Topolánek chce kandidovat na prezidenta. Rozhodlo „přátelství mezi Hradním a Čapím lidem“

Nahrávám video

Bývalý premiér a expředseda ODS Mirek Topolánek chce být prezidentem. České televizi potvrdil, že vstoupí do souboje o Hrad, pokud se mu podaří získat podpisy deseti senátorů. Podporu hledá hned v pěti klubech, neboť se chce stát nestranickým kandidátem.

„Já jsem se v úterý, možná emotivně, protože rozumem bych to nikdy neudělal, rozhodl, že budu kandidovat na prezidenta, a začal jsem shánět podpisy. To rozhodnutí u mě osobně dávno padlo,“ vysvětlil svůj postoj Topolánek.

Podrobnosti chce oznámit v úterý 7. listopadu, kdy je nutné přihlášky do prezidentské volby odevzdat.

O funkci hlavy státu se rozhodl usilovat kvůli spojenectví prezidenta Miloše Zemana a předsedy ANO Andreje Babiše, který byl pověřen sestavením vlády bez zajištění parlamentní většiny. Situace po sněmovních volbách se vyvíjí neústavně a potřeba je silný politický kandidát, řekl Topolánek České televizi.

„Bylo to emocionální rozhodnutí s tím, jak se situace vyvíjí po volbách, jakým způsobem se vyvíjí vlastně neústavně, jakým způsobem je to přátelství mezi Hradním a Čapím lidem pevné a stvrzené i nestandardními kroky,“ uvedl Topolánek. Zemanovi je v této souvislosti vytýkáno to, že by byl ochoten nechat Babišův menšinový kabinet vládnout bez důvěry sněmovny, což experti i většina politiků označila za neústavní.

Někdejší předseda vlády také uvedl, že mezi uchazeči o prezidentskou funkci chybí „silný politický kandidát, který nepochybně tu funkci zvládne“. Řekl, že se rozhodl v duchu rčení „jestliže můžu, tak musím“.

Topolánek uvedl, že nebude kandidovat za nějaký subjekt nebo s podporou nějakého subjektu. Podpisy pro prezidentskou nominaci chce najít mezi členy pěti senátorských klubů včetně ODS. „Jeden z těch pěti klubů, který mi poskytne hlasy, je senátorský klub ODS, zdaleka ne všichni. Dneska už nejsem členem ODS, se všemi jsem se nerozešel úplně v dobrém,“ vysvětlil.

O senátorskou, nikoli poslaneckou nominaci požádal Topolánek kvůli tomu, že v Senát svou dráhu ve vrcholné politice začínal v roce 1996 jako tehdy nejmladší člen horní komory. „Je to moje mateřská škola politiky,“ uvedl.

Topolánek pro úspěšnou nominaci potřebuje do úterního odpoledne, kdy lhůta pro odevzdávání prezidentských přihlášek končí, získat hlasy nejméně deseti senátorů. V Senátu je šest klubů včetně šestičlenného klubu ANO. Podpisy asi těžko získá z frakce vedené předsedou Strany práv občanů Janem Velebou, která je nakloněna Zemanovi. Snazší by to měl nejen u ODS, ale i u ČSSD, lidovců a Starostů.

Zeman: Ať se věnuje dál energetice

V médiích se v poslední době o jeho možné kandidatuře na Hrad spekulovalo. „Na takto položenou otázku musím odpovědět, že NE,“ uvedl před několika dny Topolánek v textové zprávě na dotaz ČTK, zda je pravdivá informace, že zvažuje kandidaturu, a to s podporou senátorů ODS. 

Nahrávám video

Že by se mohl o Hrad ucházet, naznačil Topolánek například na Twitteru. „Tweet je příliš úzký a tuze veřejný formát na to, abych na tuto citlivou věc seriózně odpověděl,“ odpověděl na sociální síti na jednu z otázek týkající se jeho kandidatury.

Současný prezident Miloš Zeman Topolánkovi tento týden na TV Barrandov poradil, že se má i nadále věnovat energetice a do politiky se již znovu „neplést“.

Je to vážný kandidát, zní z pravice

Za vážného kandidáta na prezidentskou funkci označili Topolánka předsedové ODS a TOP 09. Podle předsedy ODS Petra Fialy má expremiér Topolánek zkušenosti a zahraničně politický rozhled. Šéf TOP 09 Miroslav Kalousek vyzdvihl, že Topolánek má zkušenosti jako premiér i někdejší předseda Rady Evropské unie. Expremiér a bývalý předseda ODS Topolánek oznámil svou kandidaturu na Hrad dnes odpoledne.

„Do prezidentské funkce volby vstupuje nový kandidát s politickými zkušenostmi a zahraničně politickým rozhledem,“ napsal Fiala ČTK. Topolánka považuje za vážného kandidáta, zda ho ale ODS ve volbě podpoří, Fiala neuvedl. Oficiální postoj k prezidentské volbě chce ODS představit počátkem nadcházejícího týdne.

Kalousek Topolánkovu kandidaturu uvítal. „Do hry vstoupil kandidát, který se může prezentovat prokazatelnými zkušenostmi nejenom premiéra, ale i respektovaného předsedy Rady Evropské unie, což jsou zkušenosti, které jeho soupeři nemají.“ řekl Kalousek ČTK. 

Kandidáti mají čas do 7. listopadu

Termín na odevzdání kandidatury ministerstvu vnitra je do 7. listopadu. Dosud tak učinili bývalý velvyslanec ve Francii Pavel Fischer, textař a podnikatel Michal Horáček, hudebník a předseda strany Rozumní Petr Hannig, šéf Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek, bývalý šéf Škody Auto Vratislav Kulhánek, expředseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš a lékař Marek Hilšer. Více než 50 000 podpisů má prezident Miloš Zeman. Podrobnosti budou známy po pondělní tiskové konferenci.

Kandidátní listinu s podporou poslanců podal podle ministerstva vnitra ještě jeden další uchazeč, jeho jméno ale zatím není známo. S poslaneckou podporou chtěl kandidovat bývalý člen dolní komory Otto Chaloupka. Dva další zájemci o Hrad vnitru nabídli jen své přihlášky, ale bez potřebných podpůrných podpisů.

Transparentní volební účty oznámili úřadu, který dohlíží mimo jiné na regulérnost volební kampaně, také podnikatel Daniel Masopust, Ivan Smetana a Jitka Albrechtová. Ta už ale ČTK sdělila, že nesehnala potřebný počet podporovatelů. Z klání se odhlásili rovněž místopředseda Senátu Jaroslav Kubera (ODS), bývalý šéf Úřadu vlády Karel Štogl nebo předseda republikánské strany Miroslav Sládek.

Seznam oficiálních kandidátů by naopak mohl rozšířit podnikatel Vladimír Boštík, který už v létě ohlásil dostatek občanských podpisů, ale start kampaně odložil. Bývalá místostarostka Prahy 8 Terezie Holovská by chtěla získat na poslední chvíli nominaci poslankyň. Zájem ohlásili také podnikatel Igor Sládek, zpěvačka Jana Yngland Hrušková, analytik Josef Toman, performer Milan Kohout, bývalý učitel Miroslav Frajbiš nebo sochař Emil Adamec. Ve hře o kandidaturu zůstává poslanec Tomio Okamura (SPD). 

  • Kdo může být zvolen prezidentem republiky?
    Prezidentem republiky může být zvolen český občan, který nejpozději druhý den volby prezidenta dosáhl věku alespoň 40 let a není omezen ve svéprávnosti k výkonu volebního práva. Nikdo nemůže být zvolen více než dvakrát za sebou.
  • Kdo je oprávněn navrhovat kandidáta na prezidenta republiky?
    Navrhovat kandidáta může každý český občan, který dosáhl věku 18 let, podpoří-li jeho návrh petice podepsaná nejméně 50 tisíci občany České republiky oprávněnými volit. Navrhovat kandidáta je oprávněno také nejméně 20 poslanců nebo nejméně 10 senátorů.
  • Kdy se bude konat volba prezidenta republiky?
    Předseda Senátu vyhlásil volbu prezidenta na 12. a 13. ledna 2018. Případné druhé kolo se bude konat 14 dnů po začátku prvního kola volby, tedy ve dnech 26. a 27. ledna 2018.
  • Zdroj: Ministerstvo vnitra ČR

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ODS vyloučila Filipa Dvořáka ze strany

Výkonná rada ODS ve středu ukončila členství předsedovi místní organizace strany v Praze 1 Filipu Dvořákovi, sdělila mluvčí občanských demokratů Mariana Wernerová. Spor vznikl poté, co se celostátní vedení strany kvůli dřívějším kauzám postavilo proti Dvořákově kandidatuře na starostu Prahy 1. Podle Dvořáka je jeho vyloučení výsledkem předem rozhodnutého procesu, i když nikdy nebyl z ničeho obviněn ani vyšetřován.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoNovým velitelem operací armády bude Míka

Operacím české armády bude nově velet generál Jaroslav Míka. Funkci převzal symbolicky ve středu na pražském Vítkově, střídání přichází po třech letech. Velitelství pro operace funguje od roku 2020 a řídilo mimo jiné repatriace českých občanů z krizových oblastí, nasazení vojáků na Slovensku či pomoc Ukrajině. Do praxe má teď zavést obranné plány Česka i NATO, posílit akceschopnost armády a připravit ji na multidoménové operace – na zemi, ve vzduchu i kyberprostoru. Podle nového šéfa armády Miroslava Hlaváče je cílem „vytvořit efektivnější systém velení, který nám umožní rychleji rozhodovat a účinněji řídit ozbrojené síly“.
před 7 hhodinami

Prezidentovo veto nepředstavuje pro vládu komplikaci, řekl Macinka

Veto prezidenta Petra Pavla pro vládu reálnou komplikaci nepředstavuje, řekl v Interview ČT24 vicepremiér a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) s tím, že ho při nejbližší příležitosti přehlasují. Pavel podle Macinky prosazuje politiku opozice. Zároveň dodal, že vyrovnaný rozpočet není možné udělat „z roku na rok“, jeho strana se ale bude zasazovat o snižování schodků, uvedl. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 7 hhodinami

Prezident vetoval uvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti

Prezident Petr Pavel ve středu vetoval novelu, která má umožnit vládě mimo jiné překročit schválené výdaje státního rozpočtu až o deset procent, a to v případě zhoršení bezpečnostní situace. Zákon v červenci schválila sněmovna, když přehlasovala Senát. Ten chtěl do novely vložit omezující podmínky pro možnost kabinetu zvyšovat výdaje nad schválený rozpočtový rámec. Koalice postoj prezidenta očekávala, zřejmě se tak v srpnu sejde sněmovna, aby veto přehlasovala.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Stát by podle Babiše mohl uvést akcie pražského letiště na burzu v roce 2028

Stát by podle premiéra Andreje Babiše (ANO) mohl uvést čtyřicet procent akcií pražského letiště na burzu, a to zřejmě v roce 2028. Po vykoupení minoritních akcionářů energetické skupiny ČEZ, kterou chce vláda zestátnit, by to podle něj mohla být další příležitost pro investory, kteří chtějí vkládat své peníze do českých akcií. Babiš sdělil, že letiště je strategické aktivum, které by i po uvedení části společnosti na burzu stát nadále kontroloval.
před 9 hhodinami

Antimonopolní úřad musí znovu vyměřit pokutu za digitalizaci stavebního řízení

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) bude muset znovu vyměřit pokutu, kterou v roce 2024 potrestal ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) za zadání zakázky na digitalizaci stavebního řízení (DSŘ) mimo tendr. Původně milionovou pokutu nyní zrušil Krajský soud v Brně na základě rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (NSS) z letošního května. Vyplývá to z rozhodnutí dostupného na úřední desce soudu. Reakce ministerstva, které tehdy vedl Ivan Bartoš (Piráti), zatím není známa.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Stát za půl roku na mýtném vybral přes deset miliard, meziročně více

Za první pololetí vybral stát na mýtném 10,07 miliardy korun, meziročně o 5,7 procenta více, informoval mluvčí společnosti spravující mýtný systém CzechToll Miroslav Beneš. Přes 54 procent zaplatili zahraniční dopravci. Většinu z celkové částky tvoří poplatky za jízdu po dálnici, a to 88 procent, zbytek za jízdu po zpoplatněných úsecích silnic první třídy. Za celý rok 2025 zaplatili dopravci za vozidla s hmotností nad 3,5 tuny na mýtném 19,1 miliardy korun, meziročně o 11,3 procenta více.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Jihomoravský kraj po vážné nehodě autobusů řeší, jak v nich zvýšit bezpečnost

Řada meziměstských autobusů není vybavena bezpečnostními pásy, protože v nich mohou cestovat i stojící pasažéři. Odborníci přitom upozorňují, že pásy mohou při nehodě zmírnit následky zranění. Tam, kde jimi sedadla vybavena jsou, je cestující dle platných pravidel musejí použít. Často to ale nedělají. Například Jihomoravský kraj po vážné nehodě z minulého víkendu nyní uvažuje o možnostech, jak bezpečnost v těchto spojích zvýšit.
před 17 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.