Stát by mohl odškodňovat rodiče a další blízké, kterým po povinném očkování zemře dítě či bude zvlášť závažně poškozeno. Návrh zákona v pondělí schválil kabinet. Celkové náklady opatření není resort zdravotnictví schopen předem odhadnout, může jít o stovky tisíc až desítky milionů korun ročně. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) řekl, že jde o jednotky případů, podle vakcinologů se ročně jedná o pět případů. Agenda spojená s novým předpisem přijde na čtyři miliony korun ročně.
Výše odškodnění za újmu po povinném očkování se bude řídit občanským zákoníkem. V případě uznání nároku, pokud chybu neudělal lékař či výrobce, peníze poškozenému vyplatí ministerstvo zdravotnictví.
„Máme velmi pesimistickou variantu, která počítá s nějakými 100 miliony korun, já věřím, že je to maximální hodnota. My dnes nedokážeme říci, kolik je takových případů, podle odborníků jsou to spíše případy v řádu jednotek,“ uvedl Vojtěch při příchodu na jednání vlády.
„Stát finančně pomůže těm, kterým vznikla újma na zdraví, protože v souladu s platným právem strpěli povinnost nechat se naočkovat, a tím přispěli k budování kolektivní imunity populace v ČR, která je významným předpokladem účinné prevence šíření infekčních nemocí, a tedy ochrany veřejného zdraví,“ uvádí návrh zákona.
Nebude se vyžadovat důkaz příčinné souvislosti
Kvůli obtížnému prokazování návrh nevyžaduje důkaz příčinné souvislosti. „Z odborného medicínského poznání vyplývá, že určité případy újmy na zdraví, například anafylaxe nebo anafylaktický šok, branchiální neuritis, encefalopatie, chronická artritida, vyskytnou-li se v určitém čase po očkování, jsou velmi pravděpodobně důsledkem reakce organismu na podání konkrétní očkovací látky,“ píše se v dokumentu.
Anafylaktický šok je alergická reakce, při níž se objeví otok, vyrážka, dušení a nízký krevní tlak. Branchiální neuritida je ztráta pohyblivosti paže či ramene, artritida je zánětlivé onemocnění kloubů. Encefalopatie je postižení mozku. V ostatních případech bude ministerstvo posuzovat nárok podrobněji.
Žádost o odškodnění se musí podat do tří let od očkování
Podmínkou odškodnění je žádost podaná ministerstvu do tří let od doby, kdy újma vznikla. Pokud resort neodškodní žadatele do šesti měsíců nebo mu přizná nižší než žádanou částku, má poškozený právo se do čtyř let obrátit na soud. Úřad veřejné ochránkyně práv navrhoval, aby zákon platil i pro očkované tři roky zpětně. Podle návrhu ministerstva má platit 15 dní od vyhlášení.
Před třemi lety se problematikou zabýval Ústavní soud. „Stanoví-li stát sankci pro případ odepření povinnosti strpět vakcinaci, musí se zamýšlet i nad situací, při níž eventuálně způsobí výkonem práva očkované osobě újmu na zdraví,“ cituje ho návrh zákona. Předložení podobného zákona slibovalo ministerstvo zdravotnictví už před třemi lety. V minulosti ho navrhovali také poslanci.
V Česku jsou děti povinně očkovány proti devíti nemocem, včetně nepovinných vakcín je to ročně milion dávek. Povinnost vysvětluje ministerstvo ochranou zdraví celé společnosti. Proti infekci jsou v případě vysoké proočkovanosti chráněni i ti, kteří ze zdravotních důvodů očkováni být nemohou. Tato hranice je u každého onemocnění jiná.
Názory na prospěšnost očkování se liší. Roste počet rodičů, kteří děti očkovat nenechávají nebo ho odkládají do vyššího věku, protože je považují za nebezpečné. Závažné nežádoucí účinky ale podle odborníků nejsou prokázány.
- 1919: Pravé neštovice (od roku 1980 se neočkuje)
1946: Záškrt
1953: Tuberkulóza (bylo ukončeno 1. 11. 2010, očkuje se jen riziková populace)
1956: Tetanus
1958: Černý kašel
1960: Dětská přenosná obrna (poliomyelitida)
1982: Zarděnky u 12letých dívek
1986: Zarděnky u dvouletých dětí
1987: Příušnice
2001: Hemofilus influenze B a virová hepatitida B
2007: Zavedena kombinovaná očkovací látka, tzv. hexavakcína (proti záškrtu, tetanu, černému kašli, dětské přenosné obrně, hemofilu influenze B a virové hepatitidě B)
