Většina sněmovních stran loni hospodařila s přebytkem. Komunisté přišli o devět milionů

3 minuty
Události: Hospodaření stran
Zdroj: ČT24

Většina sněmovních stran, kromě KSČM, hospodařila v loňském roce s přebytkovým rozpočtem. Vyplývá to z finančních zpráv, které strany zveřejňují ke konci prvního čtvrtletí. Přebytek 63,4 milionu mělo vládní hnutí ANO, koaliční ČSSD díky úspěchu ve sporu o dluh s dědici advokáta Zdeňka Altnera vykázala zisk dokonce 98,8 milionu. V plusu skončila i ODS, Piráti, SPD, lidovci, Starostové a TOP 09. Ztrátu devět milionů korun naopak zaznamenali komunisté.

Hnutí ANO, které má nejvíce poslanců, má od státu nejvyšší příjmy, téměř 150 milionů za rok. Vládnímu hnutí se podařilo výrazně snížit výdaje, i přesto mělo nejdražší kampaň před volbami do Evropského parlamentu.

Hnutí ANO také nedávno splatilo poslední část půjčky svému předsedovi a zakladateli Andreji Babišovi ve výši 24 milionů korun. Koncem roku 2017 činila bezúročná půjčka současného premiéra 124 milionů, splatnost měla v úterý 31. března. 

„Šlo o historickou půjčku. Pan Babiš na začátku do hnutí nějaké prostředky investoval, když ty možnosti ještě byly, kdy to nebylo omezeno zákonem,“ uvedl poslanec a hlavní manažer hnutí Jan Richter.

ČSSD odvrátila hrozbu platby za vysouzení Lidového domu

Hospodářský výsledek ČSSD zásadním způsobem ovlivnil úspěch u Nejvyššího soudu ve sporu s dědici advokáta Zdeňka Altnera. Ten straně pomohl získat zpět její sídlo, za což měla ČSSD zaplatit 318 milionů korun. Díky tomu strana vykázala zápornou nákladovou položku 117,39 milionu, což snížilo celkové náklady na 10,25 milionu korun.

„Dneska máme i pohledávky například vůči panu Altnerovi ve výši více než sedmnáct milionů korun. Máme nějaké soudní spory, které pro nás vypadají dobře,“ řekl statutární místopředseda strany Roman Onderka. 

ODS vybrala na darech a členských příspěvcích víc než ANO

Občanští demokraté měli loni přebytek 11,6 milionu korun. Od státu dostali 85,6 milionu, od dárců dalších čtrnáct milionů. Ke kladnému výsledku se občanští demokraté vrátili po předloňské ztrátě, která činila skoro čtrnáct milionů. Způsobily ji výdaje ve volební kampani před senátními a komunálními volbami.

Piráti vykázali přebytek 7,2 milionu korun, když jejich výnosy činily 49,3 milionu a náklady 42 milionů. Ze státního rozpočtu získali Piráti přes 35 milionů na činnost a skoro deset milionů na úhradu volebních nákladů. Na členských příspěvcích Piráti vybrali přes 445 tisíc korun, dary dohromady činily 3,78 milionu.

SPD měla podle výroční zprávy přebytek 7,7 milionu korun, lidovci ještě o dvě stě tisíc více. TOP 09 dosáhla na 6,45 milionu, Starostové a nezávislí (STAN) vykázali přebytek 22,7 milionu korun. „Jsme zvyklí jako dříve neparlamentní strana hospodařit s relativně nízkými náklady,“ zmínil člen předsednictva hnutí STAN zodpovědný za finance Věslav Michalik. 

Ztráta komunistů je devět milionů, i tak jsou spokojeni

I když komunisté zaznamenali ztrátu devět milionů, jsou spokojeni, počítali totiž se schodkem až 22 milionů korun. „Pro nás momentálně je (výsledek) úspěšný, i když vykazujeme ztrátu. Většina ztráty je u nás kvůli výdajům na volby,“ uvedl první místopředseda strany Petr Šimůnek.

Na volební kampaň před evropskými volbami a kampaň před volbami do Senátu vynaložili komunisté 9,8 milionu korun. Příjmy KSČM loni činily celkem 96,7 milionu, stát přispěl 45 miliony. Nejvíc vydala KSČM na mzdy, celkem 43,5 milionu korun. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 3 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 11 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...