci novinářů v Česku. Opozice avizovala, že proti návrhu bude bojovat ve zbytku legislativního procesu.
05:53Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Pracovníci ČT a ČRo budou 3. listopadu stávkovat

Pracovníci České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) vyhlásili na úterý 3. listopadu celodenní stávku, oznámili v pátek odpoledne zástupci iniciativy Veřejnoprávně, která sdružuje zaměstnance těchto veřejnoprávních médií. Záměr je reakcí na přednostní projednání návrhu na zrušení televizního a rozhlasového poplatku ve sněmovně. Zástupci Veřejnoprávně řekli, že plán převést financování ČT a ČRo na stát ohrožuje nezávislost a stabilitu obou médií a bude mít negativní dopad na státní rozpočet.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Měli právo volit, komise to ale některým občanům EU neumožnila

Během komunálních voleb se objevila řada sporných případů týkajících se volebního práva občanů Evropské unie, kteří mají v České republice povolení k trvalému pobytu nebo potvrzení o přechodném pobytu. Někteří hlasovali bez problémů, jiní se museli svých práv domáhat nebo jim volební komise hlasování vůbec neumožnily. Týkalo se to především Slováků.
před 15 hhodinami

„Doba, kdy se budovala nová Evropa.“ Před 500 lety začala vláda Habsburků v českých zemích

Před pěti sty lety, 23. října 1526, zvolil český sněm králem Ferdinanda I. Habsburského, čímž začala téměř čtyři sta let trvající éra Habsburků na českém trůnu, kterou ukončila až první světová válka a vyhlášení samostatného Československa. „Myslím, že si připomínáme den, který byl důležitý pro celou Evropu, nejen pro oblast Čech nebo pro Prahu. Byla to doba, kdy se svým způsobem budovala nová Evropa, kdy střední Evropa nabyla na důležitosti,“ vzpomíná na výročí v rozhovoru pro ČT nynější hlava rodu Karel Habsbursko-Lotrinský.
před 17 hhodinami

Petr Pavel je mezi favority na evropského vyjednavače o Ukrajině, píše The Telegraph

Prezident Petr Pavel patří mezi pět politiků, o nichž evropští lídři uvažují jako o hlavním vyjednavači s ruským vládcem Vladimirem Putinem o ukončení války na Ukrajině. Napsal to ve čtvrtek večer britský zpravodajský web The Telegraph s odvoláním na diplomatické zdroje, podle nichž už byli někteří z možných kandidátů osloveni.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Uskupení v Brně podepsala koaliční smlouvu, primátorem bude lidovec Hruška

Koaliční smlouvu v Brně v pátek podepsali zástupci vítězného uskupení lidovců a STAN, ODS, TOP 09 a nezávislých, Zeleného Brna, Pirátů a Fakt Brno TU! a hnutí Za Lužánky. V zastupitelstvu o 55 členech budou mít 44 hlasů. V opozici bude hnutí ANO s jedenácti mandáty. Primátorem bude dosavadní starosta brněnských Kohoutovic Jakub Hruška (KDU-ČSL). V čele města vystřídá po osmi letech Markétu Vaňkovou (ODS), která už letos nekandidovala.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.