Vláda odsouhlasila zákon o státním zastupitelství ve verzi se sedmiletým funkčním obdobím vedoucích státních zástupců. Novela také ztěžuje odvolání nejvyššího státního zástupce vládou a stanoví nová kritéria pro vedoucí státní zástupce. Zákon předpokládá, že budou mít také praxi na pozici veřejných žalobců.
Vláda kývla na zákon o státním zastupitelství se sedmiletými funkčními obdobími
Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) řekl po jednání vlády, že si jeho úřad od nového zákona slibuje, že vyloučí riziko nepřípustného politického vlivu nebo tlaku na činnost státního zastupitelství a jeho fungování.
Cílem předlohy je zejména stanovení jasnějších pravidel pro jmenování a odvolávání vedoucích státních zástupců a také zavedení jejich funkčních období. Zatím jsou jmenováni bez časového omezení, ovšem s tím, že je vláda může kdykoli a bez uvedení důvodu odvolat. To by se mělo v budoucnu změnit, vláda by mohla vedoucí státní zástupce odvolat pouze ve vyjmenovaných případech a její rozhodnutí by ještě musel potvrdit Nejvyšší správní soud.
Na druhé straně bude výkon funkce omezen sedmiletými funkčními obdobími. Aby všichni vedoucí funkcionáři státních zastupitelství nenastoupili ve funkčním období jedné vlády, výběrová řízení by se konala postupně v několika letech, řekl Blažek.
Do funkce nejvyššího státního zástupce nemá být podle novely možné jmenovat nikoho opakovaně, úprava zároveň vylučuje, že by mohl být nejvyšším státním zástupcem žalobce, kterému bylo pravomocně uloženo kárné opatření, ledaže by bylo zahlazeno. Norma zavádí také požadavky na odborné znalosti, profesní zkušenosti a morální vlastnosti vedoucích státních zástupců. Uchazeči budou muset splnit také požadovanou dobu praxe.
Kritika přišla od dalších resortů i státních zástupců
Unie státních zástupců po schválení novely vládou sice uvedla, že zákon vítá, ale zároveň se netají výhradami. Podle jejího prezidenta Tomáše Foldyny jí jde hlavně o podmínky pro jmenování nejvyššího státního zástupce.
Podle unie by měl mít uchazeč o funkci praxi alespoň několik let na státním zastupitelství. Praxe podle Foldyny zajistí, že nejvyšší státní zástupce bude znát fungování státního zastupitelství i principy výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení. „Jinak hrozí, že se stane závislým na svém aparátu, nebo bude moci být ovlivněn jinými faktory,“ uvedl.
Podobnou výhradu vyjádřili již při přípravě novely ministerstvo vnitra, ministerstvo pro místní rozvoj a předseda Legislativní rady vlády.
Nejvyšší státní zastupitelství bylo navíc nespokojené s délkou funkčního období vedoucích státních zástupců. Šéf žalobců Igor Stříž uvedl, že by považoval za lepší, aby bylo desetileté, upozornil, že na deset let jsou jmenováni předsedové Nejvyššího soudu i Nejvyššího správního soudu. Desetileté období doporučila i protikorupční rada vlády.
Podobně smýšlí i Unie státních zástupců. Ministerstvem navrhovanou sedmiletou dobu působení považuje za nedostatečnou. „Argument, že nejvyšší státní zástupce je představitelem moci výkonné, zde neobstojí, protože – na rozdíl od vedoucích představitelů ústředních orgánů státní správy – nebude nejvyšší státní zástupce mít možnost funkční období opakovat,“ sdělil Foldyna. Ministr Blažek naopak již dříve řekl, že se mu zdá sedm let příliš, sám by za vhodně dlouhé období považoval pětileté.
Kupka coby český zástupce se při projednávání Istanbulské úmluvy v EU zdrží
Kabinet se zabýval také Úmluvou Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí, známou také jako Istanbulská úmluva. Neprojednával ji ovšem věcně, to podle Blažka teprve přijde na řadu. Zatím pouze rozhodl, že se český zástupce při jednání Evropské unie o přijetí dokumentu zdrží.
Oním českým zástupcem bude ministr dopravy Martin Kupka (ODS), protože návrh bude projednávat Rada ministrů dopravy. Pavel Blažek řekl, že to považuje za paradoxní.
Obecně by se podle něj měly v debatě o istanbulské úmluvě na národní úrovni uklidnit vášně. Vláda plánuje o postoupení dokumentu k ratifikaci rozhodovat za týden. O tématu budou podle ministra diskutovat i stranické orgány vládní pětikoalice.
Za prodej nezapsaných léků by mohly lékárnám hrozit tvrdé postihy
Až dvacetimilionovou pokutu nebo zákaz činnosti by si podle dalšího zákona, který ve středu schválila vláda, mohly „vysloužit“ lékárny, které by prodávaly léky nezapsané do evidence. Ministerstvo zdravotnictví chce zpřísněním trestu za nezapsání přípravku zabránit reexportům léků.
Zatímco za nelegální vývoz léku zavedeného do evidence může Státní ústav pro kontrolu léčiv nyní uložit až dvacetimilionový postih, za jeho nezaevidování jen nejvýše dvoumilionový. „Systematické nezavádění léků do evidence spojené s jejich mizením se děje a jedná se o nelegální činnost,“ podotkl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Další novelou připravovanou na červen plánuje jeho úřad nařídit povinné skladování léků.
Společně s národní novelou schválil kabinet také normu o zdravotnických prostředcích, která vychází z unijní směrnice, jejímž cílem je na evropské úrovni zlepšit koordinaci a zefektivnit dostupnost zdravotnických prostředků. Oba návrhy nyní posoudí Poslanecká sněmovna.
