Zelení v podzimních volbách propadli, protože se vzdali některých svých tradičních témat, například boje proti korupci. V pořadu Interview ČT24 to uvedl starosta Prahy 4 Petr Štěpánek, který se v neděli stal novým předsedou strany. Voliče chce přesvědčit programem, který se bude opírat o tři oblasti. „Musíme vybalancovat environmentální pilíř, sociální pilíř a pilíř ochrany demokracie a svobod,“ uvedl Štěpánek.
Strana Zelených se dostala do Poslanecké sněmovny v roce 2006 pod vedením Martina Bursíka, ale už roku 2010 z dolní komory vypadla. Ve volbách roku 2013 strana získala přes tři procenta hlasů, ale letos na podzim stranu podpořilo pouze 1,46 procenta voličů. Tehdejší předseda Zelených Matěj Stropnický v reakci na volební výsledek odstoupil z čela strany.
Pole pro Piráty
Podle Petra Štěpánka za volebním neúspěchem stála kombinace dvou faktorů. „Úplně jsme se vzdali některých našich tradičních témat. Jedním byl boj proti korupci, kde jsme byli nejen kvalifikovaní, ale hlavně uvěřitelní, protože při mnoha pokusech zatáhnout nás do něčeho nekalého jsme vždy obstáli. Tady jsme to pole vyklidili úplně jasně Pirátům,“ říká Štěpánek.
„Také v oblasti životního prostřední jsme částečně vyklidili pole dalším stranám,“ pokračuje nový předseda Zelených.
Druhým faktorem neúspěchu byla podle něj osoba Matěje Stropnického v čele strany. „Zhruba jenom pětina našeho elektorátu přijala našeho lídra,“ tvrdí Štěpánek na základě průzkumu, který si strana nechala zpracovat.
Piráti nebo ODS měli podle Štěpánka disciplínu přizpůsobit před volbami svou rétoriku potřebám voličů. Naopak komunikace Zelených byla podle něj chaotická. „Já jsem byl úplně mimo vedení strany a tomuhle jsem dost zoufale přihlížel,“ uvedl Štěpánek.
Tři pilíře Zelených
„Potřebujeme lidem předložit takovou vizi, aby nás do Poslanecké sněmovny zvolili, to je úkol pro příští tři a půl roku,“ plánuje nový lídr. Strana se podle něj musí programově opírat o tři oblasti. „Musíme vybalancovat environmentální pilíř, sociální pilíř a pilíř ochrany demokracie a svobod,“ načrtává obrysy vize, která má straně přinést úspěch.
Ochrana přírody je podle Štěpánka pro českého voliče stále důležitá. V této oblasti se chce zaměřit třeba na podporu udržitelných zdrojů energie oproti jaderné energetice nebo těžbě a spalování uhlí, které jsou „cestou do pekel“. Podpora jádra podle něj nedává ekonomicky smysl.
Solární panely v Bavorsku
Součástí posunu k ekologicky šetrnějším zdrojům energie má být například zjednodušení legislativy. „Dám vám příklad z Bavorska. Bavorsko má obdobnou populaci, je obdobně velké, má obdobné podnebí a počasí. A tam, když jedete, tak je na každé stodole solární panel. Je to tím, že je to tam legislativně zasazeno do takového rámce, že si ho prostě koupíte a dáte (na střechu),“ vysvětluje Štěpánek.
České prostředí je podle něj plné překážek, jak dokládá na vlastním příkladu: „Já přestavuji, a když jsem si tam chtěl dát solární panel, tak mě proháněl stavební úřad tři roky a donutil mě jít do územního řízení, protože přesahuje obrys domu. Přitom před deseti lety si tady stavěli solární baroni celé obrovské elektrárny, ale to, aby to měl na domě každý, tak k tomu je dneska pořád ještě spousta legislativních a administrativních překážek.“
Plasty v oceánech
Dalším krokem musí být podle Štěpánka omezení výrobků na jedno použití: „Koupíte si rohlíky a dáte je do igelitového sáčku, který visí v každém českém supermarketu. Sáček použijete jenom na donesení domů a pak ho vyhodíte. To je z hlediska jakékoliv ekonomické racionality a ochrany životního prostředí naprosto špatně. Ten pytlík pak najdete kolem krku nějakého ptáčka nebo omotaný na noze želvy, a přitom ho vůbec nepotřebujete, protože si to můžete odnést v sáčku papírovém.“
Plastové sáčky proto musí být zakázány, nebo zatíženy takovou daní, aby se jejich distribuce nevyplatila, pokračuje Štěpánek. Problémem podle něj není plast jako takový, ale jeho využití.
„Plast v době, kdy byl vyvinut jako nový materiál, otevřel obrovské možnosti. Plast jako problém nastal teprve v době nadspotřeby, kdy se stal spotřebním materiálem,“ zdůrazňuje.
„Je to obrovský ekologický problém. V oceánech jsou dneska celé ostrovy odpadu, větší než třeba Texas, velké jako polovina Evropy. Tam dochází k neuvěřitelným environmentálním škodám i ke škodě lidstva, protože to mimo jiné vede k úhynu kytovců, velryb, ryb a vede to i k úhynu druhů, které nám slouží jako potrava,“ upozorňuje vystudovaný biolog Štěpánek.
Více času pro rodinu, navrhuje předseda Zelených
V sociální oblasti by se Zelení chtěli zasadit třeba za zkrácení pracovního týdne. „Do podniků nastupují roboti, nepředstavujme si teď figurky jako člověka, ale celé výrobní linky, které člověka nepotřebují, a začíná zásadně ubývat pracovních míst. Budeme potřebovat se o tato místa dělit. To je jeden aspekt. Druhý aspekt je, že se začíná ukazovat, že při té pracovní době, kterou máme, nemají lidé čas na rodiny, nemohou se věnovat dětem tolik, kolik by potřebovali, a to se nám vrací v jiných problémech.“
Kromě zkrácení pracovního týdne by se Zelení pod jeho vedením měli zaměřit na důstojné podmínky pro všechny zaměstnance, stejné platy žen a mužů, zvýšení mezd nebo na regulaci daňových rájů.
„Zeman a Babiš mají z demokratického systému legraci“
V pojetí demokracie se Zelení pokládají za dědice emancipačních hnutí, která v dějinách chránila slabé před zvůlí silných. „Když dám příklad prezidenta (Miloše) Zemana a premiéra (Andreje) Babiše, tak postup, který zvolili při sestavování vlády, byl tou typickou zvůlí, protože se ani nepokoušeli naplnit tu základní podmínku Ústavy, aby se pokusili si opatřit většinu v parlamentu,“ tvrdí Štěpánek.
„To je zrovna příklad dvou mocných, alespoň na úrovni republiky, kteří dneska mají z celého demokratického systému legraci,“ pokračuje. Vláda bez důvěry by měla vládnout jenom nejkratší možnou dobu, uzavírá v Interview ČT24 nový předseda Zelených Petr Štěpánek.
