Od vzniku Československa vedou lékaři a vědci statistiky, ve kterých sledují počty úmrtí v důsledku infekčních chorob. Na základě těchto dat vytvořili experti ze serveru Vakciny.net analýzu, která předpovídá, kolik lidských životů za posledních sto let očkování v naší zemi zachránilo.
Očkování zachránilo za sto let přes milion českých životů, tvrdí analýza
Počty zemřelých v důsledku sledovaných nemocí klesají. „Určitě tomu přispělo nejen očkování, ale také socioekonomické faktory, vývoj a pokrok medicíny – a to zejména léčba pomocí antibiotik,“ vysvětluje autor analýzy RNDr. Marek Petráš. „Nicméně sledujeme-li trend výskytu vybraných infekčních chorob a počty úmrtí, je zřejmé, že hlavním faktorem se stalo očkování,“ dodává Petráš ve své práci.
- Web vakciny.net je jedním z mnoha na toto téma v České republice. Tyto stránky vede RNDr. Marek Petráš, který je také autorem několika publikací na toto téma. Zatím neexistuje jeden oficiální český portál o vakcinaci, což je podle profesora Romana Prymuly, náměstka ministra zdravotnictví a předsedy České vakcinologické společnosti, chyba. Mělo by se to změnit už během příštího roku, kdy by měl takový webový portál vzniknout.
Očkování celkem zachránilo téměř 1,05 milionu životů. Nejvíc životů ochránilo očkování proti tuberkulóze, tvořilo víc než osmdesát procent. „Paradoxně i dnes zaznamenáváme každoročně asi 20 až 40 úmrtí v důsledku onemocnění tuberkulózou, i když od roku 2010 se stalo toto očkování také u nás buď dobrovolné, nebo povinné jen pro rizikové skupiny malých dětí,“ podotýkají autoři analýzy.
Analýza ukazuje několik scénářů, kolik životů mohlo očkování zachránit. Vědci pracovali s absolutní hodnotou (průměrem minimálního a maximálního počtu zachráněných životů):
Kolik životů ušetřilo na našem území očkování od dob první republiky?
Na druhém místě se umístil záškrt, který mohl připravit o život skoro 83 000 lidí, očkování proti dávivému kašli zachránilo 22 000 životů.
Autoři analýzy zdůrazňují páté místo spalniček. Ty mohly připravit o život téměř jedenáct tisíc lidí. Přesto se právě spalničky v současné době do Evropy vrací, především kvůli podceňování rizik a rodičům, kteří odmítají nechat své děti proti této chorobě očkovat.
Spalničky v Evropě na podzim 2018
Co je to za čísla?
Analýza podle jejích autorů zpracovává údaje za necelých sto let: data se shromažďovala od roku 1919, čísla za rok 2018 ještě nejsou známá.
Pro zjištění, kolik případů úmrtí bylo očkováním ušetřeno, byla použita data o počtu úmrtí a celkového počtu obyvatelstva v daném roce. Období před očkováním bylo hodnoceno od roku 1919 do roku, kdy bylo oficiálně očkování zavedeno plošně – nezávisle, zda jen pro vybranou skupinu nebo více věkových skupin. Období po zavedení očkování bylo tak celé období od uvedeného roku až do roku 2017. K úmrtí samozřejmě docházelo i v tomto období, protože k dosažení vysoké proočkovanosti populace je u řady vakcín potřeba celých desetiletí.
Události: Za loňský rok nahlásili pacienti a zdravotníci 794 podezření na nežádoucí účinky očkování (zdroj: ČT24)
„I přes vysokou proočkovanost víme, že může docházet k selhání očkování, které vede nejen k onemocnění, ale také případně k úmrtí,“ zdůrazňují autoři. „Proto byly zahrnuty i počty zemřelých v post-vakcinačním období, a to nezávisle na tom, zda zemřelý byl či nebyl očkován,“ dodávají. Údaje navíc nezahrnují informace, jestli dané úmrtí bylo v důsledku importovaného případu, zavlečení infekce nebo jestli jde o úmrtí cizince žijícího na našem území.
Zničené životy
Řada z očkovaných nemocí není příliš smrtících, ale mají jiné negativní dlouhodobé dopady na lidské zdraví, typickými příklady jsou zarděnky nebo příušnice. Takové infekce si podle autorů práce odnášejí daň v podobě těžkých následků, jako je hluchota, ztráta plodnosti, neurologické postižení nebo poškození plodu – jinými slovy se lidem mění kvalita života.
O těchto následcích se ovšem statistiky nevedly a nevedou, takže je nebylo možné odpovídajícím způsobem do analýzy zahrnout.
Prymula: K vymýcení dětské obrny budeme muset ještě dlouho očkovat (zdroj: ČT24)