Praha – Prezident Miloš Zeman odmítl jmenovat tři nové profesory. Jeho mluvčí Jiří Ovčáček uvedl, že k tomu měl „mimořádně závažné důvody“ – například působení za minulého režimu. Hlava státu nechce udělit nejvyšší vědecko-pedagogickou hodnost docentům UK Jiřímu Fajtovi, Ivanu Ošťádalovi a Janu Eichlerovi z VŠE. Podle rektora Univerzity Karlovy Zimy prezident svým krokem znevážil akademickou obec a nepřijatelně zasáhl do principů akademických svobod. Zachování prezidentského jmenování profesorů přitom rektoři před časem prosadili, při přípravě novely vysokoškolského zákona připadalo v úvahu i přenesení pravomoci na ministra či předsedu Senátu.
Prezident odmítl jmenovat tři profesory
Univerzita Karlova navrhla jmenování dvou ze tří profesorů, které prezident Zeman jmenovat nechce – kunsthistorika Jiřího Fajta a fyzika Ivana Ošťádala. Podle Tomáše Zimy přitom prošli náročným jmenovacím řízením a Vědecká rada UK jejich jmenování doporučila jednoznačným poměrem hlasů. „Jsem si jist, že oba docenti, jejichž odborná reputace v České republice i v zahraničí je nezpochybnitelná, splnili všechna kritéria potřebná podle zákonů a předpisů Univerzity Karlovy ke jmenování profesorem,“ zdůraznil rektor Zima, který je současně předsedou České konference rektorů. Dodal, že návrh na jmenování profesorů schválila vláda a kontrasignoval premiér.
Kromě dvou docentů UK nechce Zeman jmenovat také Jana Eichlera z VŠE. „Nabyl jsem dojmu, že je skálopevně přesvědčen o svém rozhodnutí,“ poznamenal ministr školství Marcela Chládek. Jmenování nových profesorů proběhne ve čtvrtek.
Jan Eichler (62) přednáší o mezinárodních bezpečnostních vztazích na Fakultě mezinárodních vztahů VŠE. Je absolventem Vojenské akademie v Bratislavě (1975). Za minulého režimu pracoval na ministerstvu obrany a také československém velvyslanectví ve Francii, po revoluci krátce působil v armádním generálním štábu. Od roku 1994 pracuje v Ústavu mezinárodních vztahů v Praze a přednáší na VŠE.
Jiří Fajt (54) je ředitel Národní galerie a působí také na Ústavu pro dějiny umění Filozofické fakulty UK. Vystudoval Zemědělskou univerzitu (1983) a dějiny umění na Univerzitě Karlově (1994). V 80. letech zprvu pracoval jako myč oken, od roku 1988 působil v Lapidáriu Národního muzea a později v Národní galerii. Byl kurátorem výstav Magister Theodoricus, dvorní malíř císaře Karla IV., Karel IV., císař z Boží milosti, či Europa Jagellonica. Jeho profesorské jmenování se protahuje již dlouho, na podzim uvedl ministr školství Marcel Chládek, že jeho úřad zkoumá podnět, podle kterého Jiřímu Fajtovi odmítla udělit profesuru Humboldtova univerzita v Berlíně kvůli plagiátorství.
Ivan Ošťádal pracuje na Katedře fyziky povrchů a plazmatu Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy, působí také ve Fyzikálním ústavu Akademie věd.
Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček uvedl, že Miloš Zeman nechce navržené profesory jmenovat kvůli jejich minulosti. „V případě docenta Eichlera je to působení v propagandistických útvarech Československé lidové armády před rokem 1989 a v případě docenta Ošťáďala jsou to kontakty na Státní bezpečnost před rokem 1989,“ řekl Jiří Ovčáček. U Jiřího Fajta potom odkázal na „známou kauzu týkající se Komerční banky, o které informovala Mladá fronta Dnes“.
Jiří Fajt se vůči prezidentovi ostře vymezil. Řekl, že se snaží Českou republiku proměnit ve východní despocii. „Měl jsem za to, že jsem splnil veškeré zákonem předepsané povinnosti pro udělení titulu profesora, zjevně jsem však cosi důležitého opomněl, možná obětní dary,“ uvedl Fajt.
Příspěvek pro ředitele? Jde o absurdní mediální kritiku, brání se Fajt
Deník MF Dnes loni v prosinci poukázal na návrh Národní galerie, aby Komerční banka v rámci svého třímilionového daru instituci vyčlenila 1,2 milionu na zvláštní odměny pro jejího ředitele Jiřího Fajta. Jiří Fajt se ke kauze vrátil v Událostech, komentářích, kde uvedl, že o možnosti, že by jako ředitel NG měl plat postavený na sponzorských penězích, ještě před nástupem do funkce jednal s ministrem kultury. Že tato možnost existuje, podle něj potvrdila právní analýza. V konečném návrhu sponzorské smlouvy se ale položka platu pro ředitele neobjevila. „My jsme se v posledu rozhodli k tomu, že touto cestou nepůjdeme. My jsme tou cestou nešli, tu smlouvu jsem nepodepsal. I kdybych ji byl býval sledoval, tak to není nic protizákonného,“ řekl Jiří Fajt. Dodal, že v souvislosti s únikem informací o jednání mezi galerií a Komerční bankou mu kdosi vykradl e-mailový účet.
GALERIE
videogallery_530387
Rektor UK: Rozhodování o odborné způsobilost se neřídí zprávami v médiích
Tomáš Zima však prezidentovy důvody nepovažuje za relevantní. Zdůraznil, že profesorská hodnost je výsledkem odborných schopností kandidátů. „Jestli budeme rozhodovat o profesorech podle toho, co píší média, je odlišné, než když se bude hodnotit odborná způsobilost dotyčného kandidáta,“ podotkl. V případě údajných kontaktů na StB potom Tomáš Zima odkázal na lustrační zákon. „Definuje, jaké profese se toho týkají, a profesoři tam uvedeni nejsou,“ upozornil. Prezident by se proto měl podle hlavy nejstarší české univerzity řídit zákony: „Domnívám se, že toto je zásah do principů, které jsou schváleny a v souladu s platnými zákony tohoto státu.“
Podle Tomáše Zimy prezidentův postup pošlapává principy akademických svobod a je škodlivý pro společnost i pro samotnou hlavu státu. „Smíříme-li se s tím, že prezident republiky nebude respektovat samosprávu vysokých škol, jež neoddělitelně patří ke svobodné, demokratické společnosti, nebudeme si moci vážit nejen jeho, ale ani sami sebe,“ řekl rektor. Podle rektora Masarykovy univerzity Mikuláše Beka navrhlo předsednictvo České konference rektorů jejímu plénu, „aby se slavnostního ceremoniálu, který se má konat ve čtvrtek v tradičních prostorách Karolína, nezúčastnili ani rektoři vysokých škol ani k převzetí dekretů pozvaní profesoři“.
O situaci chce předseda konference rektorů s prezidentem jednat. Očekává, že ho podpoří vysoké školy z Česka i ze zahraničí, na které se obrátil. „Akademické obce ctí určité principy a jsou to jedny ze strážkyní hodnot i v pohnutých dobách. Akademická obec celosvětově drží při sobě: Jako jsme uctili památku mrtvých v Keni, jako kolegové z Oxfordu a Heidelberské univerzity před 600 lety podporovali mistra Jana Husa.“
Jmenovací dekrety
Odmítnutí prezident opakuje po dvou letech
Nejde ovšem o první případ, kdy se Miloš Zeman vzepřel jmenování profesora, kterého Univerzita Karlova navrhla. Již krátce po svém nástupu do funkce odmítl na jaře 2013 jmenovat literárního historika Martina C. Putnu. Odmítnutí zdůvodnil Putnovým veřejným vystupováním, které Zeman považoval za nevhodné. Po ostrém sporu s rektory – který později eskaloval do dalších konfliktů, kvůli nimž chyběli představitelé nejvýznamnějších českých vysokých škol na posledních dvou shromážděních k 28. říjnu – sice prezident Putnovo jmenování podepsal, předával je však tehdejší ministr školství Petr Fiala.
Po sporu o Martina C. Putnu se uvažovalo o tom, že by tato pravomoc přešla z prezidenta na ministra školství nebo předsedu Senátu. Myšlenku podpořil i Miloš Zeman, ale rektoři si přáli současný stav zachovat. Pravomoc tak prezidentovi zůstane i podle novely vysokoškolského zákona, kterou nedávno schválila vláda. Rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek však vzhledem k novému sporu uvedl, že by bylo na místě novelu ještě prostřednictvím poslaneckého návrhu změnit.