Ústavní soud odmítl stížnost bývalých klientů H-Systemu. Budou se muset vystěhovat

Ústavní soud odmítl stížnost družstva Svatopluk, které sdružuje část klientů zkrachovalého H-Systemu. Ti chtěli zvrátit rozhodnutí o vyklizení domů v Horoměřicích u Prahy, které jim pravomocně nařídil Nejvyšší soud již loni v létě. Rozhodnutí Ústavního soudu by mělo být tuzemskou tečkou za sporem obyvatel domů s insolvenčním správcem Josefem Monsportem. Družstvo však avizovalo, že se obrátí na Evropský soud pro lidská práva.

Ústavní soud rozhodoval o stížnosti družstva neveřejně. Výsledkem je, že platí verdikt, podle kterého má konkurzní správce H-Systemu Josef Monsport právo zpeněžit nemovitosti spadající do konkurzní podstaty ve prospěch všech věřitelů. Správce přitom chce, aby se obyvatelé z domů vystěhovali a nemovitosti se prodávaly prázdné. Ústavní soud nyní rozesílá usnesení účastníkům řízení, uvedla jeho mluvčí Miroslava Sedláčková.

Podle soudu je stížnost částečně nepřípustná, protože ji kromě družstva Svatopluk podali i řadoví klienti, což není možné. Stížnost samotného družstva potom považuje Ústavní soud za neopodstatněnou.

Předseda družstva Svatopluk Martin Junek řekl, že je rozhodnutím šokován, další se cítí soudem i podvedeni. „Nedovedu si představit, jak budou reagovat hlavně starší lidé, kteří tam bydlí, protože je tahle informace může zabít,“ řekl Junek. Družstvo se podle něj obrátí na Evropský soud pro lidská práva. „To ale neodvrátí katastrofu, která teď nastala. Absolutně jsme si nedokázali představit, že by se Ústavní soud nezasadil o naše lidská práva, je to skandální. V tuto chvíli mám pocit, že nežiju v právním státě,“ dodal Junek.

Podobnými pocity se netají ani další obyvatelé horoměřických domů po H-Systemu. „Věřím, že je tady soudcovská mafie, jak to řekla paní doktorka Benešová. Nemám čemu věřit. Věřil jsem Ústavnímu soudu, ale bohužel, zklamal mě,“ řekl jeden z obyvatel dotčených domů Richard Stadler.

Josef Monsport ujistil, že nebude požadovat okamžité vystěhování obyvatel domů, které v Horoměřicích po H-Systemu zbyly. „Nejsem typem, abych vyhazoval lidi na ulici. Rozhodně nemám v úmyslu připravit Horoměřickým Vánoce na sněhu. Věci půjdou postupně,“ uvedl.

Politici jsou k soudu kritičtí, podle Čunka zvítězila mafie

K rozhodnutí Ústavního soudu se vyjádřili někteří politici, kteří kauzu již dříve komentovali. Premiér Andrej Babiš (ANO), který se v minulosti se členy družstva setkal, uvedl, že je pro něj rozhodnutí „lidsky těžko pochopitelné a přijatelné“. Zdůraznil však zároveň, že by mělo být respektováno.

Věcí se podle něho zabývá ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO), nález analyzuje. „Co nejdříve se poradíme, zda stát může v dané věci učinit nějaké kroky,“ dodal premiér.

V Událostech, komentářích Andrej Babiš připustil, že jde o největší selhání tuzemské justice od vzniku samostatného státu. Připustil také, že by stát mohl lidem z Horoměřic nabídnout půjčku. „Musím to probrat s paní ministryní Schillerovou,“ poznamenal. „Je fakt, že to ti lidé postavili za své peníze. Že to postavili bez souhlasu konkurzního správce? Ano, je to chyba, ale je potřeba vnímat lidský rozměr,“ uvedl.

Nahrávám video
Události, komentáře: S Andrejem Babišem o energetice, H-Systemu, sporech o daně i nezávislost justice
Zdroj: ČT24

Senátor a hejtman Zlínského kraje Jiří Čunek (KDU-ČSL) potom hovoří o tragédii pro obyvatele horoměřických domů po H-Systemu a o údajném vítězství mafie. „Jak se ukázalo, v konkurzu peníze byly. Kdyby se prodával majetek z konkurzu tak, jak měl, tak by byli klienti odškodnění a tato záležitost se dala vyřešit. Klienti byli okradeni, ale de facto špatně zpeněženým majetkem, který v H-Systemu zůstal,“ míní senátor.

Pražská městská radní a zároveň advokátka jiné skupiny klientů H-Systemu Hana Kordová Marvanová uvedla, že od Ústavního soudu očekávala jiné rozhodnutí. „Řešení, tedy spravedlnost pro všechny, je třeba hledat v rámci konkurzního řízení,“ míní Marvanová, která se případem zabývá 21 let.

Kauza podle ní ukazuje nefunkčnost justičního systému, navíc ji provázela řada pochybení odpovědných orgánů. „Těžko se dá napravovat jedna křivda jinou křivdou,“ soudí. Shodně s premiérem Babišem očekává, jak k situaci přistoupí ministerstvo spravedlnosti.

Marvanovou považují někteří z obyvatel horoměřických domů za spoluvinici jejich situace. To však pražská radní pro legislativu, veřejnou správu a bydlení odmítla. „Rozumím rozhořčení těch lidí, také já to vnímám jako selhání právního státu. Ale já nezavinila konkurz, neprodávala jsem majetek, neudělala jsem žádný krok, který by ty lidi poškodil,“ řekla.

Firma zkrachovala v roce 1997

Se stovkami zájemců uzavřela společnost H-System v roce 1993 smlouvy o výstavbě a převodu bytů a domů v okolí Prahy. Na podzim 1997 ale firma zkrachovala. Stihla dokončit jen 34 domů. Kvůli krachu společnosti přišlo nejméně 1095 lidí o více než 980 milionů korun.

Někteří klienti zkrachovalé společnosti se poté spojili v družstvu Svatopluk a svépomocí si domy dostavěli. Podle výpovědi bývalého konkurzního správce H-Systemu Karla Kudláčka by jinak hrozilo zřícení domků, nemovitosti byly ve špatném stavu.

Soudy ale rozhodly, že jsou nájemní smlouvy mezi družstvem a obyvateli bytů neplatné. Problém byl především v tom, že dostavbu neschválil konkurzní soud.

Správce Monsport již po loňském verdiktu Nejvyššího soudu dal najevo, že chce horoměřické domy prodat, a žádá vystěhování nájemníků, protože očekává, že za prázdný dům dostane mnohem více peněz.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 43 mminutami

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 5 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 6 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...