Česká republika přestala výjimku pro plnění starších smluv na obchod s vojenským materiálem s Ruskem po zavedení sankčního režimu Evropské unie uznávat v roce 2019. V Bruselu také zahájila snahu o úplné zrušení výjimky. Uvedlo to ministerstvo zahraničí. Britský list The Daily Telegraph v sobotu napsal, že Česko dodalo v letech 2015 až 2020 Rusku navzdory embargu zbraně za 14,3 milionu eur (349 milionů korun).
Výjimku pro starší smlouvy o dodávkách zbraní do Ruska neuznává Česko tři roky, uvedlo ministerstvo zahraničí
Podle deníku, který se odvolává na analýzu Evropské unie, je pravděpodobné, že zbraně, včetně bomb a raket, Rusko využívá při nynější vojenské agresi proti Ukrajině.
Evropská unie uvalila embargo na obchod s vojenským materiálem s Ruskem v roce 2014. V neděli mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) Vojtěch Srnka sdělil, že pokud Česko i poté dodalo nějaké zbraně Rusku, bylo to na základě smluv uzavřených před 1. srpnem 2014. Resort obrany nevydal od roku 2014 žádné souhlasné stanovisko s vývozem významného materiálu do této země, řekla vedoucí tiskového oddělení ministerstva Jana Zechmeisterová.
„Na obchod s vojenským materiálem s Ruskem existovala i po zavedení sankčního režimu EU v roce 2014 výjimka pro plnění starších smluv, uzavřených před srpnem 2014. Česká republika přestala sama tuto výjimku akceptovat již v roce 2019 a dokonce zahájila v Bruselu iniciativu mezi státy EU, která by tuto výjimku zcela zrušila,“ informovala v pondělí mluvčí ministerstva zahraničí Lenka Do.
Česko podle resortu vojenský materiál do Ruska nevyváželo a nelicencovalo. Omezené licence na vývozy do země se týkaly pouze ručních zbraní pro civilní trh nebo lovecké či sportovní využití, tvrdí ministerstvo.
Co se týče exportu zboží dvojího užití, tedy takového, které lze využít jak vojensky, tak pro civilní potřeby, Česko jej podle úřadu posuzovalo velmi přísně. Vyjádření ministerstva zahraničí pro gestorský orgán, kterým je Licenční správa ministerstva průmyslu, mnohdy doporučovala negativní stanoviska právě proto, aby zboží nemohlo být zneužito pro potřeby ruského vojenského průmyslu, konstatovala Do.
Zbraně téměř za devět miliard
Evropská unie přijala zbrojní embargo po ruské anexi ukrajinského Krymu v roce 2014. Mezery v opatřeních ale podle The Daily Telegraph nejméně deseti členským zemím umožnily v letech 2015 až 2020 do Ruska vyvézt zbraně téměř za 350 milionů eur (8,5 miliardy korun). Odstranit mezery v embargu se podařilo až letos, když Rusko znovu napadlo Ukrajinu.
Největším vývozcem zbraní do Ruska byla v šestiletém období Francie následovaná Německem, Itálií, Rakouskem a Bulharskem. Česko bylo na šestém místě.
Loni, kdy už se Rusko připravovalo na válku s Ukrajinou, unijní země Moskvě dodaly zbraně v hodnotě 39 milionů eur (951 milionů korun). O vývozu evropských zbraní do Ruska informoval už v březnu novinářský tým Investigate Europe, i když bez přesných čísel pro jednotlivé země.
