Jiří Fajt u soudu neuspěl s žalobou na prezidenta Miloše Zemana, kterou se snaží domoct svého jmenování do funkce profesora. Zopakoval se tak neúspěšný soudní scénář dalšího Hradem zamítaného akademika Ivana Ošťádala. Pražský městský soud se ale bude zabývat minimálně dalšími dvěma žalobami, a ty tak mohou ještě prohloubit příkop, který v posledních letech mezi Hradem a vysokými školami vznikl. Vzájemné vztahy totiž nejitří jenom prezidentská blokáda profesur, ale každoročně také oslavy 28. října a 17. listopadu.
Prezident a profesoři: Odmítl čtyři, jednoho nakonec jmenoval
V současnosti se snaží domoci jmenování profesory Jiří Fajt a také Ivan Ošťádal z Univerzity Karlovy. Spolu s nimi odmítl Miloš Zeman podepsat profesorský dekret také Janu Eichlerovi z VŠE, který svoji žalobu vůči Hradu stáhl.
V případě Ošťádala a Eichlera zdůvodnil prezident své rozhodnutí jejich údajnou činností za minulého režimu. U ředitele Národní galerie Fajta zase prezident odkázal na připravovanou sponzorskou smlouvu mezi galerií a Komerční bankou, kterou hlava státu interpretovala tak, že část peněz měla jít Fajtovi do kapsy. Ten to odmítá.
Tři akademici, které Miloš Zeman odmítl jmenovat již loni na jaře, ovšem nebyli prvními kandidáty na profesory, jimž prezident nechtěl udělit nejvyšší vědecko-pedagogickou hodnost. Již krátce po svém nástupu do funkce v roce 2013 se vzpečoval podpisu pod jmenování literárního historika Martina C. Putny z Karlovy univerzity.
Prezident dal najevo, že Putnu nejmenoval proto, že se neshoduje s jeho názory. „Přiznám se, že neuznávám lidi aspirující na vysokoškolské pedagogy, kteří na Prague Pride drží transparent s nápisem: Katolické buzny zdraví Bátoru,“ uvedl tehdy Miloš Zeman.
Martin C. Putna se sice svého profesorského dekretu nakonec dočkal (Zeman později řekl, že si to vyčítá), dekret ale převzal až dodatečně a od ministra školství. Prezident se od té doby slavnostního jmenování profesorů již neúčastnil.
Právě ze sporu kolem Putnova jmenování však pramení i další rozpory, které se mezi vysokými školami a Hradem v posledních třech letech vyskytly – a není jich málo.
Prezident a rektoři: 28. říjen možná bude zcela bez nich
Proti tomu, že prezident odmítal podepsat jmenování Martina C. Putny profesorem, ostře protestovali rektoři. Tehdejší rektor Jihočeské univerzity Libor Grubhoffer navíc odmítl pozvánku na jmenování profesorů, které proběhlo ještě bez Putny (kompromis, díky kterému Putna dostal dekret, vznikl až později). To však byla poslední pozvánka, která jihočeskému rektorovi z hradní kanceláře přišla. Hlava státu Grubhoffera zatvrzele nezvala na oslavy 28. října, ale nejen jeho.
Pozvánku od Miloše Zemana nikdy nedostal ani rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek. Prezident se mu tak mstil za to, že mu Bek v září roku 2013 neumožnil vystoupit před studenty. Rektor to zdůvodnil tím, že hlava státu tehdy figurovala v kampani před sněmovními volbami a vystupovala na podporu Strany práv občanů ZEMANOVCI, když se například její tvář objevila na partajních plakátech.
„Jestliže pan rektor Masarykovy univerzity prohlásil, že zakázal moji přednášku na této univerzitě (…) z důvodů, že bych tam prováděl předvolební agitaci, považuji to za urážku hlavy státu a na tuto urážku jsem reagoval jeho nepozváním,“ vysvětloval prezident republiky, proč Bekovi před 28. říjnem nepřišla pozvánka.
Ostatní rektoři kritizovali i tento krok hlavy státu. Řada z nich se rozhodla, že se ze solidarity k Masarykově a Jihočeské univerzitě slavnosti nezúčastní rovněž. Ve Vladislavském sále tak chyběla většina hlav vysokých škol včetně tehdejšího předsedy České konference rektorů a rektora Univerzity Karlovy Václava Hampla.
Stejně se obě strany zachovaly i v dalších letech. Prezident nezval na slavnost k 28. říjnu Mikuláše Beka ani Libora Grubhoffera (od letošního roku má Jihočeská univerzita nového rektora, takže hradní klatba zůstává už jen nad Bekem) a rektoři podle hesla „všichni za jednoho“ do Vladislavského sálu nepřicházeli. Místo toho se scházeli u sochy T. G. Masaryka na Hradčanském náměstí. Letos se také hned několik představitelů vysokých škol zúčastnilo alternativní oslavy státního svátku na Staroměstském náměstí.
Prezident a studenti: Vajíčka a uzavřený Albertov
Den vzniku samostatného československého státu není jediným pravidelným kolbištěm, kdy se v posledních letech symbolicky střetávají představitelé vysokých škol a prezident republiky. Poté, co v roce 2014 vystoupil Miloš Zeman 17. listopadu před studenty, dočkal se pískotu a létajících vajíček. Nový rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima se sice prezidenta zastával, ale vděku se nedočkal.
Když o rok později přišli studenti jeho univerzity na Albertov položit květiny, policie je nepustila. Na místě bylo ohlášené – byť až na pozdější dobu – shromáždění svolané na podporu prezidenta, kde Miloš Zeman vystoupil po boku xenofoba Martina Konvičky.
Ačkoli prezident nebyl přímo pořadatelem akce k 17. listopadu v roce 2015, svojí účastí a dalšími vyjádřeními na adresu vysokých škol příkop ještě prohloubil. Prostřednictvím svého mluvčího navíc prohlásil příchod rektorů a studentů za provokaci a sám své kritiky označil za řvoucí stádo.
Příkop se tak hloubí již čtvrtým rokem. Dění během letošního 17. listopadu, který Miloš Zeman strávil v soukromí a veřejně nevystupoval, by mohlo naznačit snahu o to, aby se prohlubovat přestal. Jenomže krátce předtím, letos 28. října, Hrad avizoval, že se chystá spory dále vyhrotit. Prezidentův mluvčí oznámil, že Miloš Zeman zvažuje, že rektory, kteří dlouhodobě odmítají pozvání na slavnost k výročí vzniku Československa, už zvát nebude.
