Topolánek chce kandidovat na prezidenta. Rozhodlo „přátelství mezi Hradním a Čapím lidem“

Nahrávám video

Bývalý premiér a expředseda ODS Mirek Topolánek chce být prezidentem. České televizi potvrdil, že vstoupí do souboje o Hrad, pokud se mu podaří získat podpisy deseti senátorů. Podporu hledá hned v pěti klubech, neboť se chce stát nestranickým kandidátem.

„Já jsem se v úterý, možná emotivně, protože rozumem bych to nikdy neudělal, rozhodl, že budu kandidovat na prezidenta, a začal jsem shánět podpisy. To rozhodnutí u mě osobně dávno padlo,“ vysvětlil svůj postoj Topolánek.

Podrobnosti chce oznámit v úterý 7. listopadu, kdy je nutné přihlášky do prezidentské volby odevzdat.

O funkci hlavy státu se rozhodl usilovat kvůli spojenectví prezidenta Miloše Zemana a předsedy ANO Andreje Babiše, který byl pověřen sestavením vlády bez zajištění parlamentní většiny. Situace po sněmovních volbách se vyvíjí neústavně a potřeba je silný politický kandidát, řekl Topolánek České televizi.

„Bylo to emocionální rozhodnutí s tím, jak se situace vyvíjí po volbách, jakým způsobem se vyvíjí vlastně neústavně, jakým způsobem je to přátelství mezi Hradním a Čapím lidem pevné a stvrzené i nestandardními kroky,“ uvedl Topolánek. Zemanovi je v této souvislosti vytýkáno to, že by byl ochoten nechat Babišův menšinový kabinet vládnout bez důvěry sněmovny, což experti i většina politiků označila za neústavní.

Někdejší předseda vlády také uvedl, že mezi uchazeči o prezidentskou funkci chybí „silný politický kandidát, který nepochybně tu funkci zvládne“. Řekl, že se rozhodl v duchu rčení „jestliže můžu, tak musím“.

Topolánek uvedl, že nebude kandidovat za nějaký subjekt nebo s podporou nějakého subjektu. Podpisy pro prezidentskou nominaci chce najít mezi členy pěti senátorských klubů včetně ODS. „Jeden z těch pěti klubů, který mi poskytne hlasy, je senátorský klub ODS, zdaleka ne všichni. Dneska už nejsem členem ODS, se všemi jsem se nerozešel úplně v dobrém,“ vysvětlil.

O senátorskou, nikoli poslaneckou nominaci požádal Topolánek kvůli tomu, že v Senát svou dráhu ve vrcholné politice začínal v roce 1996 jako tehdy nejmladší člen horní komory. „Je to moje mateřská škola politiky,“ uvedl.

Topolánek pro úspěšnou nominaci potřebuje do úterního odpoledne, kdy lhůta pro odevzdávání prezidentských přihlášek končí, získat hlasy nejméně deseti senátorů. V Senátu je šest klubů včetně šestičlenného klubu ANO. Podpisy asi těžko získá z frakce vedené předsedou Strany práv občanů Janem Velebou, která je nakloněna Zemanovi. Snazší by to měl nejen u ODS, ale i u ČSSD, lidovců a Starostů.

Zeman: Ať se věnuje dál energetice

V médiích se v poslední době o jeho možné kandidatuře na Hrad spekulovalo. „Na takto položenou otázku musím odpovědět, že NE,“ uvedl před několika dny Topolánek v textové zprávě na dotaz ČTK, zda je pravdivá informace, že zvažuje kandidaturu, a to s podporou senátorů ODS. 

Nahrávám video

Že by se mohl o Hrad ucházet, naznačil Topolánek například na Twitteru. „Tweet je příliš úzký a tuze veřejný formát na to, abych na tuto citlivou věc seriózně odpověděl,“ odpověděl na sociální síti na jednu z otázek týkající se jeho kandidatury.

Současný prezident Miloš Zeman Topolánkovi tento týden na TV Barrandov poradil, že se má i nadále věnovat energetice a do politiky se již znovu „neplést“.

Je to vážný kandidát, zní z pravice

Za vážného kandidáta na prezidentskou funkci označili Topolánka předsedové ODS a TOP 09. Podle předsedy ODS Petra Fialy má expremiér Topolánek zkušenosti a zahraničně politický rozhled. Šéf TOP 09 Miroslav Kalousek vyzdvihl, že Topolánek má zkušenosti jako premiér i někdejší předseda Rady Evropské unie. Expremiér a bývalý předseda ODS Topolánek oznámil svou kandidaturu na Hrad dnes odpoledne.

„Do prezidentské funkce volby vstupuje nový kandidát s politickými zkušenostmi a zahraničně politickým rozhledem,“ napsal Fiala ČTK. Topolánka považuje za vážného kandidáta, zda ho ale ODS ve volbě podpoří, Fiala neuvedl. Oficiální postoj k prezidentské volbě chce ODS představit počátkem nadcházejícího týdne.

Kalousek Topolánkovu kandidaturu uvítal. „Do hry vstoupil kandidát, který se může prezentovat prokazatelnými zkušenostmi nejenom premiéra, ale i respektovaného předsedy Rady Evropské unie, což jsou zkušenosti, které jeho soupeři nemají.“ řekl Kalousek ČTK. 

Kandidáti mají čas do 7. listopadu

Termín na odevzdání kandidatury ministerstvu vnitra je do 7. listopadu. Dosud tak učinili bývalý velvyslanec ve Francii Pavel Fischer, textař a podnikatel Michal Horáček, hudebník a předseda strany Rozumní Petr Hannig, šéf Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek, bývalý šéf Škody Auto Vratislav Kulhánek, expředseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš a lékař Marek Hilšer. Více než 50 000 podpisů má prezident Miloš Zeman. Podrobnosti budou známy po pondělní tiskové konferenci.

Kandidátní listinu s podporou poslanců podal podle ministerstva vnitra ještě jeden další uchazeč, jeho jméno ale zatím není známo. S poslaneckou podporou chtěl kandidovat bývalý člen dolní komory Otto Chaloupka. Dva další zájemci o Hrad vnitru nabídli jen své přihlášky, ale bez potřebných podpůrných podpisů.

Transparentní volební účty oznámili úřadu, který dohlíží mimo jiné na regulérnost volební kampaně, také podnikatel Daniel Masopust, Ivan Smetana a Jitka Albrechtová. Ta už ale ČTK sdělila, že nesehnala potřebný počet podporovatelů. Z klání se odhlásili rovněž místopředseda Senátu Jaroslav Kubera (ODS), bývalý šéf Úřadu vlády Karel Štogl nebo předseda republikánské strany Miroslav Sládek.

Seznam oficiálních kandidátů by naopak mohl rozšířit podnikatel Vladimír Boštík, který už v létě ohlásil dostatek občanských podpisů, ale start kampaně odložil. Bývalá místostarostka Prahy 8 Terezie Holovská by chtěla získat na poslední chvíli nominaci poslankyň. Zájem ohlásili také podnikatel Igor Sládek, zpěvačka Jana Yngland Hrušková, analytik Josef Toman, performer Milan Kohout, bývalý učitel Miroslav Frajbiš nebo sochař Emil Adamec. Ve hře o kandidaturu zůstává poslanec Tomio Okamura (SPD). 

  • Kdo může být zvolen prezidentem republiky?
    Prezidentem republiky může být zvolen český občan, který nejpozději druhý den volby prezidenta dosáhl věku alespoň 40 let a není omezen ve svéprávnosti k výkonu volebního práva. Nikdo nemůže být zvolen více než dvakrát za sebou.
  • Kdo je oprávněn navrhovat kandidáta na prezidenta republiky?
    Navrhovat kandidáta může každý český občan, který dosáhl věku 18 let, podpoří-li jeho návrh petice podepsaná nejméně 50 tisíci občany České republiky oprávněnými volit. Navrhovat kandidáta je oprávněno také nejméně 20 poslanců nebo nejméně 10 senátorů.
  • Kdy se bude konat volba prezidenta republiky?
    Předseda Senátu vyhlásil volbu prezidenta na 12. a 13. ledna 2018. Případné druhé kolo se bude konat 14 dnů po začátku prvního kola volby, tedy ve dnech 26. a 27. ledna 2018.
  • Zdroj: Ministerstvo vnitra ČR

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Sněmovna se mimořádně sejde kvůli otázce střetu zájmů Babiše

Poslanci budou na mimořádné schůzi z podnětu opozice debatovat o otázce střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) a dotacích skupině Agrofert. Opoziční poslanci budou chtít také blokovat přijetí novely, která rozvolňuje zákon o střetu zájmů politiků. Podle průběhu projednávání ve sněmovně budou zvažovat i napadnutí u Ústavního soudu. Úpravy v úterý předložila skupina koaličních poslanců, kvůli tomu odpadne běžné připomínkové řízení.
06:00Aktualizovánopřed 38 mminutami

VideoBělorusové patří do Evropy, Lukašenko je loajální Rusku, říká Cichanouská

Běloruská politička a aktivistka Svjatlana Cichanouská je na dvoudenní návštěvě Česka. Na Pražském hradě se setkala s prezidentem Petrem Pavlem. Sešla se i s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé) a vystoupila před senátním zahraničně-bezpečnostním výborem. V Událostech, komentářích Cichanouská řekla, že si běloruský diktátor Alexandr Lukašenko v poslední době tvoří manévrovací prostor a mění rétoriku vůči svým sousedům. „Lukašenko se nesmí poslouchat. Důležité jsou jeho činy a ty ukazují, že je loajální Rusku. (...) Musíme běloruskému lidu neustále připomínat, že jeho místo je v Evropě, ne v Rusku,“ zdůraznila v rozhovoru s Lukášem Dolanským.
před 1 hhodinou

O víkendu se oteplí až na 24 stupňů, dál ale bude pršet

Po nynějším ochlazení se o víkendu v Česku oteplí až na 24 stupňů Celsia. Bude ale nadále zataženo s deštěm, výjimečně i s bouřkami, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), podle kterého bude tepleji hlavně na jihu Moravy.
před 2 hhodinami

Zemřela Zdena Mašínová, dcera odbojáře Mašína

Zemřela Zdena Mašínová, bylo jí 92 let. Na sociálních sítích to uvedl historik Petr Blažek či Konfederace politických vězňů. Mašínová byla dcerou generála Josefa Mašína, který za protektorátu bojoval v domácím odboji proti nacistům, a sestrou členů odbojové skupiny bratří Josefa a Ctirada Mašínových. Kvůli činnosti svých bratrů, kteří za dramatických okolností utekli na počátku 50. let z Československa na Západ, byla komunistickým režimem perzekvována.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoVýbor probíral přesun agendy závislostí pod ministerstvo zdravotnictví

Poslanci zdravotního výboru řešili ve středu přesun agendy závislostí a duševního zdraví z Úřadu vlády pod ministerstvo zdravotnictví. Ministr Adam Vojtěch (za ANO) trval na tom, že změna nebude znamenat propouštění ani finanční ztrátu. K propojování zdravotní i sociální oblasti už podle něj dochází. Zástupci služeb proti přesunu pod ministerstvo protestují, právě i kvůli nejistotě ohledně financování. Nesouhlas s přesunem pak vyjádřili i zástupci lidsko-právních organizací. Opozice mluví o ohrožení dotčených agend. Pracovníci Úřadu vlády, jehož některé agendy mají být převedeny pod různé resorty, zůstávají ve stávkové pohotovosti. V příštích dnech je čeká jednání s jednotlivými ministry – v pátek na ministerstvu práce a sociálních věcí.
před 13 hhodinami

Mrázová věří, že novela stavebního zákona projde a centrální úřad vznikne od ledna

Ve čtvrtek má sněmovna opět projednávat v rámci druhého čtení novelu stavebního zákona. O jejím obsahu a odhadovaném průběhu schvalování hovořila v pořadu Interview ČT24 ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO). Soudí, že novela zřejmě nenabude účinnosti k 1. červenci, jak se původně předpokládalo, ale požádá kolegy, aby se tak stalo co nejdříve. K první etapě změn a vzniku centrálního Úřadu rozvoje území by mělo dojít od počátku roku 2027, řekla ministryně moderátorovi Jiřímu Václavkovi.
před 13 hhodinami

Zůna požaduje pro příští rok zvýšit výdaje na obranu na dvě procenta HDP

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) požaduje pro příští rok zvýšit výdaje svého resortu na dvě procenta HDP, uvedl pro ČT. Výdaje by tak měly narůst na 190 miliard korun, což je meziročně o 35 miliard více. Obrana by letos měla hospodařit s částkou 154,79 miliardy korun, což odpovídá necelým 1,8 procenta HDP. Zároveň to je o více než 16 miliard korun méně než loni.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Američan, u kterého bylo podezření na ebolu, opustil Bulovku. Je zdravý

Během 21 dní trvající karantény se mu stýskalo po rodině, ale jinak americký pediatr a internista Patrick LaRochelle svou situaci zvládal. Cítil, že bude zdravý. Fakultní nemocnice Bulovka ho v půlce května přijala kvůli podezření na nákazu ebolou, ale žádné příznaky se u něj neprokázaly. Lékař je již na cestě do Spojených států amerických. Krátce před propuštěním s ním mluvila redaktorka ČT Denisa Čížková.
před 16 hhodinami
Načítání...