Válková: Výměna ministra spravedlnosti ve mně pochybnosti nevzbuzuje, ale načasování není šťastné

Události, komentáře: Helena Válková (ANO) (zdroj: ČT24)

Bývalá ministryně spravedlnosti a nynější poslankyně za ANO Helena Válková nemá pochybnosti o výměně ministra spravedlnosti, kde má Jana Kněžínka nahradit Marie Benešová, ale připouští, že načasování není šťastné. Řekla to v Událostech, komentářích. Kněžínek rezignoval den poté, co policie navrhla obžalovat premiéra Andreje Babiše (ANO) v kauze Čapí hnízdo.

Jste bývalá ministryně spravedlnosti a budeme mít novou ministryni, paní Marii Benešovou. Řekněte, jak se vám líbí výběr pana premiéra a radil se s vámi o tom, koho byste mu doporučovala? Protože ve výběru byli ještě dva muži. Mluvil o tom s vámi premiér? 

Ano, mluvil se mnou o tom. 

A vy jste mu Marii Benešovou doporučila? Nebo jste byla pro někoho z těch dvou dalších kandidátů? 

Nevím, které máte na mysli. Já budu diskrétní. Také jsem mu dávala tipy, mezi nimi paní Benešová nebyla. 

A co tedy říkáte na to, že premiér vybral Marii Benešovou, bývalou ministryni spravedlnosti a bývalou nejvyšší státní zástupkyni, která je poradkyní pana prezidenta? Je to v pořádku? 

Já mám zkušenosti s jednou věcí, možná to v mediálním prostoru málo zaznělo, já jsem na to chtěla upoutat pozornost. Když jste delší dobu předmětem různých kalkulací, že stejně odejdete – já jsem si to zažila v lednu 2015 – a nevíte pomalu proč, pořád kolem vás houstne atmosféra, redaktoři si šeptají, kolegové vás občas doprovodí soucitným pohledem, tak ne každý to vydrží.

Já jsem opravdu věděla, že pan ministr Kněžínek nemá jednoduchou situaci, ale není to tak, že by ho někdo nutil, aby odešel. Byla jsem příliš blízko toho, abych tohle nevěděla. Ale prostě neměl pocit, že zastává funkci na sto procent optimálně, jak si to představoval třeba pan premiér a vláda. 

A on tu rezignaci podal. Já jsem ji tenkrát nepodávala ráda, jak se všeobecně ví, protože jsem šla od rozdělané práce, musela jsem odejít. On ji podal sám a pan premiér byl v situaci, že někoho hledal. Vybral si tento typ. Já bych řekla – počkejme si. Ona teď jde do rozdělané práce, je tam řada klíčových projektů, já jsme sama zvědavá, jak se k nim postaví. Je tam reforma zákona o soudech a soudcích… 

Právě Soudcovská unie odchod ministra Kněžínka považuje za nesrozumitelný a nepochopitelný. A požaduje vysvětlení, proč z postu odchází právě teď. On sám říkal, že to chtěl udělat, ale později. Vy tomu rozumíte? Nevzbuzuje to ve vás žádné pochybnosti v okamžiku, kdy premiérův případ jde k soudu a změní se ministr spravedlnosti? Máte ve všem jasno? 

Já mám jasno v tom, že se zase ukazuje, jak bychom potřebovali nejvyšší radu soudnictví. Protože na jedné straně tady máte předsedy krajských soudů, kteří to budou vítat, nebudu je jmenovat, na druhé straně máte Soudcovskou unii, která reprezentuje zhruba 40 procent spíše těch mladších soudců, a ti to velmi nevítají.

A jaký pocit z toho máte vy? Vám to připadá všechno v pořádku?

Já jsem odpověděla. Počkám na výsledky. Hodnotím lidi podle výsledků. 

Ptám se, jestli v okamžiku, kdy premiérův případ jde k soudu a změní se ministr spravedlnosti, jestli to ve vás nevzbuzuje nějaké pochybnosti? 

Protože jsem byla příliš blízko toho, abych se teď nějak vyhýbavě vyjadřovala, tak řeknu, že toto ve mně pochybnosti nevzbuzuje. Ale to načasování samozřejmě není šťastné a kdybych byla na místě pana premiéra, tak bych si téměř klekla před Kněžínkem a řekla bych: teď je ten nejnevhodnější okamžik a vydrž to ještě do léta. To on neudělal, demisi přijal. On je jiný. Někoho hledal a vybral si Benešovou.

Helena Válková mluvila v Událostech, komentáří také o své nominaci na post vládní zmocněnkyně pro lidská práva. Celý rozhovor ve videu. 

Před vstupem do politiky působila rodačka z Chlumce nad Cidlinou Helena Válková jako expertka na právo a vysokoškolská pedagožka. Po studiích, která absolvovala na Právnické fakultě Univerzity Karlovy, pracovala ve Výzkumném ústavu kriminologickém a Ústavu státu a práva Československé akademie věd. Po revoluci se podílela na přípravě reformy trestního zákonodárství, absolvovala studijně-výzkumný pobyt na Institutu Maxe Plancka a později začala vyučovat na vysokých školách v Česku.

Mezi lety 1999 a 2011 byla Helena Válková vedoucí katedry trestního práva na Právnické fakultě Západočeské univerzity. V roce 2009 byla dočasně odvolána z funkce, protože kritizovala poměry na fakultě, kterou někteří studenti absolvovali za specifických okolností. Přednášela také na Právnické i Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a v roce 2006 získala profesuru na univerzitě v Trnavě. Zároveň vedla českou pobočku nakladatelství právnické a ekonomické literatury C. H. Beck.

Před rokem 1989 byla Helena Válková členkou KSČ, po revoluci se angažovala v Občanském fóru. Do politiky se vrátila v roce 2013, kdy úspěšně kandidovala do Poslanecké sněmovny za ANO (členkou hnutí je od roku 2015) a za totéž hnutí se potom stala ministryní spravedlnosti. Zhruba po roce ve funkci skončila, ve sněmovně ale zůstala a křeslo udržela i ve volbách v roce 2017. O rok dříve naopak neuspěla s kandidaturou do Senátu.

Helena Válková je vdaná za spisovatele Václava Budinského, mají syna.

Ministryně spravedlnosti Helena Válková
Zdroj: Michal Kamaryt/ČTK