Uprchlý muž se odvolal proti dvacetiletému trestu za terorismus. Podle obžaloby bojoval proti Ukrajině

Jiří Urbánek, který podle prvoinstančního soudu bojoval proti Ukrajině v řadách Ruskem koordinovaných sil, se odvolal proti dvacetiletému trestu, který mu v září za teroristický útok vyměřil Městský soud v Praze. ČT to potvrdil mluvčí soudu Adam Wenig. Muž je stíhaný jako uprchlý. Za obdobné činy byli letos odsouzení i další Češi.

„Odvolání proti odsuzujícímu rozsudku bylo podáno obžalovaným,“ uvedl pro ČT mluvčí pražského městského soudu Adam Wenig. Urbánek je nicméně stíhán jako uprchlý, v kontaktu s ním nebyl ani jeho právník, který odvolání podal.

Jiří Urbánek podle obžaloby odjel na Ukrajinu v roce 2015 s úmyslem podpořit ruské a separatistické síly a jejich operací se účastnil nejméně do konce ledna 2018. Kromě činností typu budování zákopů nebo hlídkování se Urbánek i podle svých vyjádření na sociálních sítích zapojil do ozbrojených bojů proti ukrajinské armádě například ve městech Marjinka, Spartak nebo Krasnohorivka.

Městský soud v Praze ho na začátku září odsoudil za účast na teroristické skupině a teroristický útok ke dvaceti letům vězení. Takový trest mu navrhl státní zástupce. Urbánkův soudem přidělený advokát vyjádřil pochybnosti o právní klasifikaci činů a nesouhlas s navrženou výší trestu. Zpochybnil také to, že facebookový profil obžalovaného jasně prokazuje účast na bojových akcích, a navrhl zproštění obžaloby či nižší trest v případě uznání viny.

Soudní senát se přiklonil k argumentaci obžaloby. Podle předsedkyně Hany Krestýnové byly předložené důkazy průkazné, obžalovaný svoji účast na bojích nijak nezastíral. „Už jenom zapojení a účast na fungování těchto jednotek z něho pachatele jmenovaných trestných činů taktéž dělá,“ uvedla v září soudkyně. Výše trestu podle ní odpovídá tomu, že jde o úhrnný trest za dva zvlášť závažné trestné činy a že šlo o organizovanou trestnou činnost s povinnou vyšší sazbou.

Za boje proti Ukrajině byli odsouzeni i další Češi

České soudy v minulosti řešily několik případů spojených s rusko-ukrajinskou válkou. Naposledy ve středu odvolací soud pravomocně potvrdil dvacetiletý trest pro Martina Kantora, který rovněž bojoval proti ukrajinským ozbrojeným silám v Donbasu. Kantor je stejně jako Urbánek uprchlý a není zřejmé, kde se nyní nachází.

Naopak sedmadvacetiletý Lukáš Nováček se před Krajský soud v Plzni na začátku září dostavil. Ten ho nepravomocně odsoudil na dvacet let za teroristický útok a účast v organizované zločinecké skupině. Nováček se koncem července 2015 vydal na dočasně okupovaná území východní Ukrajiny. Podle rozsudku se od tamních ozbrojenců nechal vyškolit, vyzbrojit a vystrojit a pak se s nimi aktivně zapojil do vojenských úkolů. To však Nováček, který je stíhán na svobodě, odmítl a proti rozsudku se odvolal.

Z terorismu byl v minulosti obžalován i bývalý český voják Erik Eštu, soudy ho však nakonec potrestaly za službu v cizích ozbrojených silách podmíněným trestem. Alexeji Fadějevovi pražský městský soud nejprve uložil 4,5 roku vězení za účast v organizované zločinecké skupině, podle odvolacího senátu se však dopustil teroristického útoku, z něhož byl i původně obžalován. Fadějevovi tak soud trest zvýšil na 21 let vězení.

V roce 2014 Rusko zaútočilo na Ukrajinu. Nejprve vojensky okupovalo Krym a poté vyslalo své ozbrojence na Donbas. Ti tam společně s částí místních obyvatel zahájili ozbrojené povstání a pak válku proti vládě v Kyjevě. Dodnes se jim daří držet část území Donbasu. Konflikt si dosud vyžádal tisíce životů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěSenát v prvním kole volby nezvolil adepty na ombudsmana

Především volbou kandidátů na funkci veřejného ochránce práv se ve středu zabývá Senát. Ze šesti nominovaných, mezi něž patří zástupce současného ombudsmana Vít Alexandr Schorm nebo bývalá vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková, mají sněmovně navrhnout dva adepty. Česká konference rektorů už navrhla Schorma a právničku z úřadu ombudsmana Evu Kostolanskou. V prvním kole Senát žádného z kandidátů nezvolil, ve druhém bude vybírat mezi Kostolanskou, Laurenčíkovou, Schormem a Jaromírem Jirsou. Druhé kolo volby proběhne před polední přestávkou.
03:06Aktualizovánopřed 45 mminutami

Kauza Čapí hnízdo trvá dlouho, míní Válková. Podle Pospíšila to není důvod k nevydání Babiše

Mandátový a imunitní výbor sněmovny začal řešit žádost o vydání premiéra Andreje Babiše (ANO) a předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury (SPD) ke stíhání. Šéfka výboru Helena Válková (ANO) uvedla, že výpovědi aktérů kauz ji nepřekvapily a utvrdily ji v některých postojích. Člen sněmovního ústavně-právního výboru Jiří Pospíšil (TOP 09) očekává, že rozhodování bude asi „mnohem více stranické“ než v jiných kauzách z minulosti. Řekli to v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou.
před 1 hhodinou

Ministerstvo chce pomoci školám se sociálně znevýhodněnými dětmi

Skoro pět procent dětí na základních školách patří mezi sociálně znevýhodněné – ať už vyrůstají v chudších nebo jinak složitějších rodinných poměrech. Ukazují to nová data ministerstva. To vidí pomoc v cíleném financování škol s těmito žáky.
před 4 hhodinami

Všichni jsou z Trumpa zneklidněni. Inspiruje i Putina, míní exvelvyslanec Kolář

„Čekal jsem, že to bude jízda, (...) ale to, co se odehrává teď, opravdu předčilo všechna má očekávání a musím říct, že mě to skoro nenechává v klidu usnout,“ zhodnotil bývalý velvyslanec Česka v USA a Rusku Petr Kolář první rok druhého funkčního období vlády prezidenta USA Donalda Trumpa. „Všichni jsou zneklidněni. Nevědí, co od toho člověka můžeme očekávat. Najednou nás dostává do situace, kdy se začínáme obávat, že garance, kterou USA poskytovaly, bude použita proti nám,“ řekl v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Podle Koláře Trump nejspíš inspiruje i ruského vládce Vladimira Putina, který možná přemýšlí o tom, jak nejisté situace ve světě využít.
před 5 hhodinami

Reportéři ČT: Stát se pře kvůli lomu ČSA s Tykačovou firmou o stovky milionů

Už několik měsíců trvá spor státu s těžařskou firmou Severní energetická Pavla Tykače. Jde v něm o stovky milionů korun za rekultivace lomu ČSA na Mostecku. Region se po desetiletích těžby postupně vrací k přírodě. Zdejší obce tedy netrpělivě vyčkávají, zda a kolik peněz nakonec dostanou na svůj další rozvoj jako bolestné za roky, kdy byly těžbou zasaženy. Ve sporu jde mimo jiné i o ceny pozemků v místě lomu, za jejichž převedení na stát chce Severní energetická 150 milionů korun. Stát má teď k dispozici vyjádření znalce, podle kterého naopak tyto pozemky mají cenu pouhých pěti milionů korun. Pro Reportéry ČT natáčela Jana Neumannová.
před 5 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 5 hhodinami

Nesprávná likvidace popela může způsobit požár. Hasiči radí, jak tomu předejít

Nesprávná likvidace popela patří podle hasičů i odborníků mezi časté příčiny požárů v domácnostech. Důsledkem mohou být fatální škody na zdraví i majetku. Plameny se totiž mohou rychle rozšířit na fasády domů, do garáží či okolních staveb. Náklady na likvidaci následků se pak mohou vyšplhat až do milionů korun. I proto připravili hasiči a odborníci z Institutu ochrany obyvatelstva rady, jak s popelem bezpečně manipulovat.
před 6 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 15 hhodinami
Načítání...