Stát koupil provozovatele plynovodů Net4Gas. Cena nepřesáhne pět miliard

Státní společnost ČEPS koupila firmu Net4Gas Holdings, která v Česku provozuje rozsáhlý systém plynovodů a předávacích stanic. Za zadluženou společnost zaplatí maximálně pět miliard korun, konečná suma však bude záviset na hospodaření podniku a splnění nastavených ekonomických parametrů, oznámil ČEPS. Akvizici, kterou ve středu schválila vláda, ještě budou posuzovat regulační orgány.

Net4Gas provozuje čtyři tisíce kilometrů plynovodů, pět kompresních stanic a stovku předávacích stanic, včetně tří na hranicích. Firmu napůl vlastní konsorcium společností Allianz Infrastructure Luxembourg a Borealis Novus Parent.

Státní společnost ČEPS kupuje firmu Net4Gas Holdings z vlastních disponibilních zdrojů. Firmu převezme celou včetně jejího vedení a zaměstnanců.

„Sjednaná kupní cena je složena ze dvou částí – první část ve výši tří miliard korun bude uhrazena při dokončení transakce. Druhou část ČEPS zaplatí v případě splnění ekonomických výkonnostních parametrů Net4Gas ve dvou splátkách, a to do výše maximálně dvou miliard korun,“ uvedl předseda představenstva společnosti ČEPS Martin Durčák.

Výši kupní ceny si stát podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (STAN) nechal potvrdit třemi znaleckými posudky. „Energetika může být i zneužívána jako zbraň. Za společnost Net4Gas není náhrada, jestliže chceme do České republiky dovážet plyn a zajistit energetickou bezpečnost naší země. To je důvod, proč jsme se k této transakci rozhodli,“ podotkl Síkela.

Vodíkový koridor

Soustava Net4Gas bude podle ministerstva průmyslu a obchodu hrát významnou roli při přechodu na nízkoemisní energetické zdroje v následujících letech, zejména po odklonu od uhlí a zvýšení spotřeby plynu kvůli výstavbě paroplynových elektráren.

Stát si od soustavy slibuje také její využití v rámci vodíkového koridoru, plánovaného pro přepravu až 16 miliard metrů krychlových vodíku ročně z Ukrajiny přes Slovensko a Českou republiku do Německa.

V roce 2024 skončí smlouva o tranzitu plynu z Ruska přes Ukrajinu. Pokud nebude obnovena, mohly by státy jako Slovensko, Rakousko a Maďarsko obstarávat dodávky plynu přes Českou republiku. „Vzhledem k proměně, kterou prochází evropská energetika, je důležité, aby stát měl možnost podporovat průběh nutných změn a realizaci nových projektů,“ dodal Síkela.

Net4Gas je držitelem výlučné licence pro přepravu zemního plynu v Česku. Řídí plynárenskou soustavu v případě nouze a vyhlašuje regulační stupně, tím tedy rozhoduje o dodávkách zákazníkům. Jakékoli problémy s těmito plynovody by zásadně ohrozily dodávky do země.

Špatná finanční situace

Net4Gas podle ministerstva dosáhla mezi lety 2015 a 2022 celkového zisku po zdanění 27,7 miliardy korun. Kromě toho společnost eviduje finanční aktiva ve výši 6,8 miliardy korun, zároveň má ale vydané dluhopisy za 18,5 miliardy korun a úvěry 14,5 miliardy korun s termínem splatnosti mezi lety 2025 a 2028. Finanční situace firmy se zhoršila poté, co firma Gazprom Export přestala platit za nasmlouvaný tranzit plynu přes Česko.

Tento měsíc stát koupil za 360 milionů eur (v přepočtu 8,8 miliardy korun) prostřednictvím společnosti ČEPS firmu RWE Gas Storage, která vlastnila a spravovala šest plynových zásobníků. Jejich kapacita odpovídá třetině roční spotřeby.

Před rokem se Česku také podařilo získat kapacitu v terminálu na zkapalněný plyn v nizozemském přístavu Emshaven a vláda jedná o stavbě nových plynovodů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 8 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 16 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...