Francie, Německo i Česko vyvážely do Ruska zbraně i po okupaci Krymu, píše Daily Telegraph

Francie a Německo dodaly v letech 2015 až 2020 Rusku zbraně za 274 milionů eur (6,7 miliardy korun), Česká republika za 14,3 milionu eur (349 milionů korun). Využily – stejně jako některé další členské země Evropské unie – mezery v embargu. Informace zveřejnil britský list The Daily Telegraph s odvoláním na analýzu Evropské unie. Podle deníku je pravděpodobné, že zbraně, včetně bomb a raket, Rusko využívá při nynější vojenské agresi proti Ukrajině.

EU přijala zbrojní embargo po ruské anexi ukrajinského Krymu v roce 2014. Mezery v embargu se podařilo odstranit až letos, když Rusko napadlo Ukrajinu. V letech 2015 až 2020 ale mezery v opatřeních umožnily nejméně deseti členským zemím vyvézt do Ruska zbraně za téměř 350 milionů eur (8,5 miliardy korun).

Největším vývozcem zbraní do Ruska byla v šestiletém období Francie (152 milionů eur), následovaná Německem (121,8 milionu eur), Itálií (22,4 milionu eur), Rakouskem (18,5 milionu eur) a Bulharskem (16,5 milionu eur). Česko bylo na šestém místě.

Prý jen pro civilní účely

Berlín podle britského listu využil toho, že embargo umožňovalo do Ruska exportovat vybavení dvojího užití, tedy takové, které lze využít jak vojensky, tak pro civilní potřeby. Moskva se přitom zavázala, že ho bude používat právě pouze pro civilní účely. Francie pak využila možnosti naplnit smlouvy dojednané před rokem 2014.

Loni, tedy v době, kdy už se Rusko připravovalo na válku s Ukrajinou, země EU Moskvě dodaly zbraně v hodnotě 39 milionů eur (951 milionů korun).

Uvádět detaily nelze

O vývozu evropských zbraní do Ruska informoval už v březnu novinářský tým Investigate Europe (IE), i když bez přesných čísel pro jednotlivé země. Novináři tehdy uvedli, že export zahrnoval rakety, bomby, torpéda, pušky, pozemní vozidla i lodě. Český průmysl podle nich Moskvě dodával letouny, včetně těch bezpilotních, nebo letecké komponenty.

České ministerstvo průmyslu a obchodu tehdy informaci nepotvrdilo. „Uvádět detaily o konkrétních vývozech nám bohužel zákon neumožňuje,“ vysvětlil mluvčí úřadu Vojtěch Srnka. Obecně poznamenal, že šlo o plnění smluv uzavřených před 1. srpnem 2014 nebo o dodávky náhradních dílů či služeb nezbytných pro údržbu a bezpečnost stávajících kapacit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Příměří v ohrožení. Izrael podnikl dosud nejsilnější útok na Libanon

Izraelské útoky v Libanonu ve středu zabily desítky lidí a stovky dalších zranily, uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle AFP potvrdila, že podnikla svůj „největší koordinovaný úder“ proti teroristickému hnutí Hizballáh od začátku bojů, tedy od 2. března. Bez předchozích varování bylo několikrát ostřelováno zejména centrum Bejrútu, a to včetně obytných čtvrtí. Hizballáh zprvu své útoky pozastavil, v reakci na ostřelování však společně s Íránem zvažuje údery na Izrael.
včeraAktualizovánopřed 2 mminutami

Rutte jde za Trumpem zabránit rozpadu NATO

Americký prezident Donald Trump bude ve středu jednat s generálním tajemníkem Severoatlantické aliance Markem Ruttem o možnosti vystoupení Spojených států z NATO, uvedla podle agentury AFP mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová. Trump se podle ní domnívá, že Aliance za americko-izraelské války s Íránem neprošla testem a selhala. Jeho administrativa podle listu The Wall Street Journal (WSJ) zvažuje potrestání některých zemí NATO za nedostatečnou podporu války s Íránem.
včeraAktualizovánopřed 55 mminutami

Írán zastavil tankery v Hormuzském průlivu, Izrael podle něj porušil příměří

Írán zastavil ve středu odpoledne ropné tankery proplouvající Hormuzským průlivem poté, co Izrael podle něj porušil nově podepsané dvoutýdenní příměří, informovala íránská agentura Fars. Dohoda mezi USA a Íránem, kterou zprostředkoval Pákistán, měla rovněž zajistit volnou plavbu touto úžinou. Íránské námořnictvo podle agentury Reuters oznámilo, že majitelé musí získat od Íránu povolení k proplutí, jinak na jejich lodě zaútočí a zničí je. Ve středu v noci nicméně nejmenovaná íránská agentura uvedla, že pro plavbu průlivem byly vymezeny bezpečné trasy, lodě jen musí koordinovat svou plavbu s íránskými revolučními gardami.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ceny ropy a plynu v reakci na příměří klesají

Ceny ropy a plynu se snižují v reakci na oznámení dvoutýdenního příměří mezi Spojenými státy a Íránem, které přináší naději na obnovení přepravy obou komodit Hormuzským průlivem. Cena ropy Brent ztratila třináct procent a propadla se pod 95 dolarů za barel, cena americké ropy West Texas Intermediate (WTI) klesla o více než patnáct procent pod 95 dolarů za barel. Plyn zlevnil zhruba o sedmnáct procent a pohybuje se kolem 44 eur za megawatthodinu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Světoví lídři vítají příměří mezi USA a Íránem, vyzývají k trvalému míru

Generální tajemník OSN António Guterres uvítal dvoutýdenní příměří mezi USA a Íránem. Šéf OSN zároveň vyzval všechny strany konfliktu, aby pracovaly na dosažení trvalého míru na Blízkém východě. Příměří vítá také německý kancléř Friedrich Merz, i podle něj je nyní nutné vyjednat trvalý mír. Britský premiér Keir Starmer chce s partnery v Perském zálivu jednat o trvalém otevření Hormuzského průlivu. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona by dohoda měla zahrnovat i Libanon. Příměří je podle českého ministerstva zahraničí důležitý krok k deeskalaci konfliktu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

USA a Írán souhlasily s dvoutýdenním příměřím

Spojené státy a Írán souhlasily s okamžitým příměřím v celé oblasti Blízkého východu, dohodu potvrdili i jejich spojenci. Klid zbraní se podle pákistánského premiéra Šahbáze Šarífa, který dohodu zprostředkovával, týká i Libanonu, to ovšem izraelský premiér Benjamin Netanjahu odmítá. Kuvajt, Katar, Spojené arabské emiráty a Írán tvrdí, že se i po vyhlášení příměří staly terčem útoků. Teherán v reakci na izraelské útoky v Libanonu nevyloučil možné údery na Izrael. Ministr obrany USA Pete Hegseth na brífinku chválil americké úspěchy ve válce s Íránem.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ruští hackeři, proti nimž zasáhla vojenská rozvědka, ovládli podle NÚKIB routery

Vojenské zpravodajství (VZ) se v březnu zapojilo do mezinárodní operace proti aktivitám hackerů spojovaným s ruskou vojenskou zpravodajskou službou GRU a která přes routery prováděla kybernetické útoky na státní a další organizace v tuzemsku i zahraničí. Operaci vedl americký úřad FBI a jejím cílem bylo odebrat útočníkům přístup k napadeným zařízením a ty následně zabezpečit.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Maďarsko a Rusko podepsaly tajný dvanáctibodový plán sbližování

Podle médií se Maďarsko a Rusko dohodly na dvanáctibodovém plánu na rozšíření spolupráce v oblasti ekonomiky, energetiky, obchodu a kultury. Dokumenty, které získali novináři, naznačují, že Budapešť a Moskva usilují o prohloubení bilaterálních vztahů před maďarskými parlamentními volbami. Zprávu o tom přinesl server Politico.
před 9 hhodinami
Načítání...