Klienti H-Systemu definitivně prohráli spor s insolvenčním správcem. Do měsíce se musí vystěhovat

Klienti H-Systemu definitivně prohráli spor s insolvenčním správcem Josefem Monsportem.  Nejvyšší soud vyhověl jeho dovolání a nařídil lidem vyklidit domy v Horoměřicích u Prahy, ve kterých žijí. Rozhodnutí se týká asi 60 rodin, domy musí opustit do měsíce. S rozhodnutím ale nesouhlasí a odstěhovat se odmítají. Správce chce nemovitosti zpeněžit ve prospěch všech někdejších klientů vytunelované firmy.

„Uložili jsme bytovému družstvu, aby vyklidilo bytové domy a předalo je žalobci – správci konkurzní podstaty úpadce do jednoho měsíce od právní moci našeho rozhodnutí,“ uvedl předseda senátu Nejvyššího soudu Zdeněk Krčmář. 

„Víme, jak obtížné bude vypořádat se se situací pro lidi, kteří v těch domech bydlí,“ dodal Krčmář. Podle něj ale nebylo sporu o tom, že domy užívá bytové družstvo bez právního důvodu, nemělo totiž platné nájemní smlouvy.

Bývalý konkurzní správce lidem sice byty dostavět povolil, ale bez posvěcení konkurzního soudu. „Do této domluvy nezainteresovali konkurzní soud, jehož souhlas byl podmínkou pro takové ujednání,“ vysvětlil Krčmář. 

Rozhodování připodobnil ke hledání „nejlepší z nejhorších variant“. Očekává, že družstvo se ještě obrátí na Ústavní soud. Výjimku z vystěhování by teoreticky mohli mít ti obyvatelé bytů, jejichž nájemní smlouvy byly uzavřené se souhlasem správce konkurzní podstaty.

Případ se táhne už čtvrt století

Se stovkami zájemců uzavřela společnost H-System v roce 1993 smlouvy o výstavbě a převodu bytů a domů v okolí Prahy. Na podzim 1997 ale firma zkrachovala. Stihla dokončit jen 34 domů. Kvůli krachu společnosti přišlo nejméně 1095 lidí o více než 980 milionů korun.

Někteří klienti zkrachovalé společnosti se poté spojili v družstvu Svatopluk a svépomocí si domy dostavěli. Podle výpovědi bývalého konkurzního správce H-Systemu Karla Kudláčka by jinak hrozilo zřícení domků, nemovitosti byly ve špatném stavu.

Podle Nejvyššího soudu jsou ale nájemní smlouvy mezi družstvem a obyvateli bytů absolutně neplatné. Družstvo pokračovalo v započaté stavbě na pozemcích H-Systemu a investovalo tak do cizího majetku. Do dostavby dali lidé 220 milionů korun.

Soud uvedl, že družstvo šlo do rizika, když pro své plány nemělo souhlas konkurzního soudu. Mělo pouze předběžnou domluvu s tehdejším konkurzním správcem o dostavbě a následném prodeji za pevně stanovenou cenu. Riziko podle soudu nelze přenášet na ostatní konkurzní věřitele, kteří zákonná pravidla o zpeněžování majetku neporušili. Peníze po odprodeji se rozdělí mezi všechny věřitele. Pohledávky za H-Systemem jsou přes dvě miliardy korun, uvedl Krčmář.

Lidem, kteří v rámci družstva investovali do dostavby domů, podle Krčmáře vznikla specifická pohledávka za konkurzní podstatou H-Systemu. „Měla by být uspokojena ještě před ostatními nepřednostními věřiteli,“ uvedl Krčmář. Konkurzní správce podle něj mohl prodat bytové domy i bez nynějšího rozhodnutí Nejvyššího soudu, prodával by je však i s jejich obyvateli, což by snížilo jejich cenu a poškodilo konkurzní věřitele.

Stěhovat se nebudeme, vzkazují lidé

Obyvatelé dotčených domů v Horoměřicích se shodují na tom, že je rozhodnutí Nejvyššího soudu šokovalo. Domy si na vlastní náklady dobudovali a teď mají jen měsíc na vystěhování. Všichni říkají, že na nové bydlení nemají peníze a do měsíce se rozhodně vystěhovat nehodlají.

„Je to můj domov a já ho budu bránit do konce. Já ho nedám, ani náhodou. Zabijou mě, půjdu do vězení, mně to je jedno. Já jsem to celé dala do kupy,“ říká jedna z bývalých klientek H-Systemu. „Všichni jsme z toho absolutně znechucení a v šoku,“ dodává další obyvatel.

Zvažují, že se ještě obrátí na Ústavní soud a na Evropský soud pro lidská práva. Takové podání by už ale nemělo odkladný účinek.

Správce chce domy prodat

Pokud se lidé do měsíce nevystěhují, bude na tahu insolvenční správce. „Nepokládal bych za solidní, abych přes media posílal nějaké vzkazy, co udělám a co neudělám,“ řekl správce konkurzní podstaty společnosti H-System Josef Monsport.

Domy jsou součástí konkurzu a jejich prodejem chce uspokojit všechny věřitele H-Systemu. „Pokud bych prodával obsazený byt nebo dům, tak za něj utržím daleko nižší cenu než za prázdný,“ uvedl Monsport. Nevyloučil, že by mohli být vystěhováni za účasti policie. „Ale nechci nikomu vyhrožovat,“ dodal. 

Správce chce s družstvem Svatopluk ještě jednat. Ve hře je i to, že by lidem domy, ve kterých žijí, odprodal. Ti by tak teoreticky zaplatili už potřetí – nejprve je podvodem připravil o peníze podnikatel Petr Smetka a pak si za další peníze domy dostavěli.

Zakladatel H-Systemu si odseděl 12 let, ostatní unikli díky Klausově amnestii

Po pádu H-Systemu přišla tisícovka lidí zhruba o miliardu korun. Zakladatel firmy a její majoritní akcionář Petr Smetka byl odsouzen za podvod, poškozování věřitele a porušování povinností při správě cizího majetku. Smetka uznal jen vinu za porušování povinností, nikoli podvod. Hájil se i tím, že zájemce o dostupné bydlení nepodvedl, jen mu prý nevyšel podnikatelský záměr.

Za mříže nastoupil Smetka v září 2006. V letech 2000 až 2002 byl ve vazbě, která se do doby výkonu trestu započítává. Smetka si celkem odseděl 12 let, vězení opustil v roce 2016. Bývalým klientům má zaplatit odškodné ve výši tři čtvrtě miliardy korun.

Ačkoliv si Smetka trest ve vězení odpykal, část dalších lidí zapojených do kauzy si trest nevyslechla. Po Klausově amnestii se justice přestala zabývat podílem tří aktérů případu – Jaroslava Vítka, Jaroslava Eliáše a Ladislava Tůmy. Případ H-System je jedna z největších a nejznámějších kauz v novodobé historii Česka.

Z více než tisícovky klientů získalo slibované levné bydlení jen asi 30 lidí. Více štěstí než v Horoměřicích měli lidé v nedalekých Velkých Přílepech, kde družstvo Svatopluk domy také dostavovalo. Tam si ale obyvatelé „své“ nemovitosti odkoupili, byť za vyšší ceny, ale zohledňující jejich investici do stavby.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Česko dostane z EU méně peněz, vláda bude diskutovat o jejich zacílení

Požadavky za půl druhého bilionu korun. Ministerstva předložila návrhy, kam chtějí v následujícím programovém období směrovat peníze z Evropské unie. Oproti očekávané sumě, kterou bude mít Česko k dispozici, je poptávka zhruba dvojnásobná. Evropský balík bude výrazně menší než v minulých letech. Tuzemsko totiž postupně bohatne a přibližuje se průměru zemí sedmadvacítky.
před 10 hhodinami

VideoZdravotní dozor by na dětských táborech mohli nově dělat i lékárníci

Chystá se rozšíření okruhu profesionálních zdravotníků na letních táborech a dalších akcích pro děti. Nově by dozor mohli dělat třeba i lékárníci nebo dětské sestry. Návrh v pondělí projedná vláda. Právě na táborech děti utrpí polovinu úrazů ze všech celoročních zájmových aktivit. Většina zdravotníků tam má kurzy první pomoci. Zdravotní dozor teď kromě lidí s takovým kurzem dělají na táborech lékaři, zubaři nebo záchranáři. Další úprava by se mohla dotknout i zdravotních posudků pro děti.
před 10 hhodinami

Pavel věří, že se jeho vztahy s Babišem uklidní

Prezident Petr Pavel věří, že po sporech ohledně účasti na posledním summitu NATO se jeho vztahy s premiérem Andrejem Babišem (ANO) uklidní. Pavel to v sobotu řekl v diskusi na multižánrovém festivalu Pohoda na Slovensku, kde se sešel s tamní exprezidentkou Zuzanou Čaputovou. Pavel označil za absurdní snahu vládního hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD), aby ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přišel o nejvyšší české státní vyznamenání, Řád bílého lva.
před 12 hhodinami

Nová pravidla přinesla rekordní počet úředních změn pohlaví

Za uplynulých dvanáct měsíců si v Česku změnilo pohlaví v dokladech téměř 1400 lidí. To je podle dat ministerstva vnitra více než za předchozích devět let dohromady. Počet výrazně vzrostl po 1. červenci 2025, kdy pro úřední změnu pohlaví přestala být podmínkou kastrace nebo hormonální léčba. Nově stačí jen potvrzení sexuologa.
před 21 hhodinami

Podnikat už v šestnácti. Přibývá Čechů, kteří se chtějí nechat zplnoletnit

Možnost nechat se zplnoletnit loni úspěšně využilo 36 mladistvých. To je nejvíce za posledních pět let, uvedlo pro ČT ministerstvo spravedlnosti. O nabytí svéprávnosti žádají mladí lidé nejčastěji kvůli podnikání nebo uzavření manželství. Soudy žádosti zamítají jen výjimečně.
před 22 hhodinami

VideoKordová Marvanová hájí nepromlčitelnost vraždy „nejvyšší ochranou“ lidského života. Líbivý návrh, míní Kovářová

Vražda by mohla být v budoucnu nepromlčitelným trestným činem, usiluje o to vláda. Policie nyní nemůže pachatele stíhat za zločiny starší 30 let. Podobný návrh vznikl i v Senátu, autoři obou novel změnu odůvodňují zejména čím dál kvalitnějšími kriminalistickými metodami. Členka senátorského klubu ODS a TOP 09 Hana Kordová Marvanová (nestr.) argumentuje, že si lidský život zaslouží „nejvyšší ochranu“, v případě úmyslné vraždy podle ní není důvod, aby za to nepřišel trest. Připomněla i takzvané pomníčky – dosud nevyřešené případy. Členka senátního ústavně-právního výboru Daniela Kovářová (nestr.) namítá, že Senát „nemá takto zásadním způsobem zasahovat do organismu trestního práva“. Hovořila také o „líbivém návrhu“. Diskusí v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 23 hhodinami

VideoProjekt Young Roma Talents hledá a podporuje mladé romské umělce či sportovce

Objevovat a podporovat mladé talenty, kteří mají často těžké podmínky pro rozvoj, si za cíl klade iniciativa Young Roma Talents. Projekt otevřel výzvu, v níž cílí na hudebníky, sportovce či jinak nadané Romy mladší šestadvaceti let. Přihlásit se do ní lze přes webové stránky. Vybrané zájemce následně podporuje finančně i strategicky. Například jednomu z prvních finalistů, hudebníkovi Janu Hronovi, pomohl natočit videoklip. Projektový manažer Josef Švejda by rád řady talentů v Česku a na Slovensku rozšířil a uvítal i zapojení mladých z dětských domovů, projekt si totiž zakládá na odstraňování bariér.
včera v 06:00

Ministerstvo snížilo počet akceleračních zón pro obnovitelné zdroje

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) snížilo počet oblastí vymezených pro zrychlenou výstavbu větrných nebo solárních elektráren na 61. Původně bylo přitom vymezeno 110 takzvaných akceleračních zón. Spolu s tím úřad stanovil ještě několik podmínek pro výstavbu – například zpracování detailních studií, použití nejúčinnějších a ověřených technologií, minimalizaci záborů zemědělské půdy či ochranu živočišných druhů. Dle resortu omezení zón výrazně snížilo jejich negativní dopady.
10. 7. 2026Aktualizováno10. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.