Statistiky podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) naznačují, že se opatření proti šíření koronaviru projevují, a není tedy důvod je zpřísňovat. Je podle něj nutné se spíš připravit na jejich řízené rozvolňování. Varoval ale před unáhlenými závěry, ke kterým by mohli lidé dojít podle výkyvů ve statistikách. V pondělí testy prokázaly do 18 hodin 2354 nových případů nákazy. Je to o 200 případů méně než v neděli za stejnou dobu a o 1700 méně než minulé pondělí.
Statistiky naznačují, že opatření fungují, prohlásil Blatný. Není prý důvod ke zpřísnění
Šíření koronaviru - listopad
V neděli hygienici v Česku potvrdili nejméně případů koronaviru za čtyři týdny. Bylo jich 3608, téměř o tři tisíce méně než o týden dřív. O víkendu testů bývá pravidelně méně. Podle Blatného však není pravda, že by se celkově začínalo méně testovat. „Není to první neděle, kdy bylo méně testů,“ uvedl Blatný. Procento pozitivních nálezů je stále podobné mezi 25 až 30 procenty, dodal.
Podle Blatného je tedy pravděpodobné, že kdyby se udělalo v neděli testů víc, pozitivních nálezů by také přibylo. „Ale ve chvíli, kdy je víc lidí indikovaných z medicínského nebo epidemiologického důvodu, tak je testů víc. Že testů bude postupně ubývat, to bude taky jeden z parametrů dokazujících snižování nálože viru v populaci,“ uvedl.
Blatný míní, že v Česku pokračuje brzdění vlny nákazy, možná se brzdění dokonce daří zrychlovat. „Opakuji svůj apel, že dělat z toho příliš překotné závěry by nebylo moudré. Ale ukazuje se, že opatření přijatá před dvěma, třemi týdny se nějak projevila a není důvod je zpřísňovat. Musíme se připravit na to, jak je řízeně rozvolňovat,“ dodal.
Přibylo méně nakažených, stále ale rychle přibývá zemřelých
Méně nových případů koronaviru bylo naposledy v neděli 11. října, kdy jich laboratoře odhalily 3104. V sobotu hygienici našli 7722 a před týdnem v neděli 6551 nově nakažených. Denní přírůstky se ale odvíjejí i od počtu testů. Laboratoře jich v neděli udělaly pouze 13 700, což je nejméně za poslední čtyři víkendy.
Od březnového začátku epidemie se koronavirem v České republice nakazilo celkem 414 828 lidí, více než polovina z nich se z nemoci vyléčila. V zemi je tak nyní 166 841 nakažených, většinou s mírným průběhem nemoci covid-19.
Počet hospitalizovaných klesl k sobotě na 7779, ve čtyřech předchozích dnech se držel nad osmi tisíci. Pacientů ve vážném stavu mírně ubylo na 1196.
Stále ale rychle přibývá zemřelých. Za neděli jich ministerstvo uvádí 101, čísla z posledních dnů ale obvykle ještě vzrostou. V Česku zemřelo od začátku epidemie v souvislosti s onemocněním covid-19 více než 5000 lidí. V pondělí zatím stoupl počet úmrtí o 65 na celkem 5028.
Nejrychleji se nákaza šíří na Pelhřimovsku, kde za uplynulých sedm dní připadá na 100 tisíc obyvatel 1169 případů. Pak následuje Vsetínsko s 1097 případy. Naopak nejlepší situace je momentálně v Praze, kde je 302 nakažených na 100 tisíc obyvatel za poslední týden.
Polní nemocnice v Brně
Od pondělního rána je záložní nemocnice na brněnském výstavišti připravena přijmout první pacienty. Má celkem 300 lůžek a lékařský tým s dobrovolníky je schopný zajistit péči asi pro 100 pacientů.
„Bude pro pacienty, kteří si už prošli léčbou a jsou ve stabilizovaném stavu,“ vysvětlil Ondřej Ludka, zdravotnický náměstek z Fakultní nemocnice Brno, která má polní nemocnici na starosti. Dodal, že o pacienty se bude starat speciální tým se šesti lékaři a 18 sestrami, který běžně zasahuje ve světě u neštěstí, jako jsou například zemětřesení. Pomáhat budou také dobrovolníci.
Fakultní nemocnice Brno již odeslala nemocnicím formulář, ve kterém požaduje informace o zdravotním stavu pacientů, s jakými nemocemi se léčí a jaké berou léky. „V případě, že pacient vyhoví, pošleme schválení a pacient k nám může být převezen,“ dodal Ludka.
Záložní nemocnice vznikla na brněnském výstavišti kvůli narůstajícímu počtu pacientů s covidem-19. V nemocnicích Jihomoravského kraje je přes 1100 lidí s koronavirem a jejich počet stále stoupá. Přesto mají nemocnice pro tyto pacienty zatím ještě volná lůžka. Už před několika týdny však musely omezit nebo zastavit plánované operace, aby zachovaly pro potřebné pacienty volná lůžka a personál.
Plošné testování seniorů se komplikuje, domovy zatím neobdržely testy
V domovech pro seniory a dalších podobných zařízeních začíná plošné testování na koronavirus. První kolo má skončit tuto středu. V některých krajích ovšem poskytovatelé sociálních služeb nedostali včas antigenní testy a termín zřejmě nedodrží.
To potvrzuje i ředitel Domova pro seniory Liberec – Františkov Jan Gabriel. „Kdy dorazí, nevíme. Žádnou informaci nemáme,“ řekl. Ředitel libereckého domova dále upozornil, že i když přijdou testy ještě v pondělí, do středy určitě nestihnou otestovat všechny své klienty. „V tuto chvíli je potřeba hlavně otestovat vlastní zaměstnance, a až testy přijdou, nastavíme, jak budeme testovat,“ vysvětlil Gabriel.
Antigenní testy chybí i v mnohých pražských domovech, na testovací sady čekají také zařízení v Olomouckém a Zlínském kraji.
Nařízení o pravidelném testování klientů i personálu domovů každých pět dnů platí od minulé středy. Vzorky se musí poprvé odebrat do sedmi dnů, tedy do této středy. Smlouvu na dodání testů podepsaly zdravotní pojišťovny se společností Avenier podle Horeckého v pátek večer a firma kontrakt s dodavatelem testů uzavřela teprve v neděli. Materiál je nutné doručit na 1200 adres po republice.
Asociace poskytovatelů sociálních služeb proto žádá ministerstvo zdravotnictví, aby pravidla pravidelného testování na koronavirus upravilo a zahájení odložilo. Podle ministra zdravotnictví Jana Blatného ale není nutné nařízení měnit. Domovy začnou testovat, až budou testy mít. Za pozdější vyšetření jim pokuty nehrozí, řekl ministr.
Podle Blatného začíná rozvážení testů v pondělí, plně by mělo pokračovat v úterý. Skončit by mohlo zhruba do týdne. „Nedomníváme se, že by nařízení bylo potřeba měnit. Ve chvíli, kdy nemají zařízení testy k dispozici, nemohou nařízení naplnit. Nikdo je nebude penalizovat. Jakmile testy dostanou, budou podle nařízení pokračovat,“ řekl po jednání vlády Blatný. Za zpoždění podle něj mohou nejasná zákonná pravidla pro pořízení a úhradu testů, kabinet kvůli tomu dnes schválil návrh novely o veřejném zdravotním pojištění.
Učitelé požadují data k šíření covidu ve školách
Pedagogové sdružení ve spolku Učitelská platforma požadují zveřejnění informací o šíření nákazy mezi žáky a pracovníky škol. Koronavirus se podle spolku do škol vrátí, pokud se nenavýší testovací a trasovací kapacity.
„Stále máme k dispozici jen velmi málo relevantních dat a informací o dosavadním šíření nákazy ve školách, díky kterým bychom se mohli lépe připravit na opětovné otevření,“ upozornila předsedkyně platformy Petra Mazancová.
Školy jsou kvůli epidemii zavřené od první poloviny října, speciální školy od 2. listopadu. Otevřené zůstaly pouze školky. Kdy se školy znovu otevřou, zatím není jasné. Opatření vlády platí zatím do 20. listopadu.
Návrat dětí do škol by měl vycházet z modelu pro uvolňování nebo zpřísňování opatření, který bude mít pět stupňů. Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) v pátek uvedl, že tabulku opatření chce mít do pondělí a pak se bude ještě připomínkovat.
Navýšení počtu vojáků v nemocnicích
Ve zdravotnických a sociálních zařízeních bude moct při zvládání epidemie koronaviru pomáhat až 900 vojáků. Vláda o navýšení z nynějších 360 rozhodla nařízením. Uvedl to vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD).
Nově budou vojáci nasazeni především v páteřních nemocnicích. Nyní vojáci pomáhají podle mluvčí generálního štábu Magdaleny Dvořákové v 19 domovech pro seniory a 16 nemocnicích. Vláda limit zvýšila, protože povolený počet byl už téměř vyčerpán.
„Posílíme personál nemocnic o 400 vojáků s kurzem první pomoci. Stane se tak v průběhu tohoto týdne,“ uvedl ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO). Vojáci budou mít podle Dvořákové na starosti pomocné práce. Budou asistovat třeba při hygieně pacientů či jejich polohování, při transportu materiálu, na starosti také budou mít přejímání či ukládání zdravotnického materiálu, prádla a léků nebo likvidaci biologického materiálu.
V nemocnicích pomáhají nejen vojáci, ale také zdravotníci ze zahraničí. České nemocnice mají totiž problém jak s nárůstem počtu hospitalizovaných, tak i s nedostatkem personálu. Dva němečtí armádní lékaři posílili v pondělí personál Ústřední vojenské nemocnice v Praze. Působit budou na jednotce intenzivní péče, kde se budou starat o pacienty s onemocněním covid-19. Do Česka míří taky další zdravotnické týmy z členských zemí Evropské unie a NATO.
V polovině minulého týdne bylo nakaženo téměř 14 tisíc lékařů a zdravotníků. Působení zahraničních vojenských zdravotníků umožnila nedávna sněmovna, v České republice mohou zůstat až 90 dnů.
Kvůli pandemii tento týden plánuje ministerstvo zahraničí, že upraví pravidla pro cestování do zahraničí. Šéf resortu Tomáš Petříček (ČSSD) v pořadu Otázky Václava Moravce zopakoval, že ministerstvo i nadále jasně nedoporučuje cestovat za hranice, pokud to není z důvodu práce či rodiny.
Od pondělí budou na takzvaném cestovatelském semaforu, který bude nově sladěn v rámci Evropské unie, označeny minimálně oranžovou barvou takřka všechny evropské země. Platit u nich bude povinnost nechat se otestovat při cestě zpět do Česka, testy budou muset mít i cizinci přijíždějící do Česka. Nutné bude též vyplnit formulář pro hygienickou stanici. Výjimku budou mít pendleři nebo studenti při pravidelném pohybu do určité země.
Odbory chtějí kvůli koronaviru dva dny volna
Odbory navrhují vládě, aby na 16. listopadu, případně i na 13. listopadu, stanovila den pracovního volna, což by spolu s víkendem a státním svátkem 17. listopadu pomohlo zamezit šíření koronaviru a zlepšit kritickou situaci v nemocnicích. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula to v neděli řekl v pořadu Otázky Václava Moravce. Situaci v nemocnicích označil za velmi vážnou.
S návrhem odborů ale nesouhlasí zaměstnavatelé. Podle nich není jasné, kdo by ekonomický výpadek zaplatil.
Premiér Andrej Babiš (ANO) upozornil, že vláda ani nemá kompetenci a legislativní rámec na to, aby zaměstnavatelům pracovní volno nařídila. „Kabinet to může případně jen doporučit,“ řekl Babiš Rádiu Impuls. Rozhodnout by podle něj o tom mohl zaměstnavatel. Vláda podle Babiše apeluje na firmy, aby ještě více využívaly práci z domova, takzvaný home office.
Po jendání vlády to potvrdil i ministr zdravotnictví Jan Blatný. „Z epidemiologického hlediska by mohlo být pozitivní, kdybychom měli několik dní volna v kuse. Když to řeknu velice zjednodušeně, kdybychom odjeli v pátek na chalupu, tam byli, nikam nechodili a vrátili se až v úterý večer. Nicméně musím konstatovat, že neexistuje žádná legální forma, jakým způsobem by to v současné době mohl stát nařídit nebo umožnit,“ řekl Blatný.
„Proto to berte spíše jako moji žádost nebo apel na maximální využití buď home office, nebo v případě, že to není možné, tak dovolených během 16. listopadu, aby většina z nás mohla strávit pěkné čtyři dny mimo velká města s maximálním omezením kontaktů, protože potom to může mít i význam na vývoj epidemie,“ dodal Blatný.
Zbrzďování epidemie v České republice bude spíše pomalejší a potrvá nejméně ještě po zbytek listopadu, předpovídají modely Ústavu zdravotnických informací (ÚZIS). S uvolňováním opatření zavedených proti koronaviru by se mohlo začít podle ministra zdravotnictví Jana Blatného zhruba za tři týdny.