Volby do Evropského parlamentu 2019

Pro tuto chvíli on-line přenos z povolebního dění končí. Děkujeme za pozornost.

"Ukazuje se, že ten standardní mainstream, ať středopravý či středolevý, se už vyčerpal. Když se podíváme na parlamentní volby v jednotlivých zemích, tam už se to stalo v minulých letech. Teď jen ta vlna doběhla na evropskou úroveň. Od roku 2014 se politická mapa Evropy hodně změnila," podotkl v Horizontu ČT24 politolog Martin Mejstřík z Mezinárodních teritoriálních studií FSV UK.

Populistické strany v eurovolbách posílily. Na demontáž Unie ale nemají dost hlasů. Více si můžete přečíst zde ZDE.

Belgičané v neděli kromě zástupců v Evropském parlamentu vybírali také poslance v regionálních sněmech a v celostátním parlamentu.

V belgickém parlamentu se po včerejších volbách krajně pravicová strana Vlámský zájem stává třetí nejsilnější stranou. Polepšila si o 15 mandátů a obsadí celkem 18 křesel. Na jihu země naopak posílila krajní levice. Strany minulé koalice vykázaly ztráty.

Podle agentury AFP volby prohloubily roztříštěnost 150členného zákonodárného sboru, do něhož se dostalo 12 subjektů.

Ve volbách oslabily dvě hlavní politické frakce, které budou nyní odkázány na spolupráci zejména s posílenými liberály.

Frakce evropských lidovců by v Evropském parlamentu místo 221 křesel, která obsadila po posledních volbách v roce 2014, měla získat 180 mandátů, zatímco socialisté si ze 191 poslanců pohorší na 145. Obě formace si tedy zachovají postavení nejsilnějších skupin, v 751členném sboru však již nebudou mít většinu.

Třetí frakce v pořadí, liberální ALDE, by podle dosud zveřejněných výsledků mohla dosáhnout na 109 křesel. Zástupci těchto frakcí vzápětí po zveřejnění odhadů začali mluvit o spolupráci.

Protiimigrační Liga vicepremiéra Mattea Salviniho sice evropské volby v Itálii drtivě vyhrála, ale z volebních dat vyplývá, že se opírá o relativně malá města a v žádném z velkých měst nevyhrála. Informovala o tom dnes agentura Reuters.

Liga v neděli získala 34,3 procenta hlasů, zatímco druhé, proevropské Demokratické straně (PD) hlas dalo 22,7 procenta voličů. PD však Ligu porazila ve velkých městech v její baště na severu, například v Miláně a Janově, a také v Římě v centrální části Itálie.

Analýza: Neplánovaní europoslanci, oblíbenci a smolaři. Příspěvek od politologa ČT Kamila Švece si můžete přečíst ZDE.

Španělští socialisté (PSOE) premiéra Pedra Sáncheze kromě eurovoleb s přehledem vyhráli i volby místní a regionální. Měli nejvíce hlasů v deseti z 12 regionů, kde se volilo. Nepodařilo se jim ale získat Madrid.

"Rozhodně zabrala velmi kontaktní kampaň," uvedl zpravodaj ČT v Itálii Jakub Nettl k vítězství Salviniho protiimigrační Ligy.

Lidé, kteří se účastnili Salviniho předvolebních mítinků, podle Nettla oceňovali, že "konečně nějaký politik přijel až za nimi, že si vyslechl, jaké problémy je trápí, že naznačil nějaké schopnosti tyto problémy řešit."

"Odkazovali zejména na to, že se výrazně zmírnil příliv migrantů, kteří se vyloďují na italských březích, a také ocenili to, že k nim Matteo Salvini mluvil jejich řečí, které byli schopni rozumět," dodal.

Vláda rakouského kancléře Sebastiana Kurze - i přes historický úspěch jeho strany v evropských volbách – končí. Rakouský parlament jí pouhý den po uzavření volebních místností vyslovil nedůvěru. Více si můžete přečíst ZDE.

Volby do Evropského parlamentu změnily dlouholetý status quo celoevropské politiky. Například v Německu, Francii a Velké Británii ztrácely tradiční vládní strany, a svých nejlepších výsledků naopak dosáhli pravicoví nacionalisté v Itálii či Polsku. Navzdory jejich úspěchu se ale nenaplnila možnost razantního nástupu pravicových stran ve všech členských státech. Více ZDE.

Protiimigrační Liga italského ministra vnitra Mattea Salviniho si připsala obzvláště vysoké zisky v regionech, které se potýkaly s problémy spojenými s velkým přílivem migrantů. Například na ostrově Lampedusa Liga získala 46 procent hlasů, ve městě Ventimiglia u hranic s Francií pak 44 procent.

Podle médií získal mandát europoslance i bývalý rakouský vicekancléř a předseda svobodných Heinz-Christian Strache. Na kandidátce svobodných figuroval na 42. místě, do popředí jej ale katapultovalo zatím více něž 37 tisíc preferenčních hlasů. V Rakousku sčítání hlasů stále probíhá. Strache minulý týden odstoupil po skandálním videu, na kterém sliboval přidělení státních zakázek výměnou za politickou podporu domnělé neteři ruského oligrachy.

Hlavní akciové trhy v Evropě reagovaly na výsledky voleb do europarlamentu mírně pozitivně. Výsledky vyhodnotily jako vítězství proevropských sil. Podle analytiků se nenaplnil scénář zlomového triumfu antisystémových stran a investoři neočekávají radikální změny ve směřování bloku.

Podle politologa Jana Kubáčka bude nové složení europarlamentu znamenat mnohem častější hledání kompromisů. "Pro zemi střední velikosti, jako je Česká republika, to nutně nemusí být špatně," dodává politolog.

Podle Grospiče se vztah KSČM vůči koaliční vládě ANO a ČSSD nemění, postoj strany se i nadále bude odvíjet od jednotlivých programových bodů.

"Jsme rádi, že jsme zůstali zastoupeni v Evropském parlamentu," uvedl místopředseda KSČM Stanislav Grospič. Komunisté nepovažují svůj výsledek za dobrý, odráží prý politiku, která se jim v poslední době nedařila. O situaci bude jednat výkonný výbor strany.

"Nějaký signál to vyslalo, sociální demokracie zůstala hloboko pod pětiprocentní hranicí. Vládní koalice tyto volby prohrála," komentuje vliv voleb na vnitropolitickou situaci Výborný.

"S Pavlem Svobodou strana dál počítá, je to odborník na evropské právo. Máme dohodnutou schůzku a budeme se bavit, jak dál," řekl k "přeskočení" lídra kandidátky předseda KDU-ČSL Marek Výborný. Jeho strana chce získat pro ČR místo v zemědělském výboru.

"Nastal čas pro zelená témata," komentuje úspěch Zelených ve volbách v Německu zpravodaj ČT Martin Jonáš. Připomíná, že Zelení sice svá témata roky nemění, aktuální dění s ohledem na stále častější diskusi o změnách klimatu jim ale hrálo do karet. Zelení mají navíc podporu mladých Němců, pro které je ekologie důležitým tématem.