Francie a Německo dodaly v letech 2015 až 2020 Rusku zbraně za 274 milionů eur (6,7 miliardy korun), Česká republika za 14,3 milionu eur (349 milionů korun). Využily – stejně jako některé další členské země Evropské unie – mezery v embargu. Informace zveřejnil britský list The Daily Telegraph s odvoláním na analýzu Evropské unie. Podle deníku je pravděpodobné, že zbraně, včetně bomb a raket, Rusko využívá při nynější vojenské agresi proti Ukrajině.
Francie, Německo i Česko vyvážely do Ruska zbraně i po okupaci Krymu, píše Daily Telegraph
EU přijala zbrojní embargo po ruské anexi ukrajinského Krymu v roce 2014. Mezery v embargu se podařilo odstranit až letos, když Rusko napadlo Ukrajinu. V letech 2015 až 2020 ale mezery v opatřeních umožnily nejméně deseti členským zemím vyvézt do Ruska zbraně za téměř 350 milionů eur (8,5 miliardy korun).
Největším vývozcem zbraní do Ruska byla v šestiletém období Francie (152 milionů eur), následovaná Německem (121,8 milionu eur), Itálií (22,4 milionu eur), Rakouskem (18,5 milionu eur) a Bulharskem (16,5 milionu eur). Česko bylo na šestém místě.
Prý jen pro civilní účely
Berlín podle britského listu využil toho, že embargo umožňovalo do Ruska exportovat vybavení dvojího užití, tedy takové, které lze využít jak vojensky, tak pro civilní potřeby. Moskva se přitom zavázala, že ho bude používat právě pouze pro civilní účely. Francie pak využila možnosti naplnit smlouvy dojednané před rokem 2014.
Loni, tedy v době, kdy už se Rusko připravovalo na válku s Ukrajinou, země EU Moskvě dodaly zbraně v hodnotě 39 milionů eur (951 milionů korun).
Uvádět detaily nelze
O vývozu evropských zbraní do Ruska informoval už v březnu novinářský tým Investigate Europe (IE), i když bez přesných čísel pro jednotlivé země. Novináři tehdy uvedli, že export zahrnoval rakety, bomby, torpéda, pušky, pozemní vozidla i lodě. Český průmysl podle nich Moskvě dodával letouny, včetně těch bezpilotních, nebo letecké komponenty.
České ministerstvo průmyslu a obchodu tehdy informaci nepotvrdilo. „Uvádět detaily o konkrétních vývozech nám bohužel zákon neumožňuje,“ vysvětlil mluvčí úřadu Vojtěch Srnka. Obecně poznamenal, že šlo o plnění smluv uzavřených před 1. srpnem 2014 nebo o dodávky náhradních dílů či služeb nezbytných pro údržbu a bezpečnost stávajících kapacit.
