Klienti H-Systemu definitivně prohráli spor s insolvenčním správcem. Do měsíce se musí vystěhovat

Klienti H-Systemu definitivně prohráli spor s insolvenčním správcem Josefem Monsportem.  Nejvyšší soud vyhověl jeho dovolání a nařídil lidem vyklidit domy v Horoměřicích u Prahy, ve kterých žijí. Rozhodnutí se týká asi 60 rodin, domy musí opustit do měsíce. S rozhodnutím ale nesouhlasí a odstěhovat se odmítají. Správce chce nemovitosti zpeněžit ve prospěch všech někdejších klientů vytunelované firmy.

„Uložili jsme bytovému družstvu, aby vyklidilo bytové domy a předalo je žalobci – správci konkurzní podstaty úpadce do jednoho měsíce od právní moci našeho rozhodnutí,“ uvedl předseda senátu Nejvyššího soudu Zdeněk Krčmář. 

„Víme, jak obtížné bude vypořádat se se situací pro lidi, kteří v těch domech bydlí,“ dodal Krčmář. Podle něj ale nebylo sporu o tom, že domy užívá bytové družstvo bez právního důvodu, nemělo totiž platné nájemní smlouvy.

Bývalý konkurzní správce lidem sice byty dostavět povolil, ale bez posvěcení konkurzního soudu. „Do této domluvy nezainteresovali konkurzní soud, jehož souhlas byl podmínkou pro takové ujednání,“ vysvětlil Krčmář. 

Rozhodování připodobnil ke hledání „nejlepší z nejhorších variant“. Očekává, že družstvo se ještě obrátí na Ústavní soud. Výjimku z vystěhování by teoreticky mohli mít ti obyvatelé bytů, jejichž nájemní smlouvy byly uzavřené se souhlasem správce konkurzní podstaty.

Případ se táhne už čtvrt století

Se stovkami zájemců uzavřela společnost H-System v roce 1993 smlouvy o výstavbě a převodu bytů a domů v okolí Prahy. Na podzim 1997 ale firma zkrachovala. Stihla dokončit jen 34 domů. Kvůli krachu společnosti přišlo nejméně 1095 lidí o více než 980 milionů korun.

Někteří klienti zkrachovalé společnosti se poté spojili v družstvu Svatopluk a svépomocí si domy dostavěli. Podle výpovědi bývalého konkurzního správce H-Systemu Karla Kudláčka by jinak hrozilo zřícení domků, nemovitosti byly ve špatném stavu.

Podle Nejvyššího soudu jsou ale nájemní smlouvy mezi družstvem a obyvateli bytů absolutně neplatné. Družstvo pokračovalo v započaté stavbě na pozemcích H-Systemu a investovalo tak do cizího majetku. Do dostavby dali lidé 220 milionů korun.

Soud uvedl, že družstvo šlo do rizika, když pro své plány nemělo souhlas konkurzního soudu. Mělo pouze předběžnou domluvu s tehdejším konkurzním správcem o dostavbě a následném prodeji za pevně stanovenou cenu. Riziko podle soudu nelze přenášet na ostatní konkurzní věřitele, kteří zákonná pravidla o zpeněžování majetku neporušili. Peníze po odprodeji se rozdělí mezi všechny věřitele. Pohledávky za H-Systemem jsou přes dvě miliardy korun, uvedl Krčmář.

Lidem, kteří v rámci družstva investovali do dostavby domů, podle Krčmáře vznikla specifická pohledávka za konkurzní podstatou H-Systemu. „Měla by být uspokojena ještě před ostatními nepřednostními věřiteli,“ uvedl Krčmář. Konkurzní správce podle něj mohl prodat bytové domy i bez nynějšího rozhodnutí Nejvyššího soudu, prodával by je však i s jejich obyvateli, což by snížilo jejich cenu a poškodilo konkurzní věřitele.

Stěhovat se nebudeme, vzkazují lidé

Obyvatelé dotčených domů v Horoměřicích se shodují na tom, že je rozhodnutí Nejvyššího soudu šokovalo. Domy si na vlastní náklady dobudovali a teď mají jen měsíc na vystěhování. Všichni říkají, že na nové bydlení nemají peníze a do měsíce se rozhodně vystěhovat nehodlají.

„Je to můj domov a já ho budu bránit do konce. Já ho nedám, ani náhodou. Zabijou mě, půjdu do vězení, mně to je jedno. Já jsem to celé dala do kupy,“ říká jedna z bývalých klientek H-Systemu. „Všichni jsme z toho absolutně znechucení a v šoku,“ dodává další obyvatel.

Zvažují, že se ještě obrátí na Ústavní soud a na Evropský soud pro lidská práva. Takové podání by už ale nemělo odkladný účinek.

Správce chce domy prodat

Pokud se lidé do měsíce nevystěhují, bude na tahu insolvenční správce. „Nepokládal bych za solidní, abych přes media posílal nějaké vzkazy, co udělám a co neudělám,“ řekl správce konkurzní podstaty společnosti H-System Josef Monsport.

Domy jsou součástí konkurzu a jejich prodejem chce uspokojit všechny věřitele H-Systemu. „Pokud bych prodával obsazený byt nebo dům, tak za něj utržím daleko nižší cenu než za prázdný,“ uvedl Monsport. Nevyloučil, že by mohli být vystěhováni za účasti policie. „Ale nechci nikomu vyhrožovat,“ dodal. 

Správce chce s družstvem Svatopluk ještě jednat. Ve hře je i to, že by lidem domy, ve kterých žijí, odprodal. Ti by tak teoreticky zaplatili už potřetí – nejprve je podvodem připravil o peníze podnikatel Petr Smetka a pak si za další peníze domy dostavěli.

Zakladatel H-Systemu si odseděl 12 let, ostatní unikli díky Klausově amnestii

Po pádu H-Systemu přišla tisícovka lidí zhruba o miliardu korun. Zakladatel firmy a její majoritní akcionář Petr Smetka byl odsouzen za podvod, poškozování věřitele a porušování povinností při správě cizího majetku. Smetka uznal jen vinu za porušování povinností, nikoli podvod. Hájil se i tím, že zájemce o dostupné bydlení nepodvedl, jen mu prý nevyšel podnikatelský záměr.

Za mříže nastoupil Smetka v září 2006. V letech 2000 až 2002 byl ve vazbě, která se do doby výkonu trestu započítává. Smetka si celkem odseděl 12 let, vězení opustil v roce 2016. Bývalým klientům má zaplatit odškodné ve výši tři čtvrtě miliardy korun.

Ačkoliv si Smetka trest ve vězení odpykal, část dalších lidí zapojených do kauzy si trest nevyslechla. Po Klausově amnestii se justice přestala zabývat podílem tří aktérů případu – Jaroslava Vítka, Jaroslava Eliáše a Ladislava Tůmy. Případ H-System je jedna z největších a nejznámějších kauz v novodobé historii Česka.

Z více než tisícovky klientů získalo slibované levné bydlení jen asi 30 lidí. Více štěstí než v Horoměřicích měli lidé v nedalekých Velkých Přílepech, kde družstvo Svatopluk domy také dostavovalo. Tam si ale obyvatelé „své“ nemovitosti odkoupili, byť za vyšší ceny, ale zohledňující jejich investici do stavby.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Turek bude vládním zmocněncem pro Green Deal a klimatickou změnu, řekl Babiš

Vládním zmocněncem pro klimatickou politiku se stane poslanec Motoristů Filip Turek, oznámil po jednání vlády premiér Andrej Babiš (ANO). Čestný prezident Motoristů už ráno řekl, že by mohl být vládním zmocněncem a zprostředkovaně také úřad vést. Prezident Petr Pavel odmítá Turka jmenovat ministrem životního prostředí. Resort dočasně řídí ministr zahraničí a předseda Motoristů Petr Macinka. Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) však není možné, aby ministerstvo řídil zmocněnec. Stejný názor mají i právníci.
01:02Aktualizovánopřed 5 mminutami

ŽivěBabišův kabinet schválil zřízení vládní rady pro duševní zdraví

Kabinet Andreje Babiše (ANO) na pondělním zasedání schválil vznik vládní rady pro duševní zdraví. Vláda rovněž rozhodla o zřízení funkce vládního zmocněnce pro digitalizace a strategickou bezpečnost, kterým se stal místopředseda ANO a poslanec Robert Králíček. Kabinet jmenoval i zmocněnce pro AI, jímž bude Lukáš Kačena. Filip Turek (za Motoristy) se stane zmocněncem pro Green Deal.
01:30Aktualizovánopřed 9 mminutami

D1 je po nehodách na Žďársku znovu průjezdná

Provoz na dálnici D1 na Žďársku stál v obou směrech déle než hodinu kvůli nehodám několika aut okolo 153. kilometru. Při nehodách se zranilo šest lidí, byla to lehčí zranění, uvedli záchranáři. Ve směru na Brno začala auta znovu jezdit po 9:30 a na Prahu v 10:30. Předtím se tvořily několik kilometrů dlouhé kolony aut.
10:08Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů týdne rozebrali nejmenování Turka ministrem

Hosté Událostí, komentářů týdne diskutovali o odmítnutí prezidenta Petra Pavla jmenovat poslance Filipa Turka (za Motoristy) ministrem životního prostředí. Tématem debaty byla také návštěva Ukrajiny ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé) nebo výroky předsedy poslaneckého klubu SPD Radima Fialy o útoku ve Vrběticích. Hosté komentovali rovněž spor USA a Dánska v otázce Grónska. Pozvání přijali komentátor webu lidovky.cz Petr Kamberský, redaktorka Deníku N Petra Procházková, bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer, herečka Barbora Bočková a publicista Michael Durčák. Pořad moderovala Klára Radilová.
před 3 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
před 6 hhodinami

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
před 6 hhodinami

Poprvé po volbách zasedne tripartita, bude jednat o rozpočtu či emisních povolenkách

Tripartita se v pondělí sejde poprvé v tomto volebním období. Zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů by se měli zabývat vládním programovým prohlášením, návrhem státního rozpočtu na letošní rok a emisními povolenkami. Po skončení tripartitního zasedání má večer následovat ještě vyjednávání představitelů kabinetu s odborovými předáky o růstu platů ve veřejném sektoru. Odbory požadují pro letošek pro hůř odměňované a státní službu zvýšení tarifů o devět procent a pro ostatní o šest procent.
před 11 hhodinami
Načítání...