Extrémní teploty a sucho ovlivní výnosy zemědělců. Škody podle nich půjdou do stovek milionů. Zatímco u obilovin jsou výnosy průměrné až velmi dobré, řadu dalších plodin počasí silně poznamená. Podle prezidenta agrární komory Miroslava Tomana bude oproti loňsku asi o třicet procent méně chmele, výnosy cukrovky budou nižší až o dvacet pět procent, u kukuřice klesnou v některých krajích až o padesát procent. Slabá bude úroda brambor, ovoce, zeleniny. Mnohde není kde pást ani napájet skot.
Sucho silně poznamenalo největší chmelnice na Moravě v Kokorách a Čekyni, desítky hektarů tam budou muset spálit. Zatímco ty starší rostliny suchu odolávají, nově vysazeným nevyrostly žádné šišky, protože jejich kořeny jsou ještě slabé a nedosáhnou ke spodní vláze.
Výnos z mladých chmelnic - nulový
„Chmelnice vysazené v loňském roce jen vykvetly, ale česat není co. Necháme je zaschnout, strhneme a bez užitku spálíme," uvedl předseda Zemědělského družstva Kokory Vladimír Lichnovský. Škodu na mladých chmelnicích odhaduje na šest milionů. „Samozřejmě, budeme mít problém naplnit uzavřené kontrakty s partnery, které máme v Česku i zahraničí,“ dodal.
Situaci sleduje i ministerstvo zemědělství. „Odhadujeme, že na chmelnicích sklidíme asi 4,5 tisíce tun, což je o 25 procent méně než loni,“ řekl náměstek ministra Jindřich Šnejdrla. Podotkl, že nejkritičtější v posledních letech byl rok 2012, kdy se sklidilo jen 4,2 tisíce tun. „Předpokládám, že na tak nízkou úroveň se letos nedostaneme,“ řekl. Ujistil, že české pivovary budou dostatečně zásobeny i chmelem z minulých let.
Skot není kde pást ani napájet
Prezident Agrární komory České republiky Miroslav Toman odhaduje, že chmele bude až o 30 procent méně, velké ztráty budou na cukrové řepě, kukuřici, ovoci a zelenině, bramborách a dalších plodinách. Například sklizeň kukuřice chtějí zemědělci letos zahájit raději dříve. „Kukuřice seschla, palice nejsou dobře vyvinuty, nedostatečně se ukládá škrob. Abychom splnili množství, které potřebujeme na siláž, budeme muset sáhnout i na kukuřici na zrno,“ uvedla například agronomka Zemědělského družstva Unčovice Jarmila Hubáčková.
Vážný problém mají mnohde zemědělci, kteří chovají dobytek na pastvách. „V některých krajích je situace velmi vážná, hlavně na horách. Nejsou pícniny, není kde pást, není voda pro napájení dobytka,“ uvedl Toman. Navíc někteří vodohospodáři omezují odběr vody, aby udrželi minimální průtokovou hladinu v tocích. Chovatelé skotu na mléko budou mít podle něho problém také, když budou připravovat krmení na další sezonu.
Ceny brambor a zeleniny porostou
Podle náměstka ministerstva Šnejdrly bude daleko největší problém u brambor a zeleniny. „Cena určitě půjde nahoru, protože sucho nepostihuje jen Českou republiku, ale převážnou část Evropské unie,“ řekl.
Zatím žádní zemědělci nepožádali o kompenzace. „Situaci ale monitorujeme a připravujeme se na sčítání ztrát,“ řekl šéf agrární komory. Připomenul, že v roce 2000 bylo podobné sucho, které zasáhlo osmdesát procent území. Škody dosáhly deseti miliard a kompenzace nakonec přesáhly pět miliard korun.
Zemědělci si většinou nepřipouštějí, že by mohlo být takové sucho i příští rok nebo roky následující. Podle Tomana je potřeba zavádět komplexní opatření, která by se změnou klimatu počítala. „Je potřeba lépe využívat vodu v krajině, volit vhodné odrůdy a šetrné hospodaření s půdou. Nezastupitelná je také úloha lesů. A samozřejmě ničemu neprospívá zabetonovávání krajiny,“ řekl.
Výzvy politiků: Skončí u slov?
Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) vyzval kvůli suchu k šetření vodou. V Událostech, komentářích ale přiznal, že jeho možnosti zatím končí u slov. „Legislativně je Česká republika daleko lépe připravena na povodně než na sucho. Jsou konkrétní povodňové stupně, pak je možnost z národní úrovně něco udělat. Dnes je rozhodování na úrovni obcí, měst, popřípadě krajů nebo správců povodí,“ poukázal ministr.
Jeho vládní kolega Marian Jurečka, jenž má na starost zemědělství, potom zemědělce vyzval, aby zvážili změnu přístupu. Mohou podle Jurečky lépe nakládat s vodou či zvolit jiné agrotechnické způsoby a také pěstovat odolnější rostliny.
- Podle maďarských zemědělců sucho přineslo tamnímu zemdělství rozsáhlé škody. Na úrodě kukuřice je podle nich ztráta nejméně 40 miliard forintů (3,5 miliardy korun). Maďarsko letos zamýšlelo vyprodukovat přes osm milionů tun kukuřice. Vlna veder a s tím související extrémní sucho ale zapříčinily menší sklizeň o více než jeden milion tun.
- Podobná situace je v jižním a středním Německu, kde sucho na některých místech dokonce zničilo celou sklizeň. S problémy se potýká i lodní a silniční doprava. Třeba na dálnici A9 je v Sasku kvůli zvlněné vozovce snížena rychlost na 40 kilometrů v hodině.
- Slovenský hydrometeorologický úřad kvůli vedrům vyhlásil až do pátku na celém území třetí stupeň výstrahy, tedy ten nejvyšší. Podle listu Sme byla celoplošná výstraha před vedrem nejvyššího stupně vyhlášena poprvé v historii hydrometeorologického úřadu.
