Ředitel Národní galerie Jiří Fajt u soudu neuspěl se svojí žalobou na prezidenta republiky Miloše Zemana. Prezident loni odmítl podepsat Fajtovo jmenování profesorem. Fajt podal žalobu na údajnou nečinnost hlavy státu, to však pražský městský soud odmítl. Podobně jako v nedávném případě, kde si na postup Hradu stěžoval jiný z odmítnutých uchazečů o profesuru, konstatoval soud, že prezident nečinný není. Jiří Fajt ovšem má „v záloze“ ještě další dvě žaloby.
Na hlavu státu podal Jiří Fajt tři žaloby, městský soud zatím projednal první z nich, která se týkala údajné prezidentovy nečinnosti. Soud žalobu odmítl. „Žalovaný nebyl ve věci nečinný,“ konstatovala předsedkyně senátu pražského městského soudu Ivanka Havlíková. Soud – stejně jako advokát Hradu Tomáš Rousek – konstatoval, že nelze považovat prezidenta za nečinného, protože zaslal ministryni školství Kateřině Valachové (ČSSD) dopis, kterým sdělil, že navržené profesory nejmenuje. Stejně rozhodl jiný senát městského soudu u podobné žaloby Ivana Ošťádala z pražské Matematicko-fyzikální fakulty. I ten si stěžoval na údajnou nečinnost hlavy státu.
K žalobě Jiřího Fajta se připojila také Univerzita Karlova, na jejíž Filozofické fakultě Fajt vyučuje. U soudu ji zastupoval prorektor a expert na ústavní právo Aleš Gerloch, který se pokusil zpochybnit, že by dopis zaslaný ministryni školství byl známkou činnosti. Pokud by tomu tak však mělo být, bylo by to podle Gerlocha neplatné rozhodnutí, protože by podle Ústavy ČR vyžadovalo spolupodpis premiéra. S tím ale soud nesouhlasil, podle něj se podmínka kontrasignace týká jen pozitivního rozhodnutí prezidenta, spolupodpis předsedy vlády by tak byl nutný, pouze pokud by Miloš Zeman kandidáta jmenoval.
Sám Fajt srovnal prezidentův úděl při jmenování profesorů s povinností ředitele gymnázia podepsat vysvědčení předložená maturitní komisí. Je přesvědčen, že Miloš Zeman „porušuje zákon o vysokých školách a ústavu republiky, v jejímž čele stojí“ a šlape po akademických svobodách. Naopak podle prezidentova advokáta není možné, aby byla hlava státu „strojem na podpisy“.
Rozhodnutí je pravomocné, je proti němu možné podat kasační stížnost. Aleš Gerloch řekl, že tak univerzita učiní a předpokládá, že se Jiří Fajt připojí. „Zároveň byly už podány další žaloby,“ dodal. Prorektor je přesvědčen, že „jde o naprosto principiální věci, o to, že do akademických svobod nesmí nikdo vstupovat způsobem, kterým on vstupuje“. Hrad je naopak spokojen. „Soud potvrdil to, co jsme očekávali, souhlasil s našimi tvrzeními a rozhodl tak, jak jsme navrhovali,“ shrnul Tomáš Rousek.
Smlouva nevznikla, pro prezidenta je přesto zásadní
Jiřího Fajta odmítl prezident jmenovat profesorem s odkazem na zprávu Mladé fronty Dnes, podle které zvažovala Národní galerie uzavření sponzorské smlouvy s Komerční bankou a v jejím rámci mělo jít přes milion korun na mimořádné odměny pro ředitele galerie, tedy Fajta.
Národní galerie reagovala prohlášením, že část sponzorských peněz měla jít na přilepšení platům, nikoli však přímo řediteli, ale pro zaměstnance galerie obecně. Jiří Fajt tehdy zdůraznil, že by nešlo o nic nezákonného. Galerie však s bankou nakonec smlouvu neuzavřela. Prezident přesto právě jí vysvětloval, proč nepodepsal Fajtovo jmenování profesorem. Smlouvu, která nikdy nevznikla, prohlásil Miloš Zeman za milionový úplatek. Takovou interprataci považuje Fajt za nepravdivou a manipulativní.
Prezident republiky loni na jaře odmítl podepsat jmenování tří navržených profesorů – Ivana Ošťádala z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy, Jiřího Fajta z Filozofické fakulty UK a Jana Eichlera z Fakulty mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické.
Původně chtěli prezidenta žalovat všichni, Jan Eichler se však nakonec rozhodl jinak. K žalobě fyzika Ošťádala se naopak připojila i Univerzita Karlova.
Jiří Fajt působí na Ústavu pro dějiny umění Filozofické fakulty UK. Absolvoval Zemědělskou univerzitu (1983) a dějiny umění na Univerzitě Karlově (1994). Od roku 1992 působil v Národní galerii jako kurátor středověkého umění, později ředitel Sbírky starého umění. V éře Milana Knížáka z NG odešel, od roku 2014 je ale jejím generálním ředitelem.
Jan Eichler přednáší o mezinárodních bezpečnostních vztazích na Fakultě mezinárodních vztahů VŠE. Je absolventem Vojenské akademie v Bratislavě (1975). Za minulého režimu pracoval na ministerstvu obrany a také československém velvyslanectví ve Francii, po revoluci krátce působil v armádním generálním štábu. Od roku 1994 pracuje v Ústavu mezinárodních vztahů v Praze a přednáší na VŠE.
Ivan Ošťádal pracuje na Katedře fyziky povrchů a plazmatu Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy, působí také ve Fyzikálním ústavu Akademie věd.
