Český statistický úřad má výsledky voleb do Evropského parlamentu ze všech okrsků. Zůstávají ale tajné, a to až do nedělního večera, kdy skončí volby ve všech státech EU. V Česku se místnosti uzavřely v sobotu ve dvě odpoledne, přesně 24 hodin poté, co se poprvé otevřely. O 21 poslaneckých mandátů usilovalo 841 kandidátů.
Volby do Evropského parlamentu 2019
- 22:27
Pro tuto chvíli on-line přenos z povolebního dění končí. Děkujeme za pozornost.
- 21:47
"Ukazuje se, že ten standardní mainstream, ať středopravý či středolevý, se už vyčerpal. Když se podíváme na parlamentní volby v jednotlivých zemích, tam už se to stalo v minulých letech. Teď jen ta vlna doběhla na evropskou úroveň. Od roku 2014 se politická mapa Evropy hodně změnila," podotkl v Horizontu ČT24 politolog Martin Mejstřík z Mezinárodních teritoriálních studií FSV UK.
- 20:23
Populistické strany v eurovolbách posílily. Na demontáž Unie ale nemají dost hlasů. Více si můžete přečíst zde ZDE.
Volby skončily, ale na rozdíl od všech ostatních hlasování nebude Český statistický úřad zveřejňovat průběžné výsledky sčítání. Volební komisaři začali po uzavření volebních místností ve 14 hodin hlasy pro jednotlivé kandidáty počítat a výsledky odesílat.
Statistici oznámili, že první komise odeslala výsledky již ve 14:24, z posledního okrsku přišly údaje ve 20:14. Se zveřejněním ale musí úřad čekat, než skončí volby v celé Evropské unii. To se stane ve 23 hodin v neděli.
Místní výsledky se sice navzdory moratoriu krátce objevily na webu středočeských Mirošovic, ale brzy zmizely. Podle kraje šlo o chybu volební komise. „Členové komise to mají ve všech pokynech a metodikách. Chybu způsobil lidský faktor,“ zdůraznila vedoucí krajského oddělení správních agend Eva Jůzová. Je přesvědčena, že byli členové volebních komisí proškoleni dostatečně.
Podle místopředsedkyně Českého statistického úřadu Evy Krumpové nezná celkové výsledky žádný člověk. „Dílčí data viděli na přebíracích místech. Jako celek je nevidí vůbec nikdo ani v ústředí, ani je vidět do zítřka nebude. Data jsou rozdělena do databáze, kde jsou zašifrována,“ ujistila s tím, že klíč k přístupu je rozdělen mezi několik lidí.
„Nezaznamenali jsme žádný incident, Policie ČR nám hlásila pouze jeden incident, výtržnost ve volební místnosti,“ řekl bezprostředně po uzavření místností náměstek ministra vnitra pro řízení legislativní sekce Petr Mlsna s tím, že policisté neukázněného člověka z místnosti vyvedli.
V Ostravě či Zlíně se potom objevily v blízkosti volebních místností tiskoviny propagující některá kandidující uskupení. Vnitro také zaregistrovalo krádež státní vlajky v Litovli, uvedl mluvčí ministerstva Ondřej Krátoška. Totéž se podle policie stalo v Bouzově.
Ve Zlíně na Jižních Svazích pak podle zástupce ředitele místní policie Pavla Janíka hlídka „řešila také dva vulgární nápisy na vozovce, které reprezentovaly politický názor pisatele“. Dodal, že jeden z nápisů správce komunikace odstranil, druhý zůstane do příštího týdne.
Problém se vyskytl i v Praze, jak zaznamenali reportéři České televize. Muž, který se nedávno přestěhoval ze Smíchova na Zbraslav a zařídil si expresní vydání nového občanského průkazu, zjistil, že nemůže hlasovat.
„Jsem vyškrtnutý ze seznamu na Praze 5, nejsem zapsaný v seznam v Praze-Zbraslavi, kde jsem už čtrnáct dní přihlášený k trvalému pobytu. Tím pádem nemám kde volit,“ poukázal. Podle předsedy zbraslavské komise Vladimíra Drahockého jsou eurovolby výjimečné tím, že si úřady takové údaje nepředávají automaticky, což se u jiných voleb děje.
V tomto případě by ale čerstvě přestěhovaný volič musel požádat původní městský úřad o vyškrtnutí ze seznamu a potvrzení přinést volební komisi na místě, kde bydlí nyní. Podle náměstka ministra vnitra Petra Vokáče se to týkalo lidí, kteří se přestěhovali po 14. dubnu. Ministerstvo ale podle něj chystá změnu, která by situaci zjednodušila.
Výsledky voleb po nedělním zveřejnění a pondělním projednání Státní volební komisí získají oficiální podobu v úterý vyhlášením ve Sbírce zákonů. Od středy až do pátku 7. června pak bude možné výsledky hlasování napadnout u Nejvyššího správního soudu.
Účast se lišila, leckde přišlo více lidí než minule
Ještě před zveřejněním výsledků by mělo být zřejmé, jaký podíl voličů k urnám přišel. Údaje o účasti je podle Mlsny možné zveřejňovat stejně jako například výsledky povolebních průzkumů.
Po prvním dnu se odhady účasti pohybovaly mezi deseti a dvaceti procenty, v sobotu sice přicházeli další lidé, zpravidla ale účast nepřesáhla 30 procent. Konečné číslo za celou republiku se patrně bude pohybovat mezi 20 a 25 procenty, vyplývá z údajů volebních komisí. Třeba v Karlových Varech podle předsedy volební komise Ivana Plasze přišla pětina voličů, ovšem i to je ve srovnání s minulými eurovolbami zlepšení o devět procent.
V Praze byla účast vyšší než na západě Čech, například v Běchovicích podle prvního povolebního odhadu volební komise šlo více než o 40 procent voličů. V největší městské části – Praze 4 – byla účast v okrscích obvykle mezi 30 a 35 procenty. „Ale máme pár okrsků, kde se účast blíží k 50 procentům,“ uvedl mluvčí městské části Jiří Bigas.
V Brně přišla asi třetina voličů a v celém Jihomoravském kraji asi čtvrtina. Ve srovnání s minulými eurovolbami jde o mírný nárůst.
Byly ale i okrsky s mizivou účastí – třeba v centru Pardubic. Pro to ale má volební komise snadné vysvětlení. „Velký počet osob má bydliště na radnici,“ vysvětlil její předseda Filip Sedlák. Ve středočeském Benešově naopak jedna z volebních místností zaznamenala naopak účast přesahující sto procent zapsaných voličů, protože s voličskými průkazy přišli skauti ze své akce na nedalekém Konopišti.
Také v západočeské Čilé, kde bývá účast tradičně vysoká, se dostavilo více lidí, než je v obci registrováno voličů. Těch je sedmnáct. „Tři nám přišli na voličský průkaz a dohromady přišlo osmnáct lidí,“ vyčíslila zapisovatelka volební komise Ivana Hájková.
Voliče, kteří přišli, hnala různá motivace. Ti mladší ale často hovořili o snaze ovlivnit svoji budoucnost. Jiní zase přicházeli k volbám zkrátka proto, aby se do europarlamentu nedostal některý politický subjekt, který jim nevyhovuje.
O přízeň lidí usilovalo 841 kandidátů, které nominovaly čtyři desítky stran, hnutí nebo jejich koalic. Zvoleno ale může být jen 21 adeptů na europoslance. Na jedno křeslo tak připadají čtyři desítky zájemců.
Z unijní osmadvacítky vybírají v sobotu své europoslance ještě Lotyši, Malťané a Slováci. Britové a Nizozemci tak učinili ve čtvrtek, Irové v pátek. Zbývající státy EU nechaly hlasování na neděli.
První den byl bez komplikací
Volební místnosti se v Česku před noční přestávkou otevřely už v pátek ve 14 hodin. Páteční hlasování se podle informací ministerstva vnitra obešlo bez incidentů. Dílčí komplikace zaznamenali jen na Moravě, a to ještě před volbami. V Prostějově, Českém Těšíně a Ostravě se totiž ve schránkách objevily špatně vytištěné kandidátky, které by byly neplatné.
„Ihned jsme kontaktovali městské a obecní úřady, aby instruovaly všechny okrskové komise, aby vyzvaly voliče k tomu, aby si před tím, než odejdou za plentu, zkontrolovali své volební lístky. Případně aby si u okrskové volební komise vyzvedli novou sadu lístků, která už je vytištěná bezchybně,“ informoval náměstek ministra vnitra Petr Mlsna.
Již první den hlasovali vrcholní politici, mezi prvními přišli k urnám prezident Miloš Zeman či premiér Andrej Babiš (ANO). Během odpoledne odevzdali své hlasy i předsedové ostatních politických stran a hnutí zastoupených v Poslanecké sněmovně. Všichni politici vyzývali občany k účasti ve volbách, někteří připomněli, že minulé eurovolby v roce 2014 přitáhly pouze 18 procent voličů.
„Jestliže lidé nejdou k volbám, riskují, že jiní k volbám jdou a udělají jim peklo na zemi,“ podotkla hlava státu.
Čtyři místní referenda
Spolu s volbami do Evropského parlamentu proběhla v několika českých obcích také místní referenda. Lidová hlasování vyhlásily na 24. a 25. května radnice jihomoravských Holubic a Lovčic, středočeských Měchenic a pražské městské části Běchovice.
Ve všech čtyřech obcích, aby byla hlasování platná. Holubičtí podpořili, aby byly v plánovaném casinu u obce videoloterijní terminály, Měcheničtí zase chtějí nový supermarket. V Lovčicích rozetlo referendum spor o povrch hlavní silnice, bude asfaltová. V Běchovicích řekla většina hlasujících ne stavbě parkoviště, ale vzhledem k poměrně těsnému výsledku a nikterak závratné účasti není výsledek pro zastupitelstvo závazný. Ostatní plebiscity naopak závazné jsou.
