Už za necelých 24 hodin se v Česku otevřou volební místnosti. Obyvatelé osmadvaceti států Evropské unie ve volbách vybírají své zástupce. Eurovolby jsou ve srovnání s jiným hlasováním specifické. Liší se například pravidla pro voliče v zahraničí i to, že statistici zveřejní výsledky až v neděli večer.
Volby do Evropského parlamentu se od jiných voleb, které v Česku probíhají, neliší termínem konání. Volit je možné v pátek a sobotu – tentokrát 24. a 25. května. První den budou místnosti otevřené od 14 do 22 hodin, druhý den od 8 do 14 hodin, celkem tedy čtrnáct hodin.
Čeští europoslanci se volí jen v Česku
Volit mohou všichni občané, kterým bude nejpozději 25. května 18 let a kteří mají v Česku trvalé bydliště nebo se prokážou volebním průkazem. Liší se však pravidla pro voliče, kteří žijí v zahraničí. Na rozdíl od sněmovních nebo prezidentských voleb není možné vybírat české europoslance jinde než ve volebních místnostech přímo v Česku.
V úvahu tedy připadalo vyzvednutí voličského průkazu na ambasádě a návštěva vlasti, případně mohou čeští občané volit v jiné evropské zemi, pokud splňují tamní podmínky. To není automatické, například v Lucembursku mohou unijní občané volit až po pěti letech pobytu a liší se také věková hranice, odkdy lze hlasovat. Například v Rumunsku musí být voliči staří alespoň 23 let, v Itálii dokonce 25 let.
V Česku je potom „nabídka“ kandidátů ve všech volebních místnostech stejná, celá republika je v tomto případě jediným volebním obvodem. S voličskými průkazy je možné hlasovat kdekoli na území ČR, pro jejich vydání platila podobná pravidla jako před jinými volbami. Žádat o ně bylo možné do minulého pátku písemně, lhůta pro osobní vyzvednutí uplynula ve středu 22. května v 16 hodin.
V Česku mohou hlasovat i unijní občané, pokud na úřadě včas – tj. do 18. dubna – požádali o zapsání na seznam voličů, bude jim nejpozději druhý den voleb více než osmnáct let a jsou zaregistrováni k přechodnému nebo trvalému pobytu nejpozději 45 dní před volbami.
Nicméně občané řady unijních států mají možnost vybírat i na dálku europoslance své vlasti, kterou čeští voliči nedostali. Většina zemí umožňuje při eurovolbách hlasování na ambasádách, korespondenční hlasování, případně elektronické hlasování. Pouze na vlastním území volí kromě Čechů také Irové, Malťané a Slováci.
Volební lístky by měly být ve schránkách. Obálky jsou ale zvlášť objemné
Volební lístky pak každé domácnosti měly dorazit přímo do schránky. Radnice je měly rozeslat nejpozději tři dny před začátkem voleb, tedy do 21. května.
Některé radnice ale hlásily, že obálky nemohou doručit, protože jsou příliš objemné. Kdo lístky nedostal, může si je vyzvednout ve volební místnosti. Platí to i pro voliče z některých částí Ostravy, Českého Těšína a Prostějova, ve schránkách totiž našli lístky chybně vytištěné.
Volební místnost: nutný je občanský průkaz nebo pas
Samotná návštěva volební místnosti se nebude lišit od jiných voleb: Volič přijde, prokáže se volební komisi občanským průkazem či cestovním pasem, eventuálně též voličským průkazem, dostane volební obálku a případně i obálku s volebními lístky, pokud si ji nepřinese z domova.
Za plentou potom vybere jeden volební lístek, který vloží do prázdné obálky. V eurovolbách je možné udělit až dva preferenční hlasy, takže na lístku lze zakroužkovat jednoho nebo dva kandidáty. Vybraný volební lístek v obálce je potom nutné vhodit do volební urny, druhou obálku s nepoužitými listy lze vyhodit do koše.
Volby do Evropského parlamentu se od jiných voleb, které se v Česku konají, liší ještě tím, že nebude po uzavření volebních místností možné veřejně sledovat průběh sčítání hlasů. Komise sice hlasy sečtou, ale Český statistický úřad smí výsledky zveřejnit až poté, co se zavřou volební místnosti v celé Evropské unii. To se stane až v neděli večer – v Itálii se volí do 23 hodin.
Po brexitu zbude 705 europoslanců, z toho 21 českých
Ve volbách do Evropského parlamentu se bude vybírat 751 poslanců. Po vystoupení Spojeného království z Evropské unie se ale počet sníží na 705, část britských křesel zanikne bez náhrady, další si rozdělí některé členské země. Česka se to ale netýká, před brexitem i po něm bude mít 21 europoslanců. O tato křesla usiluje na 39 listinách celkem 844 kandidátů.
Eurovolby v Česku provází nízká volební účast. V roce 2004 přišlo 28 procent voličů, o pět let později podobný podíl a v roce 2014 byla účast dokonce jen osmnáctiprocentní. Tentokrát ale prezidenti členských států EU vyzvali všechny evropské občany, kteří jsou oprávněni hlasovat, aby se květnových voleb zúčastnili.
„Jste to vy, evropští občané, kdo rozhodne, jakým směrem by se měla Evropská unie vydat,“ uvedli. Upozornili, že poslanci budou společně s Radou Evropské unie rozhodovat například o tom, které předpisy by měly v Evropě platit. Společné prohlášení prezidentů podpořila i česká hlava státu Miloš Zeman.
- Evropa je nejlepší nápad, jaký jsme kdy měli
- Evropská integrace pomohla realizovat staletou naději na mír v Evropě poté, co nespoutaný nacionalismus a další extrémní ideologie dovedly Evropu k barbarství dvou světových válek. Dodnes nemůžeme a neměli bychom brát mír a svobodu, prosperitu a blahobyt jako samozřejmost. Je nezbytné, abychom se do velké myšlenky mírové a integrované Evropy aktivně zapojili všichni.
- Volby do Evropského parlamentu mají zvláštní význam: Jste to vy, evropští občané, kdo rozhodne, jakým směrem by se měla Evropská unie vydat. My, prezidenti Bulharska, České republiky, Německa, Estonska, Irska, Řecka, Francie, Chorvatska, Itálie, Kypru, Lotyšska, Litvy, Maďarska, Malty, Rakouska, Polska, Portugalska, Rumunska, Slovinska, Slovenska a Finska proto vyzýváme evropské občany, kteří jsou oprávněni hlasovat, aby se zúčastnili voleb do Evropského parlamentu na konci května roku 2019.
- Evropské národy se z vlastní svobodné vůle spojily v Evropskou unii, která je založena na principech svobody, rovnosti, solidarity, demokracie, spravedlnosti a loajality mezi jejími členy. Unii, která nemá v dějinách Evropy obdoby. V naší Evropské unii jsou to právě volení poslanci Evropského parlamentu, kdo společně s Radou Evropské unie, tedy s vládami všech členských států, rozhoduje o tom, které předpisy by měly v Evropě platit či jak bude nakládáno s evropským rozpočtem.
- Všichni jsme Evropané
- Pro mnoho lidí v Evropě, zejména pak pro příslušníky mladé generace, se evropské občanství stalo jejich druhou přirozeností. V jejich pojetí se láska k vesnici, městu, regionu či národu nevylučuje s oddaností Evropě.
- Naše Evropa je schopna čelit výzvám společně
- V posledních měsících, více než kdy jindy, čelí Evropská unie skutečným výzvám. Poprvé od začátku evropské integrace lidé zpochybňují některé integrační kroky, jako například zavedení svobody pohybu nebo vytvoření společných institucí. Poprvé členský stát usiluje o odchod z Unie. Současně však jiní vyzývají k větší integraci v EU nebo v eurozóně či podporují vícerychlostní Evropu.
- Názory na tyto záležitosti se liší mezi občany a vládami členských států, jakož i mezi námi, hlavami států. Nicméně všichni souhlasíme, že evropská integrace a jednota jsou nezbytností a že chceme udržet Evropu v podobě Unie. Pouze silné společenství bude schopno čelit globálním výzvám současnosti. Dopady změn klimatu, terorismu, ekonomické globalizace a migrace se nezastaví na státních hranicích. Čelit těmto výzvám a pokračovat na cestě k hospodářské a sociální soudržnosti a růstu můžeme úspěšně pouze tehdy, budeme-li spolupracovat jako rovnocenní partneři na institucionální úrovni.
- Chceme silnou a integrovanou Evropu
- Potřebujeme silnou Evropskou unii, Unii, která má společné instituce, Unii, která neustále kritickým okem přezkoumává svou práci a je schopna se reformovat, Unii, která je postavena na svých občanech a na svých členských státech jako na hlavních základech.
- Tato Evropa potřebuje živou politickou diskusi o své budoucnosti, která bude vycházet z Římské deklarace ze dne 25. března 2017. Evropa je schopna ustát velmi široké spektrum názorů a myšlenek. Rozhodně však nesmíme dopustit návrat Evropy, v níž země již nejsou rovnocennými partnery, nýbrž protivníky.
- Naše sjednocená Evropa potřebuje silný hlas národů. Proto vás vyzýváme, abyste uplatnili své hlasovací právo. Hlasovat se totiž bude o naší společné evropské budoucnosti.
- Rumen Radev
Prezident Bulharské republiky - Miloš Zeman
Prezident České republiky - Frank-Walter Steinmeier
Prezident Spolkové republiky Německo - Kersti Kaljulaid
Prezident Estonské republiky - Michael D. Higgins
Prezident Irska - Prokopios Pavlopoulos
Prezident Řecka - Emmanuel Macron
Prezident Francouzské republiky - Kolinda Grabar-Kitarović
Prezident Chorvatské republiky - Sergio Mattarella
Prezident Italské republiky - Nicos Anastasiades
Prezident Kyperské republiky - Raimonds Vējonis
Prezident Lotyšské republiky - Dalia Grybauskaitė
Prezident Litevské republiky - János Áder
Prezident Maďarské republiky - George Vella
Prezident Maltské republiky - Alexander Van der Bellen
Prezident Rakouské republiky - Andrzej Duda
Prezident Polské republiky - Marcelo Rebelo de Sousa
Prezident Portugalské republiky - Klaus Johannis
Prezident Rumunska - Borut Pahor
Prezident Slovinské republiky - Andrej Kiska
Prezident Slovenské republiky - Sauli Niinistö
Prezident Finské republiky
